Finweblog - Matěj „Finwë“ Humpál

Kategorie „Computer$“

Co bych chtěl a nechtěl od webového fóra

Medhi se na twitteru ptá, co nás štve, co nám vadí a co se nám líbí na současných internetových fórech (nebo lépe řečeno BB řešeních). Mám pár nápadů a vizí, shrnu je teď do neuspořádaného proudu myšlenek.

Uživatelské hledisko

Ve fóru bych se měl především vyznat. To, že na mě vyskakuje tisíc tlačítek, odkazů, datumů (a největší z nich jsou ty nejméně potřebné, třeba datum registrace daného uživatele) mi nijak nepomáhá. Chci přijít, na první shlédnutí zjistit, kde je něco nového, přečíst si nové zprávy a zase jít pryč.

Známá (PHP) Bulletin board řešení (phpBB, PunBB, Phorum), většinou jedou systémem Témat (=„Pár tematických okruhů a v nich spousta monotémat o málo příspěvcích“), ale na Internetu jsou fóra (Okoun, Lopuch), kde jsou spíše Kluby zařazené do tematických kategorií, kam chodí lidé diskutovat, diskuse je zde stálá a další vlákna není potřeba zakládat. Nezdá se mi, že by současná řešení zmíněná výše byla druhému přístupu příliš nakloněna. Proč bych měl vždycky vyplňovat Subject zprávy? proč přidávám zprávu jako Reply, když to třeba ani reply být nemusí?

Pokračování článku…

Word: nečíslujeme první stránky

Rok co rok je to stejné, kolem jeho zlomu se vynoří dotazy vysokoškoláků, kteří zrovna píšou nějakou tu bakalářskou nebo diplomovou práci, jak ve Wordu udělat, aby prvních X stránek nebylo číslovaných.

Jednoduše. Stačí vložit konec oddílu – to v Office 2003 provedeme (pokud si to pamatuju správně, ovšem) přes Vložit → Konec… → Oddíl, v 2007 je na kartě Rozložení stránky nabídka Konce, a v ní jsou různé druhy konců oddílů – nám se asi bude nejvíc hodit konec oddílu spojený s koncem stránky.

Po vložení čísel stránek se očísluje celý dokument. Nyní je potřeba zrušit propojení oddílů – to v novém Wordu uděláme tak, že dvojklikem na zápatí dokumentu toto zaktivníme, a otevře se nám panel „Nástroje záhlaví a zápatí/Návrh“, kde odznačíme tlačítko „Propojit s předchozím“.

Pak už můžeme číslování v prvním oddílu vesele smazat, druhého oddílu se to nedotkne. Majitele starších Office zklamu, až takovou paměť nemám – hledejte, systém bude podobný. Budu rád, když se podělíte o konkrétní postup v komentářích.

Novému oddílu můžeme nechat číslování od jedné, nebo nastavit libovolné jiné počáteční číslo – v oddílu stačí vyvolat dialog „Formát – číslování stránek“ (Vložení → Číslo stránky → Formát – číslování stránek) a tam vybrat požadovaná nastavení.

Have fun, konec zakrývání čísel prvních několika stránek bílými obdélníky.

Související

• Nápověda Office o koncích oddílů, Office 2007
• Nápověda Office o koncích oddílů, Office 2003

Kterak pitomou chybou rychlejší a stabilnější Firefox sobě poříditi

A hele, tři profily Firefoxu, tak to budou dva už nepoužívané, zbytečné. Označím, shift+delete a jedém. Ale moment, kdo si má sakra pamatovat, že hlavní a permanentně používaný profil se jmenuje .beta5 a ne .default? Kurnik, historie, uložená hesla, bookmarky, vytuněné prostředí – jak ho vrátit zpátky?

Poté, co jsem si omylem (= vlastní blbostí a nepozorností) tuhle smazal adresář Fotky a adresář Práce (zálohy faktur naštěstí zůstaly), jsem už měl k disposici celkem schopný recovery program Recuva, kterým jsem většinu smazaných souborů z firefoxího profilu obnovil (na externí USB disk) a nahrál zpět do profilu. Leč – parně nebyly obnoveny soubory všechny a po startu firefox jednak někdy padal, ale hlavně se načetla jen minorita rozšíření a XULové prostředí bylo stále nějaké roz…

Reinstally extensions nepomáhaly, ani jejich zakazování a opravování. Ach jo, bude to chtít nový profil, to bude zase času stráveného laděním a plněním databází s hesly a autocomplety formulářů. A ono ne, tady mě Firefox příjemně překvapil.

Pokračování článku…

Nemeškejte volná sedadla v busech Student Agency

Pokud jezdíte autobusy SA častěji, určitě se vám stalo, že jste narazili večer na plný ranní autobus. V takových chvílích je možné, že se budou místa ještě hýbat, a mačkat neustále f5 na stránce s mapou míst taky není uplně ono. Měl jsem dlouho ideu naprogramování drobné pomůcky, která by se o toto hlídání postarala. A idea se konečně dočkala zpracování – a taky mnohých vylepšení – současná verze 1.7.1 funguje s novým rezervačním systémem a kontroluje zastávky na vnitrozemských linkách.

Impulzem k započetí práce bylo objevení JayBeeho Automatické detekce volného místa v autobusech student agency na lince Liberec – Praha, která je napsaná v PHP a uživatelé windows si s ní dvakrát moc srandy neužijí. Já se rozhodl pro C# a .NET framework – v obojím jsem předtím nikdy nic nepsal, ale o Cis (sic!) všichni básní, a tak jsem si řekl, proč to nezkusit. Výsledkem je prográmek „SA Notify“, který běží schovaný v trayi a co 90 vteřin kontroluje stavy volných sedadel zadaných spojů.

Během vývoje bylo několikrát přepracováno přidávání spojů – původně jako číselné ID spoje, pak kombinací linky, data a času. V poslední verzi přibyl ještě výběr počáteční a konečné zastávky.

Po „naklikání“ žádaných spojů už stačí jen program minimalizovat do lišty a v případě volných sedadel vyskočí bublina a zazní tón.

Celé SANotify funguje vcelku úspěšně i pod Linuxem na MONO; Je sice hnusné jako noc a zastávky mají špatně české znaky, protože StreamReader v MONO neumí kódování iso-8859-2, ale zbytek je po zběžném prozkoumání funkční.

Bugreport a feature request je nadále vítán.

Stahujte poslední verzi

Licence je součástí balíku, ke spuštění aplikace je potřeba .NET framework 2.0, případně MONO pod Linuxem.

V příští major verzi se budu snažit přidělat možnost kontroly konkrétního sedadla nebo sedadla s určitou vlastností (sudá, lichá, červená, černá – taková sedadlová ruleta). To ale bude další chvíli trvat, tak stay tuned a díky za zájem :)

Devatero tipů, jak zlepšit své koderské schopnosti

Odzkoušeno na lidech (což neznamená, že to bude fungovat na všech programátorech).

Čtěte

weblogy, dokumentace, specifikace, tutoriály… Získané informace zpracujte „svými slovy“ do vlastního kódu.

Zkoumejte

jak to vlastně uvnitř funguje? (platí zejména pro PHP a další skriptovací(sic!) jazyky) Pokud pracujete s cizím kódem, pomůže vám, když se občas pohrabete ve vnitřnostech. Když to navíc bude dobře napsaný projekt, leccos se určitě přiučíte.

Najděte si práci

Pokud možno někde, kde budete mít pár kolegů na stejné úrovni, pár na vyšší a nadřízeného, co vás bude lehce buzerovat. Mít možnost konzultovat své postupy s ostatními je ohromná výhoda, stejně jako motivace ve formě někoho, kdo vám stojí za zadkem. Bastlením svých kódů doma na koleni bez možnosti konzultace se nikdy se tolik nenaučíte.

Nechte se poučit, nebojte se nechat si poradit…

I když budete mít kolegy, budou vám na nic, pokud budete tupě ignorovat jejich dobré rady (nebo i ty „jen“ dobře mířené). Argumentovat je povoleno, ale až poté, co si z výkladového slovníku (nejmíň) třikrát přečtete a ve finále pochopíte, co to argumentovat znamená.

…ale nezneužívejte ostatních

Nic se nesmí přehánět. Když budete za schopnějšími chodit s kdejakou kravinou, budete závislí jen na nich a vlastní schopnosti budou tlít v koutě. To není dobrý cíl.

Předejte znalost

Něměli byste vědomosti jen sbírat, ale i předávat. (Slovním) popisem něčeho, co umíte použít v počítači si utřídíte myšlenky a leckdy i objevíte dosud skrytá zákoutí. Poznámka: Pro předchozích pár bodů platí pravidlo zachování know-how. Nemusíte z kohokoliv vytahnout cokoliv a vice versa :-)

Nebojte se velkých projeků

Když jsem začínal v Jyxu, hodili přede mě k úpravám CSS o 2500 řádcích. Ze začátku mi z něj šibalo, ale naučil jsem se na něm CSS velmi zhusta a dopodrobna. Věřím, že obdobně to bude fungovat i jinde.

Dodržujte štábní kulturu

Coding standards tady nejsou jen jako opruz. Určete si je (případně přejměte nějaké již vytvořené) a naučte se je dodržovat. Ve vlastním kódu se vám pak bude orientovat mnohem lépe, než bez nich a vzroste i produktivita.

Trénujte

a to na rozmanitých projektech. Vymyslete si mapou aplikaci, která vám v něčem pomůže. Laďte ji k dokonalosti. Vylepšujte. Udělejte si z toho zábavnou soutěž, kde bude stát jazyk proti vám. Pokaždé, když překonáte nějakou laťku (nebo hlášku Laďky), budete zase o kus dál.

A jeden navíc, jako bonus – Naučte se přemýšlet

Můžete si být jisti, že Steve Krug svým „nenuťte uživatele přemýšlet“ nemyslel uživatele vývojářského IDE. Naopak, produkujete-li něco, nad čím někdo přemýšlet nemá (ať už je to uživatel, nebo kodér, který to bude přebírat po vás), zamyslete se pokaždé, než na řádku s kurzorem něco vyplodíte.

HTML klávesové zkratky jsou venku!

Posledního půl roku jsme s konspirační skupinkou zástupců pěti čtyř významných hráčů českého Internetu dávali dohromady Standard klávesových zkratek pro použití na českých webech.

A dnes jsme se zkratkami oficiálně vyšli na svět.

