Finweblog - Matěj „Finwë“ Humpál

Kategorie „(Web)design“

Co bych chtěl a nechtěl od webového fóra

Medhi se na twitteru ptá, co nás štve, co nám vadí a co se nám líbí na současných internetových fórech (nebo lépe řečeno BB řešeních). Mám pár nápadů a vizí, shrnu je teď do neuspořádaného proudu myšlenek.

Uživatelské hledisko

Ve fóru bych se měl především vyznat. To, že na mě vyskakuje tisíc tlačítek, odkazů, datumů (a největší z nich jsou ty nejméně potřebné, třeba datum registrace daného uživatele) mi nijak nepomáhá. Chci přijít, na první shlédnutí zjistit, kde je něco nového, přečíst si nové zprávy a zase jít pryč.

Známá (PHP) Bulletin board řešení (phpBB, PunBB, Phorum), většinou jedou systémem Témat (=„Pár tematických okruhů a v nich spousta monotémat o málo příspěvcích“), ale na Internetu jsou fóra (Okoun, Lopuch), kde jsou spíše Kluby zařazené do tematických kategorií, kam chodí lidé diskutovat, diskuse je zde stálá a další vlákna není potřeba zakládat. Nezdá se mi, že by současná řešení zmíněná výše byla druhému přístupu příliš nakloněna. Proč bych měl vždycky vyplňovat Subject zprávy? proč přidávám zprávu jako Reply, když to třeba ani reply být nemusí?

Pokračování článku…

Kterak pitomou chybou rychlejší a stabilnější Firefox sobě poříditi

A hele, tři profily Firefoxu, tak to budou dva už nepoužívané, zbytečné. Označím, shift+delete a jedém. Ale moment, kdo si má sakra pamatovat, že hlavní a permanentně používaný profil se jmenuje .beta5 a ne .default? Kurnik, historie, uložená hesla, bookmarky, vytuněné prostředí – jak ho vrátit zpátky?

Poté, co jsem si omylem (= vlastní blbostí a nepozorností) tuhle smazal adresář Fotky a adresář Práce (zálohy faktur naštěstí zůstaly), jsem už měl k disposici celkem schopný recovery program Recuva, kterým jsem většinu smazaných souborů z firefoxího profilu obnovil (na externí USB disk) a nahrál zpět do profilu. Leč – parně nebyly obnoveny soubory všechny a po startu firefox jednak někdy padal, ale hlavně se načetla jen minorita rozšíření a XULové prostředí bylo stále nějaké roz…

Reinstally extensions nepomáhaly, ani jejich zakazování a opravování. Ach jo, bude to chtít nový profil, to bude zase času stráveného laděním a plněním databází s hesly a autocomplety formulářů. A ono ne, tady mě Firefox příjemně překvapil.

Pokračování článku…

studentagency.cz - Troubové a lamy

Trávě poslední dobou s webem STUDENT AGENCY spoustu volných chvil (u příležitosti vývoje SA Notify) začínám propadat ve větší a větší beznaděj – ten web je prostě příšerný.

Uživatelská přívětivost

První mrákoty na mě přijdou už s hlavní stránkou.

Vyznáte se v té změti barev, tvarů a pohybujících se objektů? Menu o mnoho položkách bez výraznější hierarchie, zmatek nad zmatek. Jsem asi už ovlivněn, protože na hlavní stránku nechodím (mám bookmark přímo na stránku linky Praha-Liberec) a i kdyby, vím, kde odkaz na tu linku hledat, ale být na stránkách nováčkem a hledat konkrétní informaci, asi bych nad webem strávil mládí.

Pokračování článku…

Devatero tipů, jak zlepšit své koderské schopnosti

Odzkoušeno na lidech (což neznamená, že to bude fungovat na všech programátorech).

Čtěte

weblogy, dokumentace, specifikace, tutoriály… Získané informace zpracujte „svými slovy“ do vlastního kódu.

Zkoumejte

jak to vlastně uvnitř funguje? (platí zejména pro PHP a další skriptovací(sic!) jazyky) Pokud pracujete s cizím kódem, pomůže vám, když se občas pohrabete ve vnitřnostech. Když to navíc bude dobře napsaný projekt, leccos se určitě přiučíte.

Najděte si práci

Pokud možno někde, kde budete mít pár kolegů na stejné úrovni, pár na vyšší a nadřízeného, co vás bude lehce buzerovat. Mít možnost konzultovat své postupy s ostatními je ohromná výhoda, stejně jako motivace ve formě někoho, kdo vám stojí za zadkem. Bastlením svých kódů doma na koleni bez možnosti konzultace se nikdy se tolik nenaučíte.

Nechte se poučit, nebojte se nechat si poradit…

I když budete mít kolegy, budou vám na nic, pokud budete tupě ignorovat jejich dobré rady (nebo i ty „jen“ dobře mířené). Argumentovat je povoleno, ale až poté, co si z výkladového slovníku (nejmíň) třikrát přečtete a ve finále pochopíte, co to argumentovat znamená.

…ale nezneužívejte ostatních

Nic se nesmí přehánět. Když budete za schopnějšími chodit s kdejakou kravinou, budete závislí jen na nich a vlastní schopnosti budou tlít v koutě. To není dobrý cíl.

Předejte znalost

Něměli byste vědomosti jen sbírat, ale i předávat. (Slovním) popisem něčeho, co umíte použít v počítači si utřídíte myšlenky a leckdy i objevíte dosud skrytá zákoutí. Poznámka: Pro předchozích pár bodů platí pravidlo zachování know-how. Nemusíte z kohokoliv vytahnout cokoliv a vice versa :-)

Nebojte se velkých projeků

Když jsem začínal v Jyxu, hodili přede mě k úpravám CSS o 2500 řádcích. Ze začátku mi z něj šibalo, ale naučil jsem se na něm CSS velmi zhusta a dopodrobna. Věřím, že obdobně to bude fungovat i jinde.

Dodržujte štábní kulturu

Coding standards tady nejsou jen jako opruz. Určete si je (případně přejměte nějaké již vytvořené) a naučte se je dodržovat. Ve vlastním kódu se vám pak bude orientovat mnohem lépe, než bez nich a vzroste i produktivita.

Trénujte

a to na rozmanitých projektech. Vymyslete si mapou aplikaci, která vám v něčem pomůže. Laďte ji k dokonalosti. Vylepšujte. Udělejte si z toho zábavnou soutěž, kde bude stát jazyk proti vám. Pokaždé, když překonáte nějakou laťku (nebo hlášku Laďky), budete zase o kus dál.

