Tři postřehy před odmlkou, kterou byste stejně nepostřehli.
Důchodce 1 (k Důchodci 2): Poslyšte, řekněte mi: jaký byli komunisti? Červený, nebo růžoví?
Důchodce 2: No červený, dycky červený.
Důchodce 1: Kdepak, byli zlatý, pane, byli zlatý.
Půl hodiny čekání s těmi sedmdesátníky za zády ve mně probudilo existenciální krizi
Nešlo mi přihlásit se na jedno FTP. Pán mi laskavě a obratem poslal údaje, čerstvě vygenerované heslo.
já: ty údaje mě dostanou asi na jinej web, než potřebuju.
on: tady máte jiný údaje. A ten druhej web děláte taky vy?
já: ne.
on: tak ten mail s údajema smažte a údaje zapomeňte.
Údaje jsem zapomněl a mail smazal.

Bez komentáře.
A hurá Rachtit (což je zároveň odpovědí na babu od Vaška).
Trávě poslední dobou s webem STUDENT AGENCY spoustu volných chvil (u příležitosti vývoje SA Notify) začínám propadat ve větší a větší beznaděj – ten web je prostě příšerný.
První mrákoty na mě přijdou už s hlavní stránkou.
Vyznáte se v té změti barev, tvarů a pohybujících se objektů? Menu o mnoho položkách bez výraznější hierarchie, zmatek nad zmatek. Jsem asi už ovlivněn, protože na hlavní stránku nechodím (mám bookmark přímo na stránku linky Praha-Liberec) a i kdyby, vím, kde odkaz na tu linku hledat, ale být na stránkách nováčkem a hledat konkrétní informaci, asi bych nad webem strávil mládí.