Po debatách mezi sebou, uvažování a přemítání o britském standardu klávesových zkratek a po konzultacích s centrem TEREZA se zkratky ustálily na tomto rozložení:

0

Na obsah stránky – odkaz vedoucí na začátek unikátního obsahu aktuální stránky

1

Nápověda ke klávesovým zkratkám – otevře stránku s informací o použitých klávesových zkratkách

2

Hlavní strana – odkaz na úvodní stránku

3

Mapa stránek – nepovinné – pokud je to možné, odkáže na mapu stránek

4

Vyhledávání – nepovinné – pokud je to možné, přenese kurzor do textového políčka vyhledávacího formuláře

5 – 9

Volitelné funkce

Na celé věci je super, že se podařilo spojit konkurenty (jmenovitě Atlas, Centrum, iDNES, Jyxo a Seznam) a shodnout se na jednotném schématu napříč největšími českými weby, portály, aplikacemi (které samozřejmě daný standard použijí)… Iniciativě by to tak mělo dát pořádný odrazový můstek k prosazování standardu na dalších webech.

další informace

www.ippi.cz – web iniciativy, která zkratky prosazuje. Nápovědy, návody, standard podrobně.

tisková zpráva Seznamu

reportáž ČT z tiskové konference, cca 23:45 (u které je škoda, že si na ní přihřál polívku jen Seznam, ale co, novináři. Můžete jim stokrát opakovat, že je to společný projekt, a nic.)

Přechod z disku na disk - pohoda s Acronis True Image

Řekněme, že máte disk, který vypadá, že co chvíli zkolabuje. Anabází reinstalu a zabydlování jste prošli nedávno, takže se vám podruhé nechce… Není jednodušší řešení, než vytvořit přesnou kopii disku původního na disku novém. To jsem si na vlastní kůži vyzkoušel a jsem s postupem, v jehož hlavní roli se objevuje Acronis True Image, naprosto spokojen.

Ráno jsem si v práci musel znova postěžovat, že disk má nějakou pomalou odezvu. Původně jsem to viděl na „feature“ truecryptu, ale když se tak chovaly i nešifrované partice, musel jsem názor přehodnotit. HDD Health (který už před půl rokem odhadl konec životnosti disku na únor) ukázal zdraví disku kdesi ve třetině, a tak jsem přešel od úvah k činům, objednal a vyzvedl nový disk spolu s USB rámečkem a v pohodlí obydlí začal převádět.

Zapojení disku do Windows nedělalo problémy. To až TI nedokázal nový disk nadetekovat a vytrvale hlásil, že s jedním diskem pracovat neumí, že potřebuje dva. Rozmrzele jsem posháněl asi tři alternativy klonovacího softu, hned první mě donutila po instalaci restartovat systém a po restartu – vida – TI už prázdný disk poznal. Nastavení klonu disku je s pomocí velmi intuitivního wizardu okamžikem několika minut. Nový disk byl větší než starý, a duplikované partice nebyl problém zvětšovat/zmenšovat a posouvat.

Klik na osudné tlačítko a TI začal v bootovací sekvenci systému konat své dílo. Trvalo mu to asi hodinu a kus, během níž jsem úspěšně několikrát usnul a byl rád, že jsem si nastavil budík. Po dokončení „press any key“ a už už jsem výměnu disků v počítači odkládal na další den, když na mě z obalu na rámeček disku vypadlo přesně to, co mi chybělo – šroubovák. Vyšrouboval jsem z počítače disk starý, nasadil (zatím provizorně) disk nový a spustil.

Ani nebylo potřeba moc spínat ruce – systém naběhl a k mému velikému překvapení se bez nejmenčích problémů nechal namountovat i šifrovaný oddíl. Před výkonem TI smekám, mám (sice nestabilní, ale přece) záložní disk k dobru a můžu mít alespoň pocit, že jsou moje data a schopnost výkonu povolání zase trochu bezpečnější, resp. jistější. Nasadit nový disk napevno a je to.

Dodatek: na to vše stačil 15denní trial TrueImage. Umí toho spoustu navíc, takže by se možná i dalo uvažovat o placené verzi.

10 programů

„Máš babu“, povídá mi takle jednou PaulMan.

Tak deset, říkáte? Matně si vzpomínám, že jako šestý článek na Finweblogu byl ten, kde jsem popisoval Top10 nástrojů na tvorbu webu – dobrá, dáme si po letech opáčko a sestavím seznam s širším záběrem (a pravda, zadáním).

1. Total Commander – Nedávno konečně koupený. Nedát za takhle fantastického pomocníka 600, za to jsem se leta styděl.
2. Firefox – Webový prohlížeč vyladěný rozšířeními až k skoro úplné dokonalosti (tedy až na rychlost a spotřebu paměti)
3. Thunderbird – Pošťák. Umí to, co potřebuju, včetně integrace kalendáře a synchronizace úkolů a kontaktů s mobilním telefonem
4. Miranda IM – Nepřekonaný multiprotokolový klient. ICQ, Jabber.
5. PhpED – pro velmi pohodlný vývoj PHP aplikací
6. Winamp – Přehrávač hudby, který stojí za to – tím, že mi necpe, co nechci.
7. WinSCP/Putty/Cygwin – Trojice programů, bez které bych nikam nic nenahrál a nikde nic nenastavil. Oslí můstek mezi Windows a Linuxem.
8. Sharpreader – Systémově náročná, ale pro mě skoro ideální RSS čtečka.
9. ACDSee 10/IrfanView – dvojice obrázkových ukazatelů, jeden pro rychlost, kvalitu a pohodlí a druhý pro ohromnou sílu jednoduchých úprav
10. MyPhoneExplorer – Komunikace s telefonem

Pravda, některé jsem vynechal (je Windows program? A co takový Taskix, o kterém pomalu ani nevím, že běží, ač se spouští po startu systému? A Truecrypt) a někde jsem příčku zdvojil, ale co, že.

A kolík? Mě by zajímalo, co používá za programy nějaký jiný PHP guru (.cz). Nebo nějaká jiná PHP lama.

Jakou doménu pro seriózní web?

Až jednou opravdu zavedou do praxe TLD .xxx, budeme opět zahlceni doménami mimi-kocarky.xxx?

Mám web a chci pro něj důstojné místo na síti. Ano, pokud je web český, myslím, že nejlepším řešením je česká doména. A bude v tuto chvíli sloužit přesně k tomu, k čemu má sloužit.

Trochu horší, ale stále slušnou doménou jsou mimonárodní domény .net, .org .info a nebo třeba .name – ovšem pouze, pokud se použijí vhodně. Matně vzpomínám na doménu semantika.name (ano, už ji převzali pod správu linkfarmáři), na které byla problematika sémantiky celkem dobře rozebírána, nicméně, jak poznamenal kdosi na Intervalu, Kdyby se objevil nějaký Josef Sémantika, tak by na tu doménu měl právo spíš.

Domény .com se mi pro české a seriózní weby nezdají. Fajn, byla dotkom bublina, ale to už je dost dlouho. Fajn, některé české výrazy jsou s .com ještě volné, narozdíl od odstatních, ale .com má přeci jen původně sloužit americkému komerčnímu segmentu.

Volné domény malých států (.tk, například) jsou taková znouzectnost, asi, jako provozovat firemní web na webzdarma.

Ale co se mi zdá nejodpornější, je doména .eu.

Z zajímavého EU záměru se stal artikl pro SEO příživníky, kteří ne a ne sehnat doménu, co by alespoň trochu pomáhala. tak tu máme spoustu nejlepsich a top .eu domén, na kterých by kvalitní obsah pohledal. Ne, za to eu doména samotná nemůže.

Až začnu na stránkách pod doménou .eu nacházet nějaký obsah, který k této doméně přísluší, možná přehodnotím názor. Obávám se ale, že si dřív vytvořím podobný názor na několik dalších TLD, které stihnou ti, co do toho mají co kecat, uvést v veřejný provoz.

P. S.: ještě, že nemusím koukat, jak přibývají domény vodni-skutry.aero nebo detske-plinky.museum.

Firefox je vůl

Na co nezapomenout při záloze systému

Sem tam je prostě nutné reinstalovat systém (většinou poté, co šachujete s oddíly, na které pak přijde linux, který v zápětí přijde zase pryč). Zejména pro sebe si sestavím (průběžně doplňovaný) seznam, abych pro příště opět na něco nezapomněl.

Dokumenty a dokumentová data

Dokumenty mám všechny na jednom šifrovaném oddílu. Není proto nic jednoduššího, než všechny soubory vzít a prostě je zkopírovat vedle. To samé platí o adresáři, kde jsou zdrojáky vyvíjených aplikací. Pozor, pokud ignorujete v TC adresáře .svn (nebo jiné verzovací), nezkopírují se při záloze – přijdete tak o stav vůči SVN a musíte pak repozitáře složitě obnovovat ručně.

Plus další soubory zahrnující smlouvy, dokumentace k vyvíjeným projektům, atd, pokud nejsou namapovány do složky dokumentů.

Databáze

Zapomenout na databáze, na to jsem doplatil naposledy. Naštěstí byly aktuální stavy databází na ostrých strojích, ale co kdybych měl složitou databázi pouze lokálně? MySQL, PostgreSQL, dumpy. Případně, tím směrem jsem se vydal po posledním reinstalu, směřovat všechny databázové soubory do vývojového adresáře na šifrovaný disk. Sníží se sice rychlost čtení/zápisu, ale data budou ve větším bezpečí.

Profily

Profily Firefoxu, Thunderbirdu, Mirandy a Psi mám uloženy taktéž na šifrovaném disku. Pokud je tam nemáte, nezapomeňte na ně, zejména ztráta pošty by byla strašnou pohromou.

Nainstalovat Firefox a rovnou do něj načíst starý profil se všemi rozšířeními a původním nastavením je pak přímo skvělé! :)

Krom profilů je tu taky téma windows, s ním související fonty a kurzory.

Fonty obecně jsou taky dost opomíjená část zálohy.

Data aplikací

Nejsložitější část. Myslet na všechny programy, které by mohly mít nějaká specifická složitá nastavení… Navíc, je třeba ji provést, i když máte jinou datovou partici a reinstal provádíte jen na té systémové.

Nejdůležitější je myslet na data účetního software, ten si je totiž většinou ukládá právě do Dat aplikací.

Pak je tu: nastavení IDE (phped), zapsané feedy Sharpreaderu, nastavení SVN, a pokud nemáte profily Firefoxu a Thunderbirdu jinde, tak i ty.

---

Samozřejmě toto není vše, ale snažil jsem se podchytit ty nejdůležitější body zálohy. Pro příště. Pokud vás něco obecného ještě napadne, jsou tu komentáře.

Mp3tag - geniální program na správu audiotéky

Správa alb uložených jako mp3 (nebo wma, flac aj.) není jen správné umístění a pojmenování souboru. Zejména po té, co jsem se zaregistroval na last.fm a vedu si statistiku poslouchané hudby, začal jsem pociťovat potřebu moci lépe spravovat taky id3 tagy. Mp3tag mi šetří hodiny času, protože většinu akcí s tagy lze s jeho pomocí automatizovat.

Metodika

Jak ukládám hudební soubory?

schéma je jednoduché

<interpret>/<album>/<číslo> - <název>

Následující schéma je závazné asi jen z 90%, pokud je třeba mezi číslem a názvem jen mezera, nepřejmenovávám hned všechny skladby.