A jeden navíc, jako bonus – Naučte se přemýšlet

Můžete si být jisti, že Steve Krug svým „nenuťte uživatele přemýšlet“ nemyslel uživatele vývojářského IDE. Naopak, produkujete-li něco, nad čím někdo přemýšlet nemá (ať už je to uživatel, nebo kodér, který to bude přebírat po vás), zamyslete se pokaždé, než na řádku s kurzorem něco vyplodíte.

HTML klávesové zkratky jsou venku!

Posledního půl roku jsme s konspirační skupinkou zástupců pěti čtyř významných hráčů českého Internetu dávali dohromady Standard klávesových zkratek pro použití na českých webech.

A dnes jsme se zkratkami oficiálně vyšli na svět.

Po debatách mezi sebou, uvažování a přemítání o britském standardu klávesových zkratek a po konzultacích s centrem TEREZA se zkratky ustálily na tomto rozložení:

0

Na obsah stránky – odkaz vedoucí na začátek unikátního obsahu aktuální stránky

1

Nápověda ke klávesovým zkratkám – otevře stránku s informací o použitých klávesových zkratkách

2

Hlavní strana – odkaz na úvodní stránku

3

Mapa stránek – nepovinné – pokud je to možné, odkáže na mapu stránek

4

Vyhledávání – nepovinné – pokud je to možné, přenese kurzor do textového políčka vyhledávacího formuláře

5 – 9

Volitelné funkce

Na celé věci je super, že se podařilo spojit konkurenty (jmenovitě Atlas, Centrum, iDNES, Jyxo a Seznam) a shodnout se na jednotném schématu napříč největšími českými weby, portály, aplikacemi (které samozřejmě daný standard použijí)… Iniciativě by to tak mělo dát pořádný odrazový můstek k prosazování standardu na dalších webech.

další informace

www.ippi.cz – web iniciativy, která zkratky prosazuje. Nápovědy, návody, standard podrobně.

tisková zpráva Seznamu

reportáž ČT z tiskové konference, cca 23:45 (u které je škoda, že si na ní přihřál polívku jen Seznam, ale co, novináři. Můžete jim stokrát opakovat, že je to společný projekt, a nic.)

Jakou doménu pro seriózní web?

Až jednou opravdu zavedou do praxe TLD .xxx, budeme opět zahlceni doménami mimi-kocarky.xxx?

Mám web a chci pro něj důstojné místo na síti. Ano, pokud je web český, myslím, že nejlepším řešením je česká doména. A bude v tuto chvíli sloužit přesně k tomu, k čemu má sloužit.

Trochu horší, ale stále slušnou doménou jsou mimonárodní domény .net, .org .info a nebo třeba .name – ovšem pouze, pokud se použijí vhodně. Matně vzpomínám na doménu semantika.name (ano, už ji převzali pod správu linkfarmáři), na které byla problematika sémantiky celkem dobře rozebírána, nicméně, jak poznamenal kdosi na Intervalu, Kdyby se objevil nějaký Josef Sémantika, tak by na tu doménu měl právo spíš.

Domény .com se mi pro české a seriózní weby nezdají. Fajn, byla dotkom bublina, ale to už je dost dlouho. Fajn, některé české výrazy jsou s .com ještě volné, narozdíl od odstatních, ale .com má přeci jen původně sloužit americkému komerčnímu segmentu.

Volné domény malých států (.tk, například) jsou taková znouzectnost, asi, jako provozovat firemní web na webzdarma.

Ale co se mi zdá nejodpornější, je doména .eu.

Z zajímavého EU záměru se stal artikl pro SEO příživníky, kteří ne a ne sehnat doménu, co by alespoň trochu pomáhala. tak tu máme spoustu nejlepsich a top .eu domén, na kterých by kvalitní obsah pohledal. Ne, za to eu doména samotná nemůže.

Až začnu na stránkách pod doménou .eu nacházet nějaký obsah, který k této doméně přísluší, možná přehodnotím názor. Obávám se ale, že si dřív vytvořím podobný názor na několik dalších TLD, které stihnou ti, co do toho mají co kecat, uvést v veřejný provoz.

P. S.: ještě, že nemusím koukat, jak přibývají domény vodni-skutry.aero nebo detske-plinky.museum.

Nechal jsem vyvolat fotky

Asi 750 kousků z posledních čtyř, pěti let.

Zvolil jsem vyvolání u Megapixelu, který využívá služeb fotostar. Cena dobrá (2,40/ks 10×15+) a kvalita také. Tedy kvalita na jejich straně. Z dost velkého vzorku jsem nakonec došel k několika závěrům:

• Volná délka (způsob vyvolání, kdy výška je vždy 10cm a šířka je dopočítána podle poměru stran zdrojového souboru, takže nedochází k ořezům) je fajn, pokud nechcete dávat fotky do nějakého klasického fotoalba.
• K fotkám z „Karla“ (moje bývalá DSC-f717) nemám výhrady. Jsou jako víno, jak barevně, tak konturami.
• Situace je horší u fotek ze zrcadlovky. Vlasy/chlupy dostanou místy nazelenalý nádech a fotky z vyšším ISO (typicky 1600) jsou jakoby „kostkované“ šumem (nutno dodat, že ty kostky mají stranu ca 5mm). Tenké dlouhé linie jsou „zubaté“, to vadí hlavně u fotek architektury.
• Barvy přírody jsou skvělé v obou případech.
• Nešel bych do tzv. „Exclusiv“ fotek, kdy fotolab upravuje barevnost, kontrast a dynamické osvětlení (zesvětlení stínů ap.). Ne, že bych měl zkušenost, ale už vím, že dané elementy dokážu ovlivnit na své straně a za vynechání úprav ušetřím korunu na fotce :)

Přemýšlel jsem, a nakonec se shodl s Andrewem na tom, že za celý fenomén je zodpovědno jedno:

Doostřování.

Doostřovat fotky ze zrcadlovky je nutnost. Nikon má k zrcadlovkám vychytaný doplňkový software Capture (tč. ve verzi NX 1.3), jehož doostřovací algoritmus zůstává nepřekonán (dokonce ani produkty Adobe).

Zvykl jsem si pro obrazovku používat Unsharp mask s parametry 100, 3–4(podle nálady), 0. To je ale pro tisk fotek očividně moc :( Jak píšu nahoře, kvalita tisku pak klesá. Stejně tak doostření zvýrazní šum fotek s vysokým ISO, a ten je pak více vidět. Otázkou zůstává, co s tím. Klasicky totiž všechny fotky doostřím a originály pak smažu (lépe řečeno přepíšu). Přibývá mi tak další bod do seznamu dokonalého skladování fotek, nad kterým stále hloubám…

Aktualizováno: nebo je to taky všechno jinak

Jak vyplývá z komentářů, situace s doostřováním není zas až tak uplně jasná. Možná za to všechno může zmenšování velkých fotek v minilabu – téma na test, který bych rád někdy v budoucnu provedl.

Smarty plugin - Pagination

Pro Smarty několik pluginů pro paginaci existuje, ale žádný mi nevyhovoval. Napsal jsem si proto vlastní.

Použití

Pro základní vypsání paginace stačí např. zapsat (čísla zřejmě nahradíme proměnnými)

{pagination total=47 page=2}

Vygenerovaná paginace bude vypadat nějak jako

Pokračování článku…

Jak upravit obrázky pro použití na internetu

Běžný (Franta) Uživatel nemá problém s tím, poslat e-mailem deset třímegových obrázků. Nahrát na web obrázek o velikosti 3000×2000 pixelů a do webové stránky ho zmenšit pomocí parametrů width a height tagu img. Následující článek vzniká jednak proto, abych mohl odkázat bezradné či pomýlené na odpovídající návod, a taky proto, abych ukázal to, co se mi nesčetněkrát osvědčilo a jak to dělám osobně.

Programů na úpravu a správu obrázků je celá řada. Od Photoshopu (který je pro naše potřeby opravdu kanonem na vrabce), přes různé ZPS, ACDSee, až po „jednoduché“, typu IrfanView nebo ImageMagick, excelentní program pro příkazovou řádku. Photoshop vynechám, pro naše potřeby se nehodí. Stejně tak vynechám ZPS a ACDSee, jednak nejsou zadarmo, a taky neposkytují takovou rychlost, komfort a kvalitu editace. Podíváme se hlavně na IrfanView a nakonci i na ImageMagick.

Čeho chceme dosáhnout?

Obrázek publikovatelný na internetu (ať už na webu, nebo v e-mailu) by měl být rozumně veliký. Slovo „veliký“ je v našem případě mnohoznačné, ale to vůbec nevadí, ba naopak. Rozumná velikost platí jak pro rozměry stran (v pixelech), tak pro velikost souboru (v kilobytech).

Pokračování článku…

Feature, která neprošla

Nová podoba časopisu ABC

Na Bloku Filipa Rožánka se objevila zpráva o tom, že časopis ABC, někdejší to nedostižný zdroj vědomostí, informací a papírových modelů, po 4 letech opět mění (nejen) logo. Ach jo.

Měl jsem ABC rád a nemálo ročníků mám kompletních stále ještě doma na poličce. Přestal jsem ho kupovat ve chvíli, kdy se obsah začal měnit v encyklopedii Pokémonů a komiks na zadní straně byl nevkusně kolorován počítačem.

Nelitoval jsem, protože cena šla nahoru a kvalita (spolu s množstvím informací) dolů. Nevábné úvodní stránky, méně kvalitní papír (a to i ten „vystřihovánkový“)… A teď se navíc bude v ABC objevovat tahle hrůza… Navíc – k obsahu

…fotografie jsou nově větší, přibývá kreseb, články doplňují tzv. buttony, graficky pojaté stejně jako logo, a piktogramy. V celém časopise se pak používá více velikostí a druhů písem (včetně autorských), díky čemuž je obsah přehlednější. (z tiskové zprávy)

Všimněme si té zmínky o autorských fontech a větších fotografiích. To v překladu znamená, že z ABC se stane bulvárek, něco jako BRAVO nebo COSMOGirl!, na stejně stránkách bude ještě méně textu a tudíž i méně informací. Ale hlavně, že ten text bude vyveden cool autorskými klikyháky v CMYK 100% 0% 0% 0%.

Jo – a ještě to logo:

Rychlá pomoc - HTTP hlavičky v PHP

Co a jak nastavit do funkce header, aby se stalo to a to?

Tento článek je zejména rychlým návodem pro vlastní potřebu. Na úvod ještě připomenu, že hlavičky je nutno posílat před tím, než se začne cokoliv vypisovat. Ale na to byste, díky/kvůli warningu přišli jistě sami :)

Přesměrování

Skvělý a podrobný článek o přesměrování s 3XX kódy pod HTTP na La Trine

// Přesměruje na http://example.com
// mělo by se uvádět kompletní absolutní URL.
header('Location: http://example.com');

Kódování a práce s obsahem

• Seznam různých Content-types
• s Content-disposition si snad vystačíme v rozsahu „attachment“/„in­line“ (inline je většinou posílán defaultně, zobrazí se na výstupu).

// Nastaví typ dokumentu na plaintext a kódování na utf-8
header('Content-type: text/plain; charset=utf-8');
// Nastaví odpověď tak, aby prohlížeč nechal obsah odpovědi stahnout místo zobrazení
// Při posílání netextových dat je lepší nastavit Content-type např. na application/octet-stream
header('Content-disposition: attachment; filename=file.txt');

Cache ap.

Následující příklad by měl browsery, které se chovají podle specifikace, donutit danou stránku nikdy necachovat.
Více o Cache-Control

// datum, kdy vyprší platnost stránky (dojde k zneplatnění cache). Ve formátu podle RFC 2822
header('Expires: Mon, 26 Jul 1997 05:00:00 GMT');
// datum poslední modifikace souboru. Porovnává se s datem prohlížečové cache a životností cache.
header('Last-Modified: ' . gmdate( 'D, d M Y H:i:s' ) . ' GMT');
// vlastnosti cache. Neukládat, necachovat, vždy znovu načíst ze serveru.
header('Cache-Control: no-store, no-cache, must-revalidate');
// vlastnosti cache. Příznak false ve funkci header znamená, že se má
// obsah přidat ke stávající hlavičce Cache-Control, místo přepsání (defaultní chování)
header('Cache-Control: post-check=0, pre-check=0', false);
// Necachovat. Hlavičky Pragma jsou pozůstatkem ze specifikace HTTP 1.0
// a pro klienty nejsou povinné. Proto se také už neplánuje zavedení jejich nových hodnot.
header('Pragma: no-cache');

Návratový kód serveru

Při použití „custom 404 message“ (např. při obcházení mod_rewrite) je třeba potlačit defaultní zprávu serveru o tom, že došlo k chybě 404. K tomu slouží jméno protokou spolu s číslem a jménem odpovědi. Zrovna tak se dá server „přesvědčit“ k zaslání stavu 404, pokud používáme nějaký framework a všechny requesty (ať už existující, nebo ne) přesměrováváme do bootstrapu.