Pokračování článku…

Co mi brání zcela přejít na Jabber

Píšu občas o tom, jaké má ICQ problémy a jak je v alternativních klientech řešit. Firmou také sem tam prolítne nějaká zpráva o tom, co zas v AOL natropili. A po takovém spotu nebo zprávě se pravidelně najde někdo, kdo vykřikne „ICQ sucks, mám Jabber a jsem v pohodě“, nebo něco na ten způsob. Případně lepší „kdyby všichni přešli na Jabber“. Problém je právě v tom „všichni“.

Většina kontaktů, na kterých mi záleží, používá ICQ

A do budoucna tomu ani jinak nejspíš nebude. Jistě, v Jabberu existují transporty, ale jejich užití si neužiju. Proč? Čtěte dál.

Problém s výběrem serveru, potažmo JID

„Slušné“ Jabber servery znám tři. Jabber.org, tam je finwe@ jistě zabrané, Jabber.cz (tam mám finwe@ zaregistrováno, ale stabilita serverů mi brání ho používat) a talk.google.com – ten je můj primární, ale stejně k němu mám výhrady, nemá žádné transporty (jen nově AIM/ICQ a ten nepoužiju), také je často nedostupný a postrádá další pokročilou funkcionalitu (ukládání položek uživatelského profilu ap.).

Nedostatky Google Talk jako XMPP serveru (Jabber je jméno pro komunikaci nad XMPP protokolem. Stejně tak Google Talk je jméno pro komunikaci nad XMPP protokolem. GTalk toho umí míň.) by byly na delší povídání. Čekal jsem, že to, když už to zaštiťuje Google, bude alespoň stabilní, ale není. Úroveň nastavení mizivá, ale aspoň to mám svázáno s poštovním účtem, kam se mi zálohují rozhovory. (Dvousečná zbraň, lze vypnout). I přes ty nedostatky ale talk.google jako server vede.

Ke všem třem serverům mám výhrady, nevím, jak jabber.org, ale oba zbývající mají často problémy s dostupností – tzn, že si proti ICQ moc nepolepším.

Další servery (ty, které neznám), prostě nebudu zkoušet. Právě proto, že se změnou serveru je třeba změnit i JID, se nové testuje špatně. Taky nevím, jak bych ze serveru na server přenášel roster (seznam kontaktů). Znovu nechat všechny autorizovat? nedík.

Pofidérní ICQ transport

Častý argument Jabber „evangelistů“ je Jabber má ICQ transport, s ICQ kontakty zůstaneš v kontaktu. No jo, to sice zůstanu v kontaktu, ale jen do té doby, než zase spadne Jabber server :) Požití víceprotokolového klienta mi tady přijde výhodnější – Jabber se znovu připojuje, zatímco na ICQ si dál povídám s někým. A samozřejmě vice versa, když nejede ICQ.

Nejde mi do hlavy, že ti největší křiklouni nadávají na ICQ co to dá, protežují Jabber co to dá, ale bez ICQ transportu by se neobešli. Sáhněte si do svědomí, jaký je poměr vašich ICQ/Jabber kontaktů? Chlubíte se tím, že máte jabber a že ICQ už nepoužíváte, mám Jabber a jsem v pohodě a zároveň se obejdete bez transportu?

Jiná věc je odmítání přístupu ke kontaktům ICQ jinak, než přes transport, protože jsou na serveru ICQ neaktuální (kontakty přidané přes transport se na server neukládají). Ale to je problém, za který už od počátku může právě ten pofiderní transport.

Není ideálního Jabber klienta

Důležitý je článek a první komentář ;)

Furt tě na ICQ vidim offline

Slýcháte tuhle větu v poslední době od ostatních často? Nebo jim ji říkáte? A používáte alternativního klienta. Řešení je jednoduché.

AOL, společnost, která ICQ provozuje, odřízla část klientů, a bůhvíjak u toho hrabala do protokolu – jisté je jedno – někteří uživatelé od jisté chvíle nevidí v contact listu ty, u kterých nemají autorizaci.

Sám jsem dnes poslal 4 autorizace offline-se-tvářícím kontaktům, z nich 3 se mi posléze (jakmile mě autorizovali), objevili online. Stejně tak jsem vybraným kontaktům zpětně autorizaci doplnil.

Rada je tedy jednoduchá – chcete-li mít jistotu, že vás Vaše protějšky uvidí, zajistěte si obousměrnou autorizaci. Pomůže to, alespoň prozatím – než si AOL vymyslí další klacek pod nohy a my budeme zas o krok blíž Jabberu, MSN a ostatním protokolům s méně nacistickým režimem.

Za upozornění o nutnosti autorizace dík Andrewovi.

Nechal jsem vyvolat fotky

Asi 750 kousků z posledních čtyř, pěti let.

Zvolil jsem vyvolání u Megapixelu, který využívá služeb fotostar. Cena dobrá (2,40/ks 10×15+) a kvalita také. Tedy kvalita na jejich straně. Z dost velkého vzorku jsem nakonec došel k několika závěrům:

• Volná délka (způsob vyvolání, kdy výška je vždy 10cm a šířka je dopočítána podle poměru stran zdrojového souboru, takže nedochází k ořezům) je fajn, pokud nechcete dávat fotky do nějakého klasického fotoalba.
• K fotkám z „Karla“ (moje bývalá DSC-f717) nemám výhrady. Jsou jako víno, jak barevně, tak konturami.
• Situace je horší u fotek ze zrcadlovky. Vlasy/chlupy dostanou místy nazelenalý nádech a fotky z vyšším ISO (typicky 1600) jsou jakoby „kostkované“ šumem (nutno dodat, že ty kostky mají stranu ca 5mm). Tenké dlouhé linie jsou „zubaté“, to vadí hlavně u fotek architektury.
• Barvy přírody jsou skvělé v obou případech.
• Nešel bych do tzv. „Exclusiv“ fotek, kdy fotolab upravuje barevnost, kontrast a dynamické osvětlení (zesvětlení stínů ap.). Ne, že bych měl zkušenost, ale už vím, že dané elementy dokážu ovlivnit na své straně a za vynechání úprav ušetřím korunu na fotce :)

Přemýšlel jsem, a nakonec se shodl s Andrewem na tom, že za celý fenomén je zodpovědno jedno:

Doostřování.

Doostřovat fotky ze zrcadlovky je nutnost. Nikon má k zrcadlovkám vychytaný doplňkový software Capture (tč. ve verzi NX 1.3), jehož doostřovací algoritmus zůstává nepřekonán (dokonce ani produkty Adobe).

Zvykl jsem si pro obrazovku používat Unsharp mask s parametry 100, 3–4(podle nálady), 0. To je ale pro tisk fotek očividně moc :( Jak píšu nahoře, kvalita tisku pak klesá. Stejně tak doostření zvýrazní šum fotek s vysokým ISO, a ten je pak více vidět. Otázkou zůstává, co s tím. Klasicky totiž všechny fotky doostřím a originály pak smažu (lépe řečeno přepíšu). Přibývá mi tak další bod do seznamu dokonalého skladování fotek, nad kterým stále hloubám…

Aktualizováno: nebo je to taky všechno jinak

Jak vyplývá z komentářů, situace s doostřováním není zas až tak uplně jasná. Možná za to všechno může zmenšování velkých fotek v minilabu – téma na test, který bych rád někdy v budoucnu provedl.

Smarty plugin - Pagination

Pro Smarty několik pluginů pro paginaci existuje, ale žádný mi nevyhovoval. Napsal jsem si proto vlastní.

Použití

Pro základní vypsání paginace stačí např. zapsat (čísla zřejmě nahradíme proměnnými)

{pagination total=47 page=2}

Vygenerovaná paginace bude vypadat nějak jako

Pokračování článku…

Jak upravit obrázky pro použití na internetu

Běžný (Franta) Uživatel nemá problém s tím, poslat e-mailem deset třímegových obrázků. Nahrát na web obrázek o velikosti 3000×2000 pixelů a do webové stránky ho zmenšit pomocí parametrů width a height tagu img. Následující článek vzniká jednak proto, abych mohl odkázat bezradné či pomýlené na odpovídající návod, a taky proto, abych ukázal to, co se mi nesčetněkrát osvědčilo a jak to dělám osobně.

Programů na úpravu a správu obrázků je celá řada. Od Photoshopu (který je pro naše potřeby opravdu kanonem na vrabce), přes různé ZPS, ACDSee, až po „jednoduché“, typu IrfanView nebo ImageMagick, excelentní program pro příkazovou řádku. Photoshop vynechám, pro naše potřeby se nehodí. Stejně tak vynechám ZPS a ACDSee, jednak nejsou zadarmo, a taky neposkytují takovou rychlost, komfort a kvalitu editace. Podíváme se hlavně na IrfanView a nakonci i na ImageMagick.

Čeho chceme dosáhnout?

Obrázek publikovatelný na internetu (ať už na webu, nebo v e-mailu) by měl být rozumně veliký. Slovo „veliký“ je v našem případě mnohoznačné, ale to vůbec nevadí, ba naopak. Rozumná velikost platí jak pro rozměry stran (v pixelech), tak pro velikost souboru (v kilobytech).

Pokračování článku…

Feature, která neprošla

Jak jsem šifroval data

Poté, co se mi na disku dlouho neohřálo Kubuntu 7.04, jsem si opět prošel anabázi s odstraňováním linuxu ze systému, při té příležitosti formátoval datovou partition a když už byla prázdná, řekl jsem si: proč nevyzkoušet to slavné šifrování TrueCryptem. Jako bonus jsem na šifrovaný oddíl přesunul i profily Firefoxu a Thunderbirdu.

TrueCrypt

Je malá šikovná freeware utilita, která umí vytvářet nejrůznější typy šifrovaných oddílů: buď zašifruje celou diskovou partition, nebo vytvoří virtuální oddíl v souboru o zadané délce… Já jsem zvolil šifrování celého oddílu, v intuitivním průvodci si vybral 256B šifrovací algoritmus Twofish (patrně proto, že z testu rychlosti vychází nejlépe), zvolil heslo a celý 60GB datový oddíl přeformátoval.

Od té doby disková jednotka D: zmizela a objeví se vždy, až když jí nechám (pomocí ikonky TrueCryptu v trayi) připojit – při připojování samozřejmě musím zadat správné heslo. Lze nastavit, kdy se jednotka automaticky odpojí – při odhlášení, při spořiči obrazovky, při přechodu do úsporného režimu… Naopak umí automaticky připojit (samozřejmě s výzvou k zadání hesla) oblíbené jednotky při přihlášení do Windows (bohužel ne po znovupřihlášení po úsporném režimu, to je podstatná vada na kráse).

Na běhu TrueCryptem šifrovaného oddílu jsem zatím nezaznamenal žádný problém, až na to, že občas po přihlášení z úsporného režimu zapomenu jednotku připojit a tudíž Psi, Thunderbird a Firefox marně hledají své profily. Naštěstí jsou ale relativně inteligentní a nezruší se kvůli tomu, jen zahlásí, že nemůžou najít a po namontování jednotky už zase šlapou. TrueCrypt je v zásadě dělaný na to, aby uchránil data před nenechavýma ušima/očima, ale ne před jejich ztrátou, oddíl šifrovaný v souboru lze třeba v momentě, kdy není připojen, bez probléml smazat – šifrování do souboru lze tedy spíš s úspěchem použít, když chcete data pálit na nějaké médium.

Převod profilů

Převod profilů na šifrovanou partition byla akce sama o sobě, neobešla se zcela bez problémů, ale nakonec všechno zdárně dopadlo – jak na to a co může značně pomoci?

Vytvořte nový, prázdný profil. To jednoduše zvládnete pomocí Profile Manageru, který se spustí příkazem

firefox.exe -ProfileManager

resp.

thunderbird.exe -ProfileManager

V průvodci vytvořením profilu lze určit umístění, kde nový profil bude – vyberte nějaký vyhovující adresář na šifrovaném oddílu.

Vypněte program a zkopírujte data ze starého profilu (patrně bude někde v %AppData%\Mozilla\Firefox\Profiles\xxxxxxxx.default nebo %AppData%\Thunderbird\Profiles\xxxxxxxx.default) do adresáře na šifrovaném disku. V případě Firefoxu už lze spustit program s novým profilem a otestovat funkčnost. V Thunderbirdu je ještě potřeba orevřít v šifrovaném profilu soubor prefs.js, najít výskyty cesty starého profilu a přepsat je na cestu k novému profilu (lépe řečeno k souborům pošty nového profilu). Pro jistotu jsem během testování spouštěl oba programy přes ProfileManager a ve chvíli, kdy byly oba otestovány, zkusil jsem přejmenovat adresáře starých profilů a spustit naostro. Případné chyby je potřeba vyladit (pomocníkem je JS konzole obou programů) a ve chvíli, kdy není žádná chyba, lze v ProfileManageru smazat staré profily a posléze i jejich soubory.

Nicméně postup zde popsaný zkoušejte jen na vlastní riziko :)

Rychlá pomoc - HTTP hlavičky v PHP

Co a jak nastavit do funkce header, aby se stalo to a to?

Tento článek je zejména rychlým návodem pro vlastní potřebu. Na úvod ještě připomenu, že hlavičky je nutno posílat před tím, než se začne cokoliv vypisovat. Ale na to byste, díky/kvůli warningu přišli jistě sami :)

Přesměrování

Skvělý a podrobný článek o přesměrování s 3XX kódy pod HTTP na La Trine

// Přesměruje na http://example.com
// mělo by se uvádět kompletní absolutní URL.
header('Location: http://example.com');

Kódování a práce s obsahem

• Seznam různých Content-types
• s Content-disposition si snad vystačíme v rozsahu „attachment“/„in­line“ (inline je většinou posílán defaultně, zobrazí se na výstupu).

// Nastaví typ dokumentu na plaintext a kódování na utf-8
header('Content-type: text/plain; charset=utf-8');
// Nastaví odpověď tak, aby prohlížeč nechal obsah odpovědi stahnout místo zobrazení
// Při posílání netextových dat je lepší nastavit Content-type např. na application/octet-stream
header('Content-disposition: attachment; filename=file.txt');

Cache ap.

Následující příklad by měl browsery, které se chovají podle specifikace, donutit danou stránku nikdy necachovat.
Více o Cache-Control

// datum, kdy vyprší platnost stránky (dojde k zneplatnění cache). Ve formátu podle RFC 2822
header('Expires: Mon, 26 Jul 1997 05:00:00 GMT');
// datum poslední modifikace souboru. Porovnává se s datem prohlížečové cache a životností cache.
header('Last-Modified: ' . gmdate( 'D, d M Y H:i:s' ) . ' GMT');
// vlastnosti cache. Neukládat, necachovat, vždy znovu načíst ze serveru.
header('Cache-Control: no-store, no-cache, must-revalidate');
// vlastnosti cache. Příznak false ve funkci header znamená, že se má
// obsah přidat ke stávající hlavičce Cache-Control, místo přepsání (defaultní chování)
header('Cache-Control: post-check=0, pre-check=0', false);
// Necachovat. Hlavičky Pragma jsou pozůstatkem ze specifikace HTTP 1.0
// a pro klienty nejsou povinné. Proto se také už neplánuje zavedení jejich nových hodnot.
header('Pragma: no-cache');

Návratový kód serveru

Při použití „custom 404 message“ (např. při obcházení mod_rewrite) je třeba potlačit defaultní zprávu serveru o tom, že došlo k chybě 404. K tomu slouží jméno protokou spolu s číslem a jménem odpovědi. Zrovna tak se dá server „přesvědčit“ k zaslání stavu 404, pokud používáme nějaký framework a všechny requesty (ať už existující, nebo ne) přesměrováváme do bootstrapu.

Seznam návratových kódů s odpovídajícími významy

// Nastaví 200 OK
header('HTTP/1.1 200 OK');
// Vzápětí ho přepíše na 404 Not Found
header('HTTP/1.1 404 Not Found');
// Obdobně funguje i pro ostatní návratové kódy

Na víc možností, které by se v PHP mohly hodit si nevzpomínám. Pokud si vzpomenu, doplním. Pokud na ně přijdete vy, jsou vítány v komentářích. Budiž vám k tomu nápomocna syntax Texy pro php kód.

První dojmy ze Safari 3 for Windows beta

„Hurá“, Apple konečně přizpůsobil svojí betu „nejlepšího prohlížeče na světe“ i nám smrtelníkům s českými Windows… Stručně shrnu první pocity.

• UI je newindowsí. To je vidět na první pohled, jak ze vzhledu, tak z chování. Nemůžu přesně říct, proč se vždycky při maximalizaci z líšty okno zmenší na půlku obrazovky (ať už bylo před minimalizováním velké jak chtělo) a nejde s tím nic dělat.
• I přeze všechno je vidět, že prohlížeč je opravdu svižný – jak při načítání webů, tak při jiných operacích s okny ap.
• Většina mně známých webů se v Safari zobrazuje velmi srovnatelně s Firefoxem.
• Safari aplikuje na texty vlastní vyhlazování textu. Základní nastavení ne hrozně tučné, nastavení „light“ je taky tučné. Chtělo by to ještě nějaké ultralight nastavení.
• Mnohem lépe resampluje obrázky zmenšené atributy width a height přímo v HTML.

• Z Firefoxu nelze jednoduše importovat záložky, které nemají jméno (jak je vidět z předchozího postu, takových mám v liště většinu).
• Nelze nastavit, o kolik řádků se posune okno při otočení kolečka myši. Hodnota se bere ze systému, kde jsou 3 řádky akorát, ale v prohlížeči mám raději víc.
• Otevírání nových tabů prostředním tlačítkem nefunguje u záložek.
• Do lišty s tlačítky nelze přidat tlačítko pro nový tab(!)
• Nepřišel jsem na způsob, jak otevřít do nového tabu třeba vyhledávání z vyhledávacího pole (toto jde, ve Firefoxu, přes alt+enter – obdobně to platí i pro řádek adresa).
• Nevím, jestli soudruzi v Apple spoléhají na to, že Macy používají jen grafici se zrakem jako ostříž, ale přijde mi, že rozdíl barev pozadí a textu nemůže projít žádným testem na kontrast barev. Ani bookmarky, natož taby. Osobně mám sice problémy s ostřením, ale nejsem Harmon Rab, že bych trpěl šeroslepostí, a přesto musím na texty záložek občas velmi dlouho mžourat, abych dokázal přečíst. A to tomu Apple říká „elegantní“.
• Pěkný je indikátor průběhu načítání stránky přímo v panelu Adresa. To se Applu povedlo, neruší to atp.
• Safari divně vybírá text na stránce při tažení myší. Vypadá to, že vybírá i obalové elementy a nejen text. To mne pak vizuálně ruší.
• Celkem efektně je vyřešeno hledání – stránka ztmavne a nalezené se obarví na oranžovo s bílým outlinem. Jen nevím, jestli to není moc „style over substance“.

• Opravdu mi vadí minimální nastavitelnost a nulová rozšiřitelnost (možná to plyne jen z mizerného SEO, nevím, ale na Google jsem na tyto témata nenašel téměř nic). Nelze nastavit skiny, posouvání kolečkem, chování prostředního tlačítka… prostě nic z toho, co se dá ve Firefoxu libovolně nastavit, tu není.
• Při posílání POST požadavků má problémy s diakritikovanými písmeny. Např. u ť uřízne celý zbytek POST hodnoty.

Asi jsem si až příliš zvykl na přizpůsobivost Firefoxu, že mi plusy, které Safari přináší, k přechodu (a dokonce ani k uvažování o něm) prostě nestačí.

Firefox - moje pracovní prostředí

Uvědomil jsem si dnes, že mám svůj Firefox narvaný pluginy rozšířeními a vyladěný k maximální použitelnosti. Podělím se o to, jak to všechno vlastně vypadá.

Klikněte pro zvětšení

Po kliknutí se objeví větší obrázek, kde je vše vidět pěkně pohromadě (jestli se vám obrázek zobrazený javascriptem nevejde na obrazovku, otevřete si jej (ve firefoxu) do nového tabu).

1. Colorzilla. Příjemné rozšíření, který vám dokáže prozradit kód jakékoliv barvy na webové stránce. Má i barevnou paletu a vybranou barvu umí několika způsoby vložit do schránky.
2. FoxyTunes (od čísílka až po throbber vlevo). Způsob, jak velmi rychle ovládat hudební přehrávač z prohlížeče (úspora kliků kvůli vyvolání winampu je znát) a navíc zbytečně nezabírá místo (využil jsem volné kolonky vedle menu).
3. Pokročilé funkce tabů pomocí rozšíření Tab Mix Plus. Označení ještě nenavštívených tabů, zobrazení tabů v několika řadách, nastavení minimální/maximální šířky panelů,
4. Web developer toolbar – Nepostradatelná pomůcka pro ladění webů. Mám verzi 1.0.2 a bráním se přechodu na vyšší, protože mění chování, na které jsem zvyklý.
5. Řada rozšíření ve statusbaru:
   • Google Pagerank Status (zobrazuje Pagerank dané stránky)
   • Videodownloader (stahuje video z youtube ap.)
   • Stylish (pomůcka pro správu uživatelských stylů)
   • ScreenGrab (Rychlé a velmi(!) pohodlné snímání webových stránek – pohled, celá stránka, výřez).
   • HTMLValidator – malá ikonka upozorňuje na chyby ve validitě HTML stránky
   • GreaseMonkey – Pomocí JS skriptů manipulujících s DOM umožní po načtení stránky změnit její obsah/vzhled (používám zatím jen skript YouTube Googler)
   • IETab – přepíná zobrazovací jádro prohlížeče mezi Geckem (Firefox) a Tridentem (IE)
   • Firebug – FANTASTICKÉ rozšíření na ladění DOM a Javascriptu.
   • Adblock Plus – Blokování reklamy, zejména AdSense ;)
6. Košík s recyklačním znakem je další vlastností rozšíření Tab Mix Plus. Tato vlastnost nahradila rozšíření Sessionsaver .2, které jsem používal doposavad. Umí jednak ukládat otevřené taby a při pádu firefoxu je obnovit, ale také umožňuje vskřísit třeba omylem zavřené taby.