Seznam návratových kódů s odpovídajícími významy

// Nastaví 200 OK
header('HTTP/1.1 200 OK');
// Vzápětí ho přepíše na 404 Not Found
header('HTTP/1.1 404 Not Found');
// Obdobně funguje i pro ostatní návratové kódy

Na víc možností, které by se v PHP mohly hodit si nevzpomínám. Pokud si vzpomenu, doplním. Pokud na ně přijdete vy, jsou vítány v komentářích. Budiž vám k tomu nápomocna syntax Texy pro php kód.

První dojmy ze Safari 3 for Windows beta

„Hurá“, Apple konečně přizpůsobil svojí betu „nejlepšího prohlížeče na světe“ i nám smrtelníkům s českými Windows… Stručně shrnu první pocity.

• UI je newindowsí. To je vidět na první pohled, jak ze vzhledu, tak z chování. Nemůžu přesně říct, proč se vždycky při maximalizaci z líšty okno zmenší na půlku obrazovky (ať už bylo před minimalizováním velké jak chtělo) a nejde s tím nic dělat.
• I přeze všechno je vidět, že prohlížeč je opravdu svižný – jak při načítání webů, tak při jiných operacích s okny ap.
• Většina mně známých webů se v Safari zobrazuje velmi srovnatelně s Firefoxem.
• Safari aplikuje na texty vlastní vyhlazování textu. Základní nastavení ne hrozně tučné, nastavení „light“ je taky tučné. Chtělo by to ještě nějaké ultralight nastavení.
• Mnohem lépe resampluje obrázky zmenšené atributy width a height přímo v HTML.

• Z Firefoxu nelze jednoduše importovat záložky, které nemají jméno (jak je vidět z předchozího postu, takových mám v liště většinu).
• Nelze nastavit, o kolik řádků se posune okno při otočení kolečka myši. Hodnota se bere ze systému, kde jsou 3 řádky akorát, ale v prohlížeči mám raději víc.
• Otevírání nových tabů prostředním tlačítkem nefunguje u záložek.
• Do lišty s tlačítky nelze přidat tlačítko pro nový tab(!)
• Nepřišel jsem na způsob, jak otevřít do nového tabu třeba vyhledávání z vyhledávacího pole (toto jde, ve Firefoxu, přes alt+enter – obdobně to platí i pro řádek adresa).
• Nevím, jestli soudruzi v Apple spoléhají na to, že Macy používají jen grafici se zrakem jako ostříž, ale přijde mi, že rozdíl barev pozadí a textu nemůže projít žádným testem na kontrast barev. Ani bookmarky, natož taby. Osobně mám sice problémy s ostřením, ale nejsem Harmon Rab, že bych trpěl šeroslepostí, a přesto musím na texty záložek občas velmi dlouho mžourat, abych dokázal přečíst. A to tomu Apple říká „elegantní“.
• Pěkný je indikátor průběhu načítání stránky přímo v panelu Adresa. To se Applu povedlo, neruší to atp.
• Safari divně vybírá text na stránce při tažení myší. Vypadá to, že vybírá i obalové elementy a nejen text. To mne pak vizuálně ruší.
• Celkem efektně je vyřešeno hledání – stránka ztmavne a nalezené se obarví na oranžovo s bílým outlinem. Jen nevím, jestli to není moc „style over substance“.

• Opravdu mi vadí minimální nastavitelnost a nulová rozšiřitelnost (možná to plyne jen z mizerného SEO, nevím, ale na Google jsem na tyto témata nenašel téměř nic). Nelze nastavit skiny, posouvání kolečkem, chování prostředního tlačítka… prostě nic z toho, co se dá ve Firefoxu libovolně nastavit, tu není.
• Při posílání POST požadavků má problémy s diakritikovanými písmeny. Např. u ť uřízne celý zbytek POST hodnoty.

Asi jsem si až příliš zvykl na přizpůsobivost Firefoxu, že mi plusy, které Safari přináší, k přechodu (a dokonce ani k uvažování o něm) prostě nestačí.

Firefox - moje pracovní prostředí

Uvědomil jsem si dnes, že mám svůj Firefox narvaný pluginy rozšířeními a vyladěný k maximální použitelnosti. Podělím se o to, jak to všechno vlastně vypadá.

Klikněte pro zvětšení

Po kliknutí se objeví větší obrázek, kde je vše vidět pěkně pohromadě (jestli se vám obrázek zobrazený javascriptem nevejde na obrazovku, otevřete si jej (ve firefoxu) do nového tabu).

1. Colorzilla. Příjemné rozšíření, který vám dokáže prozradit kód jakékoliv barvy na webové stránce. Má i barevnou paletu a vybranou barvu umí několika způsoby vložit do schránky.
2. FoxyTunes (od čísílka až po throbber vlevo). Způsob, jak velmi rychle ovládat hudební přehrávač z prohlížeče (úspora kliků kvůli vyvolání winampu je znát) a navíc zbytečně nezabírá místo (využil jsem volné kolonky vedle menu).
3. Pokročilé funkce tabů pomocí rozšíření Tab Mix Plus. Označení ještě nenavštívených tabů, zobrazení tabů v několika řadách, nastavení minimální/maximální šířky panelů,
4. Web developer toolbar – Nepostradatelná pomůcka pro ladění webů. Mám verzi 1.0.2 a bráním se přechodu na vyšší, protože mění chování, na které jsem zvyklý.
5. Řada rozšíření ve statusbaru:
   • Google Pagerank Status (zobrazuje Pagerank dané stránky)
   • Videodownloader (stahuje video z youtube ap.)
   • Stylish (pomůcka pro správu uživatelských stylů)
   • ScreenGrab (Rychlé a velmi(!) pohodlné snímání webových stránek – pohled, celá stránka, výřez).
   • HTMLValidator – malá ikonka upozorňuje na chyby ve validitě HTML stránky
   • GreaseMonkey – Pomocí JS skriptů manipulujících s DOM umožní po načtení stránky změnit její obsah/vzhled (používám zatím jen skript YouTube Googler)
   • IETab – přepíná zobrazovací jádro prohlížeče mezi Geckem (Firefox) a Tridentem (IE)
   • Firebug – FANTASTICKÉ rozšíření na ladění DOM a Javascriptu.
   • Adblock Plus – Blokování reklamy, zejména AdSense ;)
6. Košík s recyklačním znakem je další vlastností rozšíření Tab Mix Plus. Tato vlastnost nahradila rozšíření Sessionsaver .2, které jsem používal doposavad. Umí jednak ukládat otevřené taby a při pádu firefoxu je obnovit, ale také umožňuje vskřísit třeba omylem zavřené taby.