Navíc mám mnoho komprimovaných záložek (pouze ikony – pro weby bez faviconu je možné nastavit pomocí rozšíření Favicon Picker).

Dále mám nastavenou celou řadu zkratek pro rychlé vyhledávání (imdb, wikipedie, cambridge dictionary, jyxo, jyxo zboží a podobně).

I přes velké množství rozšíření běhá firefox stabilně a klidně i několik dní bez nutnosti restartu (kvůli velké spotřebě paměti).

P. S.: Kompletní seznam rozšíření

Illumio ne aneb Jak si představuji ideální RSS čtečku

Martin Malý na webu Čertoděj upozorňoval na „komunitní“ RSS čtečku Illumio – Položky a kanály jsou umístěny na vzdáleném serveru a spravovány pomocí lokálního klienta. Tahle idea se mi velmi zamlouvá a Illumio slibovalo i víc – sdružování do skupin čtenářů s podobným zaměřením, či upozorňování na články, které se blíží vašemu zájmu, a s normální čtečkou byste je propásli, protože zdroj, ze kterého pocházejí, třeba neznáte.

Nechal jsem se tedy zlákat a Illumio klienta stahl a nainstaloval. První nepříjemný pocit byl už z průběhu instalace – usmívající se slečny s internetových fotobank mi automaticky evokují lichváře typu cofidis nebo provident – instalátor mi neumožnil zakázat vytvoření položky programu v nabídce Start, což by nebylo nic zas až tak hrozného, kdyby si program nevytvořil v položce Programy svého zástupce ale navíc ještě přímo v první úrovni nabídky Start vlastní složku Programs\Startup(!). Fuj. Zároveň si vyrobil složku C:\temp, kam zapsal dva textové soubory (Fuj fuj, aneb jak to vypadá, když je programátor čuně a neumí používat proměnné souborového systému). Při instalaci vyžaduje vypnutí prohlížeče, ale když kliknete na „Cancel“, tak se dané okno objeví znovu – vypnutí prohlížeče tedy nejde obejít.

Pokračování článku…

Tipy pro windowsáře klávesofily

Už kolikrát jsem si zoufal, že neznám způsob, jak spouštět systémové dialogy přes Start → Spustit. Zrovnatak jsem nedoceňoval klávesu s logem Windows. Teprve nedávno jsem zjistil, jaký mají potenciál.

Spouštění dialogů přes „Spustit“

spustíme okno „Spustit“ (můžeme použít i fikanou zkratku Win+R) a můžeme psát následující příkazy:

Okno	Příkaz
Možnosti usnadnění	control access.cpl
Přidat nový hardware	control sysdm.cpl add new hardware
Přidat/Odebrat Programy	control appwiz.cpl
Datum a čas – Vlastnosti	control timedate.cpl
Zobrazení – vlastnosti	control desk.cpl
Složka Fonts	control fonts
Možnosti internetu	control inetcpl.cpl
Herní zařízení	control joy.cpl
Klávesnice	control main.cpl keyboard
Informace o umístění	control modem.cpl
Myš – vlastnosti	control main.cpl
Zvuky a zvuková zařízení	control mmsys.cpl
Síťová připojení	control netcpl.cpl
Hesla	control password.cpl
Složka tiskáren	control printers
Místní nastavení	control intl.cpl
Vlastnosti systému	control sysdm.cpl

Zkratky s klávesou s logem Windows

Zkratka	Co udělá
WinKey+E	Otevře okno průzkumníka
WinKey+R	Otevře dialog „spustit“
WinKey+Pause	Otevře Vlastnosti systému
WinKey+M	Minimalizuje všechna otevřená okna
WinKey+D	Zobrazí/skryje plochu
WinKey+L	Přepne uživatele nebo zamkne počítač (podle počtu uživatelů)
WinKey+Shift+M	Zpět: maximalizace všech oken
WinKey+Tab	Procházení položkami taskbaru (obdobně jako alt+tab pro okna)
WinKey+F1	Otevře Centrum pro nápovědu.

Přednáška V. G. Cerfa na ČVUT

Před chvílí jsme dosledovali streamovanou přednášku Otce Internetu Vintona Gray Cerfa. A rozhodně stála za to.

Musím uznat, že z fotografií mi Vint Cerf připadal dost nesympatický, ale už z prvních slov (po úvodu pohlavárů univerzity jsme byli rádi, že konečně slyšíme normální angličtinu) se dalo poznat, že s ním bude legrace – předváděl, jak splynul s mladými pracovníky Google (kšiltovka s umělými dlouhými vlasy)…

Pak se rozhovořil o tom, jak za jeho přičinění vznikal Internet, jak se rozvíjí, kolik uživatelů asi bude mít a kde je jeho budoucnost. Sem tam (velmi) vtipná hláška, Sem tam pokus nalákat lidi v sále na „robotu“ do Google, Google IS hiring new engineers! (Teď chvíli neposlouchejte, říkal nám u toho Michal Illich :) )

Poutavě vypávěl o tom, jaká „chyba“ způsobila to, že dochází místo v adresním prostoru IPv4, přesto, že se jeho rychlému rozhodnutí lidé smáli (Vždyť je tam mnohařádově víc míst, než kolik je zařízení!), O tom, jak navrhuje meziplanetární protokol pro výměnu dat, který má být velmi dobře zabezpečený (narozdíl od TCP/IP), a který počítá se vzdáleností a otáčením planet…

Opět zmínil ledničku napojenou na internet, která kontoluje recepty on-line a podle surovin uvnitř vám nabídne ten vhodný. Upozornil na to, že Japonsko vyvinulo dokonce i na internet připojenou osobní váhu, která odesílá informace pžímo do lékařského záznamu. Vidím tu jedinou vadu, řekl, Váha je spolu s ledničkou připojena ke stejné síti, a to může být fatální.

Ve finále zmínil krásu technologií, které umožnily jeho hluché ženě slyšet, že doma používá Macintosh, protože jeho syn pracuje u Apple, a že je velký fanda GNU a OpenSource.

Víte, co dělají na webu internetoví nestoři? Vintcerfují.

Přednáška byla pěkně opakovací-poučná, navíc velmi vtipná a doufám, že by se mohla objevit někde v záznamu, pokud možno i s titulky, pro méně zdatné v angličtině.

Fish Fillets 2 aneb jak pohřbít skvělý nápad nevkusem

Před nějakou dobou jsem tu psal o tom, jak byla pod GPL uvolněna druhá nejlepší česká hra, Fish Fillets. Teď se na trh dostala druhá verze a já musím konstatovat zkalmání. „Du blejt, velebnosti“.

Neviděl jsem zatím žádnou hru, jejíž remake do 3D podoby by se dal nazvat jako „hezký“ (Situace kolem Warcraftu III je diskutabilní). Neskutečně hnusný ZOO Tycoon 2, C&C Generals a dále. To jen doba si žádá nacpat otáčení, zoomování, a vůbec 3D modely všude tam, kde hardwaové nároky ještě nepřekročily 1GHz, 1GB RAM, 128MB grafickou kartu a tak dále.

V souvislosti s tím by mě nikdy nenapadlo, že by se do 3D dala (a nedejbože mohla) předělat i tak skvěle provedená hra, jako byly Fish fillets. V jednom ohledu mě vývojáři potěšili – 3D modely při hře opravdu použity nejsou. Nicméně! Snažit se, aby 2D bitmapová grafika vypadala, jako při použití 3D modelů je řešení snad ještě nešťastnější. Když se podívám na screenshoty, modely obou ryb mi připomínají nechvalně známé sádrové trpaslíky (dlouho už jsem o nich neslyšel, v roce 2007 snad přece jen zavládla jiná móda).

K dovršení všeho! Jen se podívejte na ty titulky! Neantialiasovaný, ale hlavně Comic Sans! Zlo ve své nejčistší podobě (nemluvě o tom, že bych si dovolil pochybovat o tom, jestli mají kluci z Altar Games ošéfovaná autorská práva).

Tolik k podobě. Jestli budou nové Fillets také tak skvěle hratelné, s vtipnými dialogy a dobrou muzikou nevím. Veřejné demo k disposici není. Ale až bude, ani nevím, jestli mi bude stát za to, ho instalovat. Vždyť vizuální podoba nových fillets je stovnatelná s ergonomií nové lahve Plzeňského Prazdroje (ale o tom zas příště).

PHP třída generující RSS

Měl jsem potřebu moci do kteréhokoliv svého projektu jednoduše přidat RSS feed, nezávisle na struktuře dat v databázi, a na zdroji dat vůbec. Na internetu jsem buď líný hledat, nebo nic takového, co by mi vyhovovalo, neexistuje. Tím pádem vznikla třída Rss (možná ještě přejmenuji), volně k použití pod licencí CC Attribution-ShareAlike 2.5

Potřeby, vlastnosti

• Co nejjednodušší konfigurace, která je zároveň v kódu přehledná
• Minimální nároky na moduly PHP (samo PHP5 je velkým nárokem)
• nezávislý na struktuře databáze
• kontroluje výstupní data („sofistikované“ omezení délky pro description + uzavření textu do CDATA)
• předpřipravené funkce na získání dat z MySQL 4.0+
• možnost nastavit vlastní (externí) funkci pro zisk dat z libovolného zdroje

Pokračování článku…

Jak je to s hesly (nejen) na webu

Internet mě překvapuje denně. O to víc je situace nemilá, když jde o to, jak se internetové aplikace chovají k mým osobním informacím, konkrétně k heslu.

Do internetového obchodu CZC jsem se už dlouho nepřihlašoval. Když jsem to po delší době zkoušel, zjistil jsem, že si prostě nevzpomenu na heslo. Použil jsem tedy magický odkaz „zapomenuté heslo“ a nemohl se vynadivit, že mi e-mailem přišlo moje původní heslo v čistém textovém formátu. To je špatně a od tak velké firmy, jako je CZC bych rozhodně čekal lepší přístup.

Pokračování článku…

Rychlé hledání ve Firefoxu

Se svou konfigurací Firefoxu se mi málokdy stane, že bych postrádal nějakou vymoženost Opery. Řešení většinou existuje, jen jej najít. (Je možné, že objevuji Ameriku, tak mě prosím případně nekamenujte, dík ;)

Když v Opeře napíšete do adresního řádku g keyword, automaticky se spustí hledání slova keyword na google.com. Tahle funkce mi ve Firefoxu zoufale chyběla, hledal jsem v konfiguraci, nic. Google zarytě mlčel (jak to mívá ve zvyku, když neumíte formulovat dotaz). Před chvílí jsem ale dosáhl osvícení a zjistil, jak nadefinovat zkratku pro jakýkoliv (vyhledávací) formulář.

Na libovolné formulářové pole stačí kliknout pravým tlačítkem a vybrat položku „K vyhledávání přiřadit klíčové slovo“. Vyskočí okno, kde vyhledávání pojmenujete, zvolíte klíčové slovo (třeba právě „g“ pro Google), odklepnete a už vesele hledáte přes panel adresa.

Aktualizace o 10 minut později: skutečně jsem objevil Ameriku, firefox má pro hledání v google již předdefinovanou zkratku gg a dokonce se o tom píše v ČKD na czilla.cz :) Ale co, o přidávání nových zkratek jistě mnoho uživatelů neví. Snad.

Vtipálci si hrají s ICQ

Pokud se vám během včerejšího večera stalo, že jste od někoho ze svého ICQ contactlistu dostali odkaz na jistou vám neznámou adresu, stali jste se patrně terčem nějakého vtipálka. Pakliže některé vaše kontakty dostaly tento odkaz od vás a vy jste přitom nic neposílali, stali jste se patrně terčem nějakého vtipálka.

Situace je vážnější, než vypadá – odkaz totiž vede na zavirovaný soubor a pokud adresátovi nezafunguje firewall či antivir, problém je na světě (pakliže používáte Windows, samozřejmě). Vzhledem k tomu, že odkazy chodí od osob z contactlistu, tudíž většinou od osob důvěryhodných, adresáta většinou nenapadne, že by odkaz mohl být nebezpečný.

Není mi známo, jak přesně vtipálek útočil a nakolik prolomil bezpečnost ICQ serverů a účtů na nich. Proto doporučuji pár základních bezpečnostních opatření:

• (Z)měňte si své ICQ heslo,
• neklikejte na odkazy, které vám přijdou přes ICQ, aniž byste si od odesílatele ověřili, že jsou bezpečné (zeptejte se a počkejte na odpověď),
• nejste-li si jisti, jak rozeznat bezpečný a nebezpečný odkaz, používejte firewall nebo antivir – na internetu jsou i skvělé freeware produkty.
• posíláte-li někomu odkaz, neposílejte jej samotný, vždy s alespoň stručným popisem,
• tuto zprávu šiřte dál.

Za jakékoliv ověřitelné zpřesnění situace budu rád, komentáře vám jsou otevřeny.

Poznámka: toto není hoax, autor osobně viděl tři na sobě nezávislé případy

ICQ Česky? Nepokoušejte mne!

Jeden ze důchodců české portálové scény (poslední dobou jej už nenavštěvovali snad ani nejbližší chudí příbuzní) atlas.cz se rozhodl skoncovat s flákáním na sklonku života a investoval nemalou částku do celkové obrody a omlazení. Věřím, že se proces povedl a že jistě přiláká nejen ty příbuzné – o tom ale psát nechci. Na titulní stránce zmíněného portálu jsem nalezl odkaz, který hlásal, že ICQ bude mluvit česky. To si snad děláte srandu? (pro lepší srozumitelnost neuvádím na prvním místě původní výkřik ve znění „to si snad děláte kachny!“)

Trocha teorie na začátek

Občas mi některý z kamarádů se kterým běžně nekomunikuji pomocí IM navrhne, jestli si nechci po ICQ zahrát nějakou hru. Vždycky řeknu, že ICQ nepoužívám a on se mi směje, proč že jsem tedy online. Nuže – věc se má tak:

Pojmem ICQ lze označit dvě věci: Protokol ICQ (soubor povelů, který putuje sítí a je zpracováván klientem ve výslednou podobu rozhovoru) a ICQ – Program, který je jedním z mnoha klientů obsluhujících ICQ protokol. Zcela správná formulace by tedy měla být „Používám ICQ protokol, ale nikoliv klienta“.

K nepoužívání klienta mám spoustu důvodů – ICQ klient umí zpracovat pouze protokol ICQ, zabírá v paměti počítače řádově více místa, je ošklivý (nevkusný, chcete-li), spoustu místa zbytečně zabírá i na ploše, je plný reklam…

AOL + Atlas.cz = VLS

Ve spolupráci amerického serveru AOL (který vlastní „monopol“ na ICQ a ICQ běží na jeho serverech) s Atlasem.cz vidím pro koncového uživatele jediný nedostatek. Místo reklamy americké, kterou lze ignorovat už jen proto, že její produkty jsou až daleko za mořem, se na uživatele českého ultrafreshmoder­něladěného AjSíkJů klienta začne valit reklama česká, reklama neblokovatelná, reklama (před) kterou (se) neschováte. Marketingový tah geniální, pro uživatele mínus.

Řešení je nasnadě

Jak z toho ven? Používejte jiného klienta. Třeba Mirandu, která je též zdarma, reklamu nemá, a je mnohem mnohem lépe přizpůsobitelná, než ICQ-bastl-klient. (Pokud se vám nechce stahovat součásti zvlášť, zkuste třeba Miranda IM WELL.DONE Pack od Radka Hulána). Vám a vašemu počítači to udělá určitě velmi dobře.

Veřejné webmaily a (nejen) česká kódování

Občas posílám e-maily i na americké webové e-maily. Psát bez diakritiky je pro mne zdržování, ale zároveň nechci, aby byl výsledek pro adresáta nečitelný.

Proto jsem si provedl malý průzkum tří čtyř největších (nebo pro mne nejznámějších) amerických webových „pošťáků“ (+ betaverzi jednoho z nich) a k nim přiřadil i tři velké české. Jak jsou schopni poprat se s různými kódováními? Testem byl e-mail plný typicky českých znaků (v hlavičce, odesílateli i těle zprávy). Odesílal jsem v kódováních ISO-8859–2, Windows-1250 a UTF-8.

Pokračování článku…

Typografický layout klávesnice

Na suchém WC jsem se nedávno proklikal k článku, který mj. popisuje tvorbu vlastního layoutu klávesnice. Hnedle jsem si ten MSKLC musel vyzkoušet a i přes obtíže se dopracoval ke zdárnému konci. Tím koncem je české „typografické“ rozložení kláves úspěšně nainstalované do systému.

Upozornění: postup v tomto článku zkoušejte pouze v případě, že víte, co děláte. Autor nenese žádnou zodpovědnost za případně způsobené škody!

Samotné vytvoření layoutu bylo dílem okamžiku. Jelikož na notebooku nemám numerickou klávesnici, psaní typo značek přes alt+číslo se stává utrpením. Cílem tedy bylo přiřadit na klávesnici (při stisknutém AltGr, příp. Ctrl + Alt) nejdůležitější typografické značky – uvozovky „9966“, trojtečku, ©, ®, nedělitelnou mezeru ap. Zároveň jsem nijak neměnil stávající české rozložení kláves – pouze přiřadil nové funkce klávesám prázdným.

První problém nastal, když jsem se snažil vygenerovat DLL knihovnu a MSI instalátor, program nahlásil chybu. DLL vygeneroval, ale MSI už ne. Vyzkoušel jsem na pěti počítačích (WinXP SP1 a SP2, MS Server 2003) a všude jsem se setkal se stejnou chybou. S podporou od malého měkkého počítat nelze, MSKLC je dodáván „as is“. Rovněž Google zarytě mlčel.

Poradil jsem si jinak – stáhl jsem si rozložení dgx#2 (kteréžto mi nevyhovuje ;-) ), nainstaloval a dal v registrech hledat „dgx“. Úspěch se dostavil spolu s řešením:

• Vygenerovaný DLL soubor zkopírujeme do složky WINDOWS
• spustíme regedit
• vlezeme do HKEY_LOCAL_MACHINE\SYSTEM\ControlSet001\Control\Keyboard Layouts
• vytvoříme nový klíč s hodnotou, která se nevyskytuje – já jsem zvolil 00030406, tj. o jedna větší, než klíč klávesnice CShack
• v klíči vytvoříme tři řetězcové hodnoty s názvy Layout File, Layout Id a Layout Text
• přiřadíme jim hodnoty – File bude název DLL souboru s rozložením, Text bude jméno layoutu a Id jsem pokusně nastavil takové, aby se nekrylo s Ids v ostatních klíčích, konkrétně 00A7

Pak již lze nové rozložení klávesnice přidat přes nastavení panelu jazyků.

Ten postup má i svoje nevýhody – nevím, čím to, ale v některých programech mi někdy zcela náhodně vynechávají háčkovaná písmenka v horní řadě kláves – místo nich se napíšou varianty bez nábodeníček (č → c ap.).

Stávající rozložení také není finální – skvěle mi vyhovuje umístění dvojitých typografických uvozovek. Naopak ještě popřemýšlím, jestli někam nepřesunout znaky ł, đ a hranaté a špičaté složené závorky. Zdrojový soubor a DLL jsou přesto ke stažení: fnwTypo.zip (7kB)

Referrer spam - jak se bránit?

Referrer spam je skrytější formou spamu, než třeba spam v mailech nebo komentářích. V předchozím článku, jehož téma byl komentářový spam jsem přislíbíl detailní popis, tož tady je.

Referrer. Adresa, ze které se nově příchozí dostal na naší stránku. Spammeři v tomto případě využívají stránek, které veřejně zobrazují příchozí referrery (ať už přímo na vlastním webu – podle Google je jich až dost – nebo ve statistikách přístupů – jeden příklad za všechny – povšimněte si nijak nemaskovaných adres XXX stránek, to je referrer spam).

Boj s referrerovým spamem je do jisté míry obtížnější, než se spamem komentářovým. Boj na aplikační úrovni je totiž náročný na prostředky serveru (kontrolovat referrer každého příchozího požadavku, parsovat jej, porovnávat s blacklistem…) a samotnou aplikaci znepřehledňuje, zvětšuje a zpomaluje. Proto tuto metodu nechám nerozvedenou a zaměřím se na boj na straně serveru. Konkrétně metody pomocí modulů serveru Apache: mod_rewrite, mod_setenvif + mod_access a modSecurity.

Pokračování článku…

(Můj) boj s komentářovým spamem

Jako provozovatel webu s PR 5 a relativně velkou návštěvností – a tudíž webu, který nezanedbatelnou měrou přitahuje nejrůznější spamovací roboty – se musím zabývat účinnou ochranou proti spamu. Komentářovému i referrerovému (o tom bude řeč v příštím příspěvku).