Navíc mám mnoho komprimovaných záložek (pouze ikony – pro weby bez faviconu je možné nastavit pomocí rozšíření Favicon Picker).

Dále mám nastavenou celou řadu zkratek pro rychlé vyhledávání (imdb, wikipedie, cambridge dictionary, jyxo, jyxo zboží a podobně).

I přes velké množství rozšíření běhá firefox stabilně a klidně i několik dní bez nutnosti restartu (kvůli velké spotřebě paměti).

P. S.: Kompletní seznam rozšíření

Přednáška V. G. Cerfa na ČVUT

Před chvílí jsme dosledovali streamovanou přednášku Otce Internetu Vintona Gray Cerfa. A rozhodně stála za to.

Musím uznat, že z fotografií mi Vint Cerf připadal dost nesympatický, ale už z prvních slov (po úvodu pohlavárů univerzity jsme byli rádi, že konečně slyšíme normální angličtinu) se dalo poznat, že s ním bude legrace – předváděl, jak splynul s mladými pracovníky Google (kšiltovka s umělými dlouhými vlasy)…

Pak se rozhovořil o tom, jak za jeho přičinění vznikal Internet, jak se rozvíjí, kolik uživatelů asi bude mít a kde je jeho budoucnost. Sem tam (velmi) vtipná hláška, Sem tam pokus nalákat lidi v sále na „robotu“ do Google, Google IS hiring new engineers! (Teď chvíli neposlouchejte, říkal nám u toho Michal Illich :) )

Poutavě vypávěl o tom, jaká „chyba“ způsobila to, že dochází místo v adresním prostoru IPv4, přesto, že se jeho rychlému rozhodnutí lidé smáli (Vždyť je tam mnohařádově víc míst, než kolik je zařízení!), O tom, jak navrhuje meziplanetární protokol pro výměnu dat, který má být velmi dobře zabezpečený (narozdíl od TCP/IP), a který počítá se vzdáleností a otáčením planet…

Opět zmínil ledničku napojenou na internet, která kontoluje recepty on-line a podle surovin uvnitř vám nabídne ten vhodný. Upozornil na to, že Japonsko vyvinulo dokonce i na internet připojenou osobní váhu, která odesílá informace pžímo do lékařského záznamu. Vidím tu jedinou vadu, řekl, Váha je spolu s ledničkou připojena ke stejné síti, a to může být fatální.

Ve finále zmínil krásu technologií, které umožnily jeho hluché ženě slyšet, že doma používá Macintosh, protože jeho syn pracuje u Apple, a že je velký fanda GNU a OpenSource.

Víte, co dělají na webu internetoví nestoři? Vintcerfují.

Přednáška byla pěkně opakovací-poučná, navíc velmi vtipná a doufám, že by se mohla objevit někde v záznamu, pokud možno i s titulky, pro méně zdatné v angličtině.

Kam se poděl „desing“?

Pozdě, ale přece, jsem se zapojil do akce jménem CSS Naked Day a odhalil tak na dnešek všem návštěvníkům, jak vypadá tento web bez CSS stylopisu. A vypadá tak, jak by měl (jen ještě v pauze na oběd přidělám odkaz „Přeskočit k navigaci“ ;) )

Celá akce zabrala pár sekund, stačilo zakomentovat dva řádky kódu.

PHP třída generující RSS

Měl jsem potřebu moci do kteréhokoliv svého projektu jednoduše přidat RSS feed, nezávisle na struktuře dat v databázi, a na zdroji dat vůbec. Na internetu jsem buď líný hledat, nebo nic takového, co by mi vyhovovalo, neexistuje. Tím pádem vznikla třída Rss (možná ještě přejmenuji), volně k použití pod licencí CC Attribution-ShareAlike 2.5

Potřeby, vlastnosti

• Co nejjednodušší konfigurace, která je zároveň v kódu přehledná
• Minimální nároky na moduly PHP (samo PHP5 je velkým nárokem)
• nezávislý na struktuře databáze
• kontroluje výstupní data („sofistikované“ omezení délky pro description + uzavření textu do CDATA)
• předpřipravené funkce na získání dat z MySQL 4.0+
• možnost nastavit vlastní (externí) funkci pro zisk dat z libovolného zdroje

Pokračování článku…

Jak je to s hesly (nejen) na webu

Internet mě překvapuje denně. O to víc je situace nemilá, když jde o to, jak se internetové aplikace chovají k mým osobním informacím, konkrétně k heslu.

Do internetového obchodu CZC jsem se už dlouho nepřihlašoval. Když jsem to po delší době zkoušel, zjistil jsem, že si prostě nevzpomenu na heslo. Použil jsem tedy magický odkaz „zapomenuté heslo“ a nemohl se vynadivit, že mi e-mailem přišlo moje původní heslo v čistém textovém formátu. To je špatně a od tak velké firmy, jako je CZC bych rozhodně čekal lepší přístup.

Pokračování článku…

Veřejné webmaily a (nejen) česká kódování

Občas posílám e-maily i na americké webové e-maily. Psát bez diakritiky je pro mne zdržování, ale zároveň nechci, aby byl výsledek pro adresáta nečitelný.

Proto jsem si provedl malý průzkum tří čtyř největších (nebo pro mne nejznámějších) amerických webových „pošťáků“ (+ betaverzi jednoho z nich) a k nim přiřadil i tři velké české. Jak jsou schopni poprat se s různými kódováními? Testem byl e-mail plný typicky českých znaků (v hlavičce, odesílateli i těle zprávy). Odesílal jsem v kódováních ISO-8859–2, Windows-1250 a UTF-8.