Logy pro doménu finwe.info zaznamenají denně cca 400 návštěv. Poté, co se mi v komentářích začal objevovat spam (podstata jeho „prudivosti“ je jasná), musel jsem si vybrat, jakou metodu filtrování spamu použít. V úvahu připadaly tyto:

Nepoužitá metoda: Captcha

Finta metody Captcha spočívá v tom, že s pomocí knihovny pro generování obrázků se vyrobí obrázek, na kterém je určitý počet čísel. Vzhled obrázku závisí na „kvalitě“ algoritmu – číslice mohou být různě pootočena, s různou barvou, s rušivým pozadím. Všechny tyto „serepetičky“ navíc mají jediný úkol: znemožnit spambotovi přečíst čísla z obrázku a zadat je do formulářového pole vedle. Počítá se s tím, že robotovi se to nepodaří, zatímco člověku ano – pokud jsou tedy čísla opsána správně, můžeme komentář přidat.

Výhody

Velká úspěšnost odchytávání spamu.

Nevýhody

nepřístupnost (co uživatelé bez obrázků?),

uživatelsky nepřívětivé (opisovat pět čísel…).

Pokračování článku…

Herní nostalgie - Fish Fillets

Vzpomněl jsem si nedávno na fajn českou hru Fish Fillets. Původně jí vydavatelství Altar (DrD, UFO, UFO:Aftermath) prodávalo, ale v březnu roku 2004 vyšla nová edice hry v GNU GPL pod názvem Fish Fillets – Next Generation. Díky tomu jsem si hru stáhl (cca 200MB) a nainstaloval. A to jsem neměl dělat.

Přesto, že první verze FF vyšla už v roce 1998, grafika je krásně oldschůlová, v 265 barvách, málokterá hra dokáže tak vtahnout. Pokusím se s popisem začít z kraje.

Fish Fillets je hra logická. V zásadě jde o to, dostat dvě ryby, malou a velkou, ven z místnosti. Místností je něco přes 70 (rozdělených do ca 5 tematických celků) a jsou zaplněny předměty – s těmi musejí ryby pohybovat podle daných pravidel tak, aby na žádnou z nich nic nespadlo nezabilo ji to. První místnosti jsou jednoduché, v podobné, hezky malované a animované grafice, ale s přibývající obtížností roste i rozmanitost předmětů – můžeme hýbat třeba ikonami Windows 95, velkým puzzle s Monou Lisou nebo postavičkami ze hry Warcraft II.

Velikou výsadou hry jsou i dialogy obou ryb a hlášky předmětů (lidské lebky, hlavy soch ap.) Jedna hlava v Atlantidě např. říká Prosíme maminku, jejíž dítě se zaběhlo k přísně střeženému objektu městské pokladny, aby si jeho ostatky vyzvedla na vrátnici.

Super je i rozhovor ryb v místnosti Garden of War (ta z Warcraftu):

„Kde se v tom hradu vzala ta ocel?“
„Počkej, přivedu na pomoc pár vesničanů“
„To nejsou vesničani, ale peóni“

nebo

„Když na tomhle počítači běží Word nebo jiná zbytečnost, my, postavičky z počítačových her, se scházíme v adresáři C:\Windows\config a povídáme si.“
„Když nemáme do čeho píchnout, hrajeme si na schovávanou v registrační databázi. Proto ti přestanou přestanou jít Windows, když dlouho nehraješ žádnou hru.“
„To jsi neměla prozrazovat. Já chtěl jen říct, že to tam vypadá podobně, jako tady. Spousta postaviček z her.“

Díky uvolnění hry pod GPL je možné hrát nejen pod Windows, ale i pod MacOS, Linuxem, FreeBDS, Amiga OS4 a podobně – Fillets tak mohou poskytnout chvilku vzrušení, napětí a hlavně práce mozkovým závitům skoro komukoliv. Vřele doporučuju. Minimální konfigurace je přívětivá:
100 MHz, 400 MB na disku (s CD 10 MB), zvukovka výhodou.

Nefunguje vám Miranda?

Spousta lidí v posledních hodinách zaregistrovala potíže s ICQ protokolem v programech Miranda IM a Trilian.

Problém spočívá v tom, že nejde posílat zprávy – ICQ se chová naprosto nepředvídatelně – dvě Mirandy spolu nekomunikují, Miranda a Trilian ano, dvě ICQ ano, ICQ a Miranda ne…

Řešení pro Mirandu je celkem jednoduché – stačí provést aktualizaci ICQ pluginu tímto způsobem:

• Stahnout novou verzi pluginu z http://addon­s.miranda-im.org/detail­s.php?…
• Vypnout Mirandu
• Rozbalit stažený soubor do adresáře plugins v adresáři s Mirandou. Defaultně C:\Program Files\Miranda IM\Plugins
• Potvrdit přepsání
• Znovu nastartovat Mirandu.

Tato procedura zabrala ve většině případů.

Bacha, Hoax!

Sakra lidi. Přemýšlejte chvíli před tím, než někomu pošlete e-mail či ICQ (Yahoo, MSN) zprávu podobného obsahu, který následuje:

Pokud dostanete e-mail s prezentazí v Power Point nazvanou „Life is beautiful“, za žádnou cenu prezentaci NEOTVÍREJTE a okamžitě ji vymažte. Pokud ji otevřete, na vaší obrazovce se ukáže zpráva „It is too late now, your life is no longer beautiful.“ Následně# # ZTRATÍTE VŠE ve vašem PC a osoba, která vám toto zaslala získá přístup k vašemu jménu, emailu a heslu. Toto je nový virus, který vstoupil do oběhu v sobotu odpoledne. AOL již potvrdil, že je to vážné a že antivirové programy nejsou schopné tento virus zničit. Virus byl vyroben hackerem, který si říká „life owner“. Prosím, přepošlete tuto zprávu všem vašim přátelům a požádejte je, aby ji co nejrychleji předali dál.

To, co je tu citováno, není vážně míněný e-mail, ale tzv. hoax, zpráva, která má za účel akorát znejistit, paranoizovat a naštvat. Většinou obsahuje hrozbu ztráty dat, nebo nějakou lákavou nabídku (třeba volání zdarma, nebo přetížení sítě telefonního operátora – ano, hoaxy se šíří i pomocí SMS…). Na konci je výzva k přeposlání na co nejvíce adres.

Jak zjistit, jestli je zpráva hoaxem? Existuje úžasný informační server http://www.ho­ax.cz, kde lze hoaxy snadno vyhledávat. Pokud mi nějaká pochybná zpráva přijde, odpovídávám odkazem na příslušný hoax (ne, ještě mě to nepřestalo bavit) a snažím se tak evangelizovat.

Příště, až vám podobný mail přijde, odpovězte na něj podobně. A můžete k tomu připojit i odkaz na tento článek, ať se šíří aspoň tak, jako hoaxy. Dík ;)

Miranda IM - instalace a konfigurace

Miranda IM je program, který slouží ke komunikaci s jinými uživateli po internetu. Já ho používám pro ICQ, ale dokáže víc (Yahoo, IRC, Jabber, Skype ad.) Jeho hlavní výhodou je to, že je zdarma, bez reklam (na rozdíl od reklamy plného ICQ!), lze jej použít pro více protokolů a je snadno přizpůsobitelný a nastavitelný.

Začněmež

Jako první bych doporučil stahnout si instalátor Mirandy a nainstalovat. Stačí do předem nastaveného adresáře, který by měl být C:\Program Files\Miranda IM. Pokud se nechystáte používat jiný protokol než ICQ, klidně je při instalaci odznačte…

Pokračování článku…

Trochu o bezpečnosti

Uvědomil jsem si to, když jsem programoval log přístupů našich třídních stránek…

Chtěl jsem původně, aby se mi u každého nepovedeného přihlášení zobrazilo natypované heslo. Ale pak jsem si uvědomil, že:

• uživatel se třeba jen upsal a blbě má jediné písmenko,
• uživatel si nemůže vzpomenout, které heslo použít a použije to, které používá jinde.

Tím se dozvím citlivé a zneužitelné informace a to nemám zapotřebí (kdybych měl, tak hesla v databázi nešifruju pomocí MD5). A taky mi (konečně) došlo, jak jsou hesla na internetu snadno zjistitelná (k tomu mi mj. pomohl jeden nejmenovaný diskusní server, který jsem nucen číst místo leklého Okouna – po každém úspěšném přihlášení vypíše nespávně natypovaná hesla od posledního přihlášení.)
Z toho mi vychází několik závěrů:

• používat všude jiné heslo,
• používat jiné heslo pro počítač (a jeho software) a pro webové aplikace,
• neregistrovat se pod heslem, které je citlivé na odhalení na pochybných serverech.

Jak na Trackback

Trackback je nástroj, s jehož pomocí je možné při psaní reakce na něčí článek jednoduše upozornit autora, že na jeho článek bylo reagováno, odkud, kým a jak. Zkoumal jsem TB trochu důkladněji, protože jsem jeho podporu přidával vlastnímu blogu a tak popíšu, jak to všechno funguje.

Přijímání TB

Pro přijetí TB vytvoříme soubor, který pak u článků uvádíme jako Trackback URL. V adrese odkazu TB URL by měla být definována proměnná, která pak umožní zjistit, ke kterému blogpostu poslaný TB patří. Já volil variantu $id, tedy id postu v databázi.

Trackback ping je posílán metodou POST a posílá čtyři zásadní proměnné:

• $title – Titulek reagujícího příspěvku (povinné)
• $excerpt – Výtah z reagujícího příspěvku (nepovinné)
• $url – Permalink (tedy trvalý odkaz) na reagující příspěvek (povinné)
• $blog_name – Jméno reagujícího periodika, potažmo blogu (nepovinné)

Pokračování článku…

Umíte se zeptat?

Po přečtení nadpisu vás možná napadne cosi o asertivitě nebo sociálních fóbiích. Řeč je ale o úplně něčem jiném - o vyhledávacích frázích (keywords/search strings) v internetových prohlížečích.

Na začátku bych vás poprosil o jednu věc: jakmile použiju slova Google, myslím tím webový vyhledávač. Pro všechny platí stejná pravidla, přestože poskytují na stejná slova jiné výsledky vyhledávání. (To nic nemění na tom, že google poskytuje výslegky nejlepší).

Tak tedy - jak se ptát? Příklad, ze života: Hledáte pravidla košíkové, vulgárně zvané basketbal. Pokud do políčka search v google zadáte něco jako pravidla basketballu, moc nepochodíte. Basketbal se píše s dvěma l jen cizojazyčně a se skloňovanou formou se setkáme obzvlášť zřídka.

Proto - pravidlo č. 1 - Neskloňovat a používat formy slov z jednoho jazyka, žádná czenglish. Pár čísel: 49/26400 je poměr stránek na vyhledávací fráze pravidla basketballu/pravidla basketbal

Dále: vyhledávače znají spoustu zvláštních příkazů a výrazů. AND / + spojí vyhledávané výrazy (je-li napsán mezi nimi), NOT / - vyhledá stránky bez výrazu, který následuje (tedy např. stavebnictví -cihly najde stránky zabývající se stavebnictvím, ale ve kterých se neobjevuje slovo cihly). Text uzavřený "v uvozovkách" se vyhledá jako celek, včetně mezer a slov, která google pravidelně vynechává (to, or, a atd.). Kouzelné slovíčko OR zas způsobí, že se vyhledají stránky, které obsahují jedno ze zadaných slov. Příklad: voda OR písek vyhledá všechny stránky, které obsahují jedno (nebo obě) ze slov voda a písek.

Pokračujeme: nepřehánějte počet zadaných slov. Nejprave zadejte dvě, tři, bude-li výsledků moc, výraz zpřesněte. Většinou to ale není třeba.

Je dobré, zapamatovat si typová klíčová slova. Vyhledávám-li akordy, za jméno skladby (ve vyhlodávání) napíšu chords, chci-li text, vměstnám tam lyrics.

A jednu zajímavost na závěr: jedním z nejfrekventovanějších search strings , tj. vyhledávacích výrazů na tomto webu je už po 5 měsíců slovo slezina s 36 avg. přístupy z vyhledávače za měsíc.

Novinky na nový rok

Budu se stěhovat. Ne jako osoba, ale jako web – fyzicky i doménou. Ve škole už je připravený staronový webový server puma, s OS Fedora Core3, PHP 5.0, MySQL 4.0 a MySQL 4.1 a serverem Apache.

Druhé stěhování se bude týkat domény. Díky vtipu (a vánočnímu dárku) Andrewa a Páji (díky) bude moje stávající doména www.finwe.info. O podrobnostech budu ještě informovat, zatím přeju všem čtenářům Silvestra. Osobně. A myslím to upřímně.

Spam od Pixyho

Nejde mi internet. Někde u hokejky (takový velký barák, odkud k nám proudí vzduchem data) je něco špatně. Obnovil jsem tedy dial-up, že se podívám na maily. Přišly tři, všechny spam. Nedivil bych se tomu tak, kdyby dva neměly jako odesílatele Pixyho. Už už jsem je otevřel. A není také divu, že je spamový filtr Thunderbirdu nerozeznal jako nevyžádanou poštu. Budu si muset dávat pozor, kam píšu svojí E-mailovou adresu…

A aby nedošlo k mýlce, Pixyho v žádném případě neviním.

SONY DSC-F717 vs. Minolta A1

Na tohle téma byla napsána nejedna recenze a nejeden článek. Jestli hledáte objektivní srovnání daných fotoaparátů, koukněte se třeba na http://www.dpreview.com. Tenhle článek bude ryze subjektivní a budu při něm lehce nadržovat sedmsetsedmnáctce. Oba fotoaparáty znám, mám možnost je používat a oba mají dobrou reputaci. Já mám ale svoje výhrady.

Minolta je neergonomická. Ovládacích prvků na A1 je moc. Na F717 jich je polovina, ale foťák se ovládá mnohem elegantněji. Objektiv je malý a umístěný daleko od spodní strany fotoaparátu. Zoomovacím kolečkem jde otáčet dost ztuha – a při umístění objektivu je dost nepohodlné se k objektivu dostávat více než dvěna prsty. Zato objektiv F717ky sedí na dlani, palcem de ovládá WB/aE Lock a s pomocí ukazováčku se hýbe zoomovacím kolečkem (zoom je na rozdíl od Minolty ovládaný motorem – v menu jde dokonce nastavit, na jakou stranu chceme co dělat – ale je dostatečně citlivý). Taky mi chybí možnost ohnout displej dolů – když koukám přes dav a mám foťák nad hlavou, je to neskutečně užitečná vlastnost. Na displeji samotném pak nedokážu určit, která fotka bude rozmazaná a která ne – mírně rozmazané jsou všechny (stejnou vadu má i Dimage7). Jo a abych nezapomněl – sáňky blesku jsou u Minolty dost nestandardní...

Na druhou stranu tu jsou i vlastnostu, které bych u Soňáka uvítal – jako např. focení sérií snímků po časovém intervalu.

Zkrátka a dobře – možná je to tím, že jsem s Minoltou zatím nebyl schpen vyfotit dobrou fotku (s 717 už jich mám několik), ale na F717 holt nedám dopustit.

Pětigigový ConVERTER

Čistil jsem dnes harddisk od nepotřebných kusů hardware software. A najednou koukám, co nevidím…

(Obrázek, kde Converter zabírá podle dialogu Přidat/Odebrat programy cca 5000 MB. Ztratil se ;))

Škoda jen, že se po odinstalování tohoto, jinak vynikajícího kousku od Jiřího Bureše (taktéž „provozovatel“ blogu conBlog) opravdu neuvolnilo těch pět giga… Krásně jsem se zasmál.

Thunderbird Tray

Poštovnímu klientovi Mozilla Thunderbird (česky) toho lze vytknout jen opravdu málo. Jedinou vlastností, která mi chyběla, bylo schování programu do system tray (sada ikon vedle hodin systémového času). Stačilo ovšem jediné vyhledávání v google, abych našel to, co jsem hledal.

Program TB Tray udělá vše, co potřebuji. Lze pomocí něj program spustit, obnovit a minimalizovaný Thunderbird se zobrazí už jen v Trayi. Aktivita „Hromového ptáka“ je signalizována barvou ikonky v Trayi – ČB = neaktivní, barevná = aktivní. Pro program není problémem vyrobit lokalizaci, sám jsem vyrobil a pro stažení umístil českou lokalizaci TBTray. Ta ovšem již není dostupná, důvod jsem popsal v komentářích.

School Foresight

Kde jsem? Sedím u školního počítače ve velkém sále Vědecké knihovny v Liberci a mám za sebou moderování slavnostního zahájení výstavy School Foresight.

Na výstavě, která probíhá od 8. do 20. listopadu, můžete vidět 16 z více než 800 projektů připravovaných pro „Školu zítřka“ – namátkou například projekt EUDOXOS , pomocí nějž můžete prostřednictvím internetu ovládat dalekohledy observatoře na řecké Mount Ainos (v prospektech vtipně zaměněné za Mount Alois)… Oblíbená je i dotyková tabule Smart Board – taková větší dotyková obrazovka…

Výstava každopádně stojí za shlédnutí, a jestli potřebujete nějakou knížku v knihovně, máte o důvod navíc ji shlédnout.

Šiřte Firefox

Tým czilla.cz spustil nový web o prohlížeči Firefox. Web se snaží přesvědčit uživatele Internet Exploreru, aby přešli zrovna na Pandu Červenou – tedy Firefox. Je tak výbornou českou alternativou webů Spread Firefox!, nebo browsehappy.com

Malou zajímavostí je, že i já jsem přispěl svojí trošku do mlýna a sesmolil článek „Proč používat Mozillu Firefox“… Najdete ho na webu firefox.czilla.cz spolu se zkušenostmi ostatních.

P.S.: Tento příspěvek, přesto, že je v kategorii „Computer$“, jsem se snažil psát tak, aby mu rozuměla i Fári;)…

Sakra, Sacred

Právě teď jsem skončil hodinový mnohonásobný pokus o zabití ogra, minotaura, barbara a kouzelníka va hře (ano, i já si čas od času najdu chvilku k odreagování u pařby) Sacred. Neúspěšně. Kam se, obtížností, hrabe Diablo (dvojka). Možná taky proto, že se mi Sacred docela solidně kouše a seká.

Ale o kvalitách Sacred nechci psát. Totiž - když ukládám hru, do quicksavu, objeví se na chvilku logo hry a pod ním progressbar s textem, co se právě ukládá.

Ukládám, Hdd, User Interface, Inventory… Ale najednou jsem zahlédl cosi, co mě popudilo. User stupidity… Co si to o mně ta hra myslí? Nebo že bych hrál fakt tak špatně, že si to musí ukládat? ;)

Funkce

Hledám funkci explode pro delphi. Nemáte někdo? Taky by se mi hodil BubbleSort, případně QuickSort. Do komentářů. Dik.

Opera 7

Na blog Radka Hulána jsem přestal chodit už dávno, hlavně proto, že jej neustále „zahlcoval“ informacemi o svém systému BLOG:CMS (který mimochodem vypadá pěkně nadupaně) a neustále prohlašoval (a řekl bych, že ještě prohlašuje), že Opera je nejlepší (nebo spíš jediný, supr, rulez ap.) browser. Já, jako zarytý Firefoxer jsem si řekl, že tohle mu trpět nebudu (lehce sarkastický smajlík ? ) a z RSS čtečky jsem ho vymazal.

Teď jsem ale potřeboval otestovat funkčnost Jednoho z mých webů v Opeře a poté, co jsem zjistil, co ta sedmička umí! Ten Hulán bude mít v něčem asi i pravdu;-) Ostatně se můžete přesvědčit sami, ať už tady, nebo támhle.

Ale já stejně zůstanu u Firefoxu, holt zvyk je svěrací kazajka, nebo jak se to řiká…:)

No a jinak jsem na webu Radka Hulána Well Done! narazil na pár nových zajímavých příspěvků, takže si ho do RSS čtečky pokorně vrátím, a jednoduše budu ty jeho výlevy (Apple jsou šmejdi, MSIE je šit a příspěvky kategorie GirlPower!) ignorovat.

Corele, corele

Někdy mě vrtochy programátorů přímo fascinují.

Hraju si takhle s fotkama, fotokrámem (pro nezasvěcené Photoshop) – konkrétně filtrem vystřižení. Říkám si, to by mohlo jít natrasovat. Spustím Corel Trace, natrasuju, všechno v pohodě. Chci uložit výsledek trasování a narážím na odvěký problém – proč Corel Trace neumí uložit výsldek trasování jako *.cdr, když už umí konkurenční *.ai (se kterým jsem se nikdy nesžil, proto používám Corel)? To mi fakt hlava nebere.

Dobře, uložím jako CMX a posléze do Drawu importuju. Jsem pokročilý uživatel a trochu se vyznám. Ale co udělá UB, když v nabídce neobjeví důvěrně známou příponu .cdr? Být jím, asi bych se na to všecko vykašlal. Ale proč se na takovou věc vykašlali programátoři Corelu, bych fakt rád věděl.

Noční můra spyware

Tak. A teď mě ten Gain opravdu začal srát. Ještěže nepoužívám JESPRP tak často, to by vyskakoval ještě dřív. Postahoval jsem tedy SPYWARE NUKER 2004 a proskenoval disk.

Výsledek – asi 10 různých adwarů, hijackerů, spywarů a tak různě na 500 lokacích. Z toho gain zabírá půlku. Měl jsem radost, že mi je NUKER našel a odstraní, kliknu na remove – a že prej mám registrovat. A na webu tvrdili, že je to zadarmo…

Pokračování článku…