Pokračování článku…

Referrer spam - jak se bránit?

Referrer spam je skrytější formou spamu, než třeba spam v mailech nebo komentářích. V předchozím článku, jehož téma byl komentářový spam jsem přislíbíl detailní popis, tož tady je.

Referrer. Adresa, ze které se nově příchozí dostal na naší stránku. Spammeři v tomto případě využívají stránek, které veřejně zobrazují příchozí referrery (ať už přímo na vlastním webu – podle Google je jich až dost – nebo ve statistikách přístupů – jeden příklad za všechny – povšimněte si nijak nemaskovaných adres XXX stránek, to je referrer spam).

Boj s referrerovým spamem je do jisté míry obtížnější, než se spamem komentářovým. Boj na aplikační úrovni je totiž náročný na prostředky serveru (kontrolovat referrer každého příchozího požadavku, parsovat jej, porovnávat s blacklistem…) a samotnou aplikaci znepřehledňuje, zvětšuje a zpomaluje. Proto tuto metodu nechám nerozvedenou a zaměřím se na boj na straně serveru. Konkrétně metody pomocí modulů serveru Apache: mod_rewrite, mod_setenvif + mod_access a modSecurity.

Pokračování článku…

(Můj) boj s komentářovým spamem

Jako provozovatel webu s PR 5 a relativně velkou návštěvností – a tudíž webu, který nezanedbatelnou měrou přitahuje nejrůznější spamovací roboty – se musím zabývat účinnou ochranou proti spamu. Komentářovému i referrerovému (o tom bude řeč v příštím příspěvku).

Logy pro doménu finwe.info zaznamenají denně cca 400 návštěv. Poté, co se mi v komentářích začal objevovat spam (podstata jeho „prudivosti“ je jasná), musel jsem si vybrat, jakou metodu filtrování spamu použít. V úvahu připadaly tyto:

Nepoužitá metoda: Captcha

Finta metody Captcha spočívá v tom, že s pomocí knihovny pro generování obrázků se vyrobí obrázek, na kterém je určitý počet čísel. Vzhled obrázku závisí na „kvalitě“ algoritmu – číslice mohou být různě pootočena, s různou barvou, s rušivým pozadím. Všechny tyto „serepetičky“ navíc mají jediný úkol: znemožnit spambotovi přečíst čísla z obrázku a zadat je do formulářového pole vedle. Počítá se s tím, že robotovi se to nepodaří, zatímco člověku ano – pokud jsou tedy čísla opsána správně, můžeme komentář přidat.

Výhody

Velká úspěšnost odchytávání spamu.

Nevýhody

nepřístupnost (co uživatelé bez obrázků?),

uživatelsky nepřívětivé (opisovat pět čísel…).

Pokračování článku…

Přestavba webu ZUŠ Liberec

Poslední týden jsem sepisoval dopis (elektronický) adresovaný vedení liberecké ZUŠ. Jeho obsahem byla výzva k kompletní přestavbě webu školy. Zároveň jsem začal přemýšlet nad vhodným grafickým návrhem nového ZUŠ webu – stala se z něj taková moje tajná ctižádost. Jaké ale bylo moje překvapení, když jsem dneska (z nudy nebo ze zvyku, nevím) zadal do prohlížeče adresu http://www.zus­liberec.cz.

Tohle mi nedělejte. „Tak, a mail můžu vesele smazat“, bylo to první, co mě napadlo. Pak jsem začal zkoumat detaily nového webu a napadlo mě, že by nebylo od věci mail upravit a poslat stejně. Dejme dohtomady fakta o starém a novém webu:

Starý web

• Nevalidní HTML bez DTD
• Napsán v MS Fronpage (meta generator: Forontpage 4.0)
• Jako font použit MS Comic Sans
• Žádná známka o použití CSS (co bych ale od FP čekal, že…)
• Neaktualizované (poslední úprava: duben 2004)
• Framy
• Podivná kombinace tabulkového/ne­tabulkového layoutu
• Neuzpůsobené pro SEO
• Příšerná správa obrázků – detaily níže

Zkrátka a dobře, klasická začátečnická hrůza.

Pokračování článku…

Imprese

Galerie Rudolfinum připravila na poslední dva měsíce roku 2005 a osm dní ledna nového roku výstavu s ne zcela přiléhavým názvem Imprese

Původně jsem se na Impresi chtěl podívat kvůli fotografiím vážek Dana Bárty (ten člověk umí v umění snad všechno). Padesát korun na průkazku ISIC je cena vskutku lidová, na pražskou galerii a ještě v centru. Odložil jsem bundu do šatny a prošel do tří sálů dolního patra výstavy.

První pocit? Nic moc. Čmáranice, skici, Bártovy vážky na tiskách velikost 4×5 cm… Tři sály mě neohromily prakticky ničím, krom dalších známých jmen (jako např. Milan Cais) a několika conceptual arty skvělé flashové hry Samorost, ke které se ještě dostanu. No – ještě mi zbývá horní patro, ale jestli bude ve stejném duchu jako to spodní…

První sál horního patra překonal moje představy. Návrhy a skici spodního patra zde jsou převedeny do mnohonásobně většich rozměrů (s šestimetrovou světlou výškou místností si to Rudolfinum může dovolit). Od Caisových fackovacích panáků a ohromného amerického astronauta nabodnutého na obelisk, přes fotorealistické umění Ivany Lomové až po zvětšeniny vážek Dana Bárty (konečně!) Do toho všecho hraje značně depresivní hudba z futuristických reproduktorů od Jaroslava Kozy.

Co mě ale zaujalo nejvíc, byl skvělý design sedaček s notebooky, na kterých běží „výstavní“ verze hry Samorost (v druhé verzi). Sedačky jsou (přes to, že na to nevypadají) velmi pohodlné, doladělé do všech detailů a hra Samorost jedna z nejhezčích „flashovek“, které jsem kdy viděl. Jejím autorem je Jakub Dvorský, absolvent Pražské VŠUP. První kapitola hry je zdarma dostupná a hratelná na webu, druhou si můžete zakoupit.

Celkově mě Imprese nadchla. Její návštěvu můžu jen doporučit, ale musíte si pospíšit – konec vystavování je bohužel už v neděli (osmého ledna).

HUDY Sport mění CI

Dnes jsem si všiml, že HUDY Sport, jeden z nejrenomova­nějších českých prodejců outdoorového vybavení kompletně změnil svou Corporate Identity. A, popravdě, z toho nemám dobrý pocit.

Logo

Používat zelený čtverec spolu s futurofontem jako logo prodejce (a výrobce) outdoorového vybavení mi nepřijde jako nejlepší nápad. To předchozí taky nebyly žádné grafické orgie, ale hory se zapadajícím (vycházejícím) sluncem alespoň trochu směřovaly k přírodě. Současné logo bych stejně dobře mohl čekat u DTP studia, rámaře obrazů, nebo společnosti nabízející internetové poradenství.

Web

Se změnou loga přišel i „redesign“ webu HUDY Sportu. Ano, jistý posun kupředu tu je, ovšem všudypřítomný Flash si designeři asi mohli odpustit a místo toho se věnovat spíš tomu, aby horizontální čáry nebyly vkládány do stránky jako obrázek a aby obrázky doprovázející články na hlavní stránce nevypadaly jako přejeté parním válcem.

Moc prostoru ke srovnání tu bohužel není, protože webarchive.org mi nebyl schopen poskytnout dostatečně čerstvou kopii webu (těsně před redesignem).

Katalogy

Tady se, doufám, můžeme těšit na příjemné překvapení. DTPáci předchozích HUDY katalogů totiž vždy odvedli skvělou práci a troufnu si říci, že to nyní bude nejinak.

Čas na redesign

Čas od času nadejde chvíle, kdy je potřeba změna.

Nejsem z těch, co by svému webu dopřávali nový vzhled co chvíli (jako třeba Dan). Už dlouho si říkám, že by Finweblog potřeboval nový kabát, a konec konců i nové vnitřnosti. O víkendu jsem si hrál a výsledkem je to, co vidíte před sebou – nový design i kód.

Doufám, že se vám líbí. Pokud ne, přeji vám, abyste si na něj rychle zvykli, i já jsem s tím měl ze začátku potíže ;-) A pokud objevíte nějakou chybu, tak budu rád, když mi dáte vědět – spousta se toho ztratí, i když máme OOP.

Trocha zlodějiny

Někdy se procházením statistik přístupů dají zjistit zajímavé věci.

Po Bobu Marleym a montáži tatranek mě Andrew upozornil na jakousi stránku knuddels.de/hp/202/the­monster.html, která jako pozadí používala fotku s pentagramem z galerie Nejen noční výplody. Kdyby si tu fotku stáh a dal jako pozadí, pravděpodobně bych a to nikdy nepřišel. takhle jsem mu připravil malé překvapení. Proto se vám fotka pentagramu, alespoň do jeho omluvy, také nezobrazí. díky za pochopení.

Aktualizace 22. 7. 2005 – Zloději pozadí vyměnili za jiné, tentokrát univerzálnější, tahají z ho z freehostu autora webu knuddels… Omluvy jsem se nedočkal…

Trochu o bezpečnosti

Uvědomil jsem si to, když jsem programoval log přístupů našich třídních stránek…

Chtěl jsem původně, aby se mi u každého nepovedeného přihlášení zobrazilo natypované heslo. Ale pak jsem si uvědomil, že:

• uživatel se třeba jen upsal a blbě má jediné písmenko,
• uživatel si nemůže vzpomenout, které heslo použít a použije to, které používá jinde.

Tím se dozvím citlivé a zneužitelné informace a to nemám zapotřebí (kdybych měl, tak hesla v databázi nešifruju pomocí MD5). A taky mi (konečně) došlo, jak jsou hesla na internetu snadno zjistitelná (k tomu mi mj. pomohl jeden nejmenovaný diskusní server, který jsem nucen číst místo leklého Okouna – po každém úspěšném přihlášení vypíše nespávně natypovaná hesla od posledního přihlášení.)
Z toho mi vychází několik závěrů:

• používat všude jiné heslo,
• používat jiné heslo pro počítač (a jeho software) a pro webové aplikace,
• neregistrovat se pod heslem, které je citlivé na odhalení na pochybných serverech.

Kletr da new one

Někdy v týdnu jsem do oběhu vypustil ne zcela hotový web T. O. Kletr.

Noví kletři mají, alespoň doufám, vše, co by měl správný web mít. SEO odkazy, validní, sémantika, písmo v relativních jednotkách, oddělený vzhled od obsahu. Ale to je přece všechno samozřejmost.

A kdyby se ještě někdo chtěl zeptat, proč je zarovnanej doleva, tak proto, aby měl ten provázek od buzoly kam mizet ;) A BTW Andrew, dik za menupomoc.

Stěhování, stěhování

Jsem přestěhován. Jak jste si všimli, moje nová a zcela aktuální doména je finwe.info.

Taky už funguju na novém serveru, podrobnosti jsem psal už dříve. A ještě – prosil bych věchny, co na mne někde odkazují, aby odpovídajícím způsobem opravili cíl odkazu. Dík.

Zpátky levá, kupředu ni krok!

Byl takhle jednou jeden talentovaný webdesidner a ten, spolu s kamarádem udělal web jednomu gymnáziu.

Tento web, přesto že ještě nebyl validní a používal tabulkový layout, byl rozhodně graficky velmi na úrovni. Ale co se nestalo? Tenhle web se někomu nelíbil, a proto vznikl web nový. Jaké jsou rozdíly a moje pocity?

• Grafické cítění autora je asi hodně pohnuté
• CSS nám nic neříká, layout tabulka
• Přístupnost taky ne; prohlížet web bez obrázků? Blázníte?
• Nezadáno kódování, ve Firefoxu a Opeře se zobrazí špatně české znaky
• Hlavně, že je v rohu Flashová animace
• Použíté logo školy je oficiální? Fuj!
• Co je to „validní?“
• Co takhle použít dynamické generování? PHP? MySQL?

Chyb by se dalo najít spousta. Tou hlavní je ale to, že na pohled je web vyloženě odpudivý, k čemuž napomáhá i špatné kódování. Zajímalo by mě, kdo vzhled stránek schvaluje nebo kdo je koordinátorem. Každopádně je web sice malým krokem vpřed pro Mgr. Jošta, ale ohromným krokem zpět pro Gymnázium Jeronýmova.

To už by bylo možná lepší, nechat si webovou prezentaci udělat od tohoto pána…

Webdesign od koho a za kolik?

Jak se tak občas proklikávám sítí, narazím na nějakou tu „Webdesignérskou“ firmu. Vlastní web hrozný, weby v portfoliu ještě horší, hlavně ale, že jim nechybí ceník.

Když najdu takovou firmu (či jednotlivce), hned na ten ceník klikám abych se mohl zasmát. A že je čemu. Někteří webtvůrci, zdá se mi, ještě nepochopili, od čeho se počítá cena webu. Především od vykonané práce (v hodinách), originality, myšlenky v grafice a technického zpracování. Když někde v ceníku vidím věty jako: „do 6000 Kč - Webdesign, 2 stránky textové, 2 stránky s vizuálními efekty, kontaktní formulář. Statické webové stránky“, bránice už sebou škube. Hlavně si ty stránky představte - písmo bez antialiasingu, vizuální efekty = animované GIFy…

Mám pocit, že webdesigner se pozná podle toho, jaký má na vlastním webu ceník. A opravdu se mi líbí ceník grafického studia Miradix. Žádná konkrétní hodnota, jen vysvětlení a seznam výhod.

Novinky na nový rok

Budu se stěhovat. Ne jako osoba, ale jako web – fyzicky i doménou. Ve škole už je připravený staronový webový server puma, s OS Fedora Core3, PHP 5.0, MySQL 4.0 a MySQL 4.1 a serverem Apache.

Druhé stěhování se bude týkat domény. Díky vtipu (a vánočnímu dárku) Andrewa a Páji (díky) bude moje stávající doména www.finwe.info. O podrobnostech budu ještě informovat, zatím přeju všem čtenářům Silvestra. Osobně. A myslím to upřímně.

Interzen 2004

Skončil druhý ročník soutěže pro webdesignery Interzen, konkrétně Interzen 2004. Tato soutěž má propagovat validní webové stránky s nevšedním vzhledem (při uplatnění grafického cítění, samozřejmě). Jak vidím nominace a výsledky já?

Když jsem srovnával uchazeče loňského a letošního ročníku, všiml jsem si, že (nejen) grafická kvalita webů se značně zhoršila. Někteří použili Interzen jako reklamu svých bloggerských zájmů, některé projekty mi dokonce kvalitou připomněly kritiku webu na Intervalu(bohužel její horší kandidáty). K polovině přihlášených webů bych měl zásadní grafické výhrady (pozadí, layout, fonty), což se o ročníku 2003 říct nedá.

S výsledky odborného hlasování poroty se stotožňuji, až na jedinou výjimku. Nechápu umístění projektu Přechod Venuše na druhém místě. Kód je sice pěkně, přehledně psaný, strukturovaný, ale: web nemá větší grafické ambice, fotky mají mizerné rozlišení a kvalitu, chybí nejsou vyplněny content u tagů META keywords a description…

K hlasování veřejnosti se vyjadřovat nebudu, podrobnosti o jeho neobjektivitě už popsal Vilém Málek v článku oznamujícím vyhlášení výsledků soutěže.

Jsem zvědavý, co přinese další ročník, pro který už byly vydány podmínky. Hlavně mě zajímá, jestli třeba nepřinese i nějaký můj výplod… Kdo ví…

Shamanův web v novém kabátě

Před jistou dobou jsem se ptal, jestli jsem drsoň. V témže spotu jsem zmínil i obsahově velmi povedený web Shaman.cz. Shaman pře nedávnem uveřejnil novou, přepracovanou verzi stránek a k výtečnému obsahu tak přidal i SEO, přístupnost, použitelnost a vše zabalil do slušivéno kabátku (ke kterému jsem měl příležitost něco říst i já).

A já bych popřál novému Shamanovi hodně zdaru v příští tvorbě.

SEO GFXŠ? Nic moc.

Teď jsem dal v google vyhledat „gfxš“. A? První je stránka Antonína Seidla Výroky profesorů GFXŠ, pak online kurzy na našem moodlu, pak moje Tematické plány a tak dál. Hlavní stránka našeho gymplu na první stránce vůbec není.

Asi se pudu, jako školní webmaster, někam zahrabat. Taková nehoráznost!

Ivan Schamberger – Je libo školní web zadarmo?

Přišel k nám do školy leták od jisté firmy M.I.Sch. Computer s nabídkou na „výrobu“ a hosting školního webu za velmi výhodných cenových podmínek. Přesto, že web máme, podívali jsme se s Andrewem na „portfolio“ tohoto pána a poté se rozhodli napsat tento dopis.

Odpovědí se nám dostalo hned dvou:

Vážení,
i když je Vaše reakce kritická, obdivuji kolik jste jí věnovali práce...
Pěkný den
Ivan Schamberger

Ještě jsem si prohlédl ty vaše stránky, pri vaší více než arogantní odpovědi jsem tedy čekal větší zázrak... To tedy opravdu nevím z čeho pramení vaše uspokojení. Mimochodem v emailu máte dohromady jméno a příjmení (bez mezery).
Hezký den
Ivan Schamberger

Kdyby přišel jen mail č. 1, zachoval by si pan Schamberger alespoň trochu důstojnosti. Ale hledat chybějící mezery v mailech…

Vysoká škola – slabý web?

Poohlížím se po alternativách k UTB ve Zlíně. Je super, že existuje server vysokeskoly.cz, dá se zde hodně najít. To ovšem neplatí o webech škol, které jsem nalezl.

Je sice, fajn, že škola zabývající se designem a uměním vůbec, má za web ohromnou barevnou blikající flashovou aplikaci, ale co je mi to platné když:

• Písmenka jsou tak malá, že je při 1260x1024 nemůžu přečíst
• Kódování textu je pochybné, tudíž se české znaky zobrazí špatně
• Navigace je tak ubohá, že mám problém prokousat se k informacím, které potřebuji

Vzorovým příkladem tohoto je stránka faculty of fine arts při VUT v Brně. Ani vyhledávací engine mi nebyl schopen na dotaz „Přijímací řízení 04 05“ najít nějaké informace o přijímačkách.

Podobně je na tom web fakulty architektury TUL. Graficky sice zajímavé, bliká to, barevné to je, ale běžného návštěvníka odradí složitá navigace a nedostupnost informací.

Naproti tomu existují weby, které nemají větší grafické ambice, ale informace bez problémů poskytnou – např. Fakulta užitého umění a designu při UJEP v Ústí nad Labem, nebo zmíněná Fakulta multimediálních komunikací UTB ve Zlíně.

Sečteno a podtrženo: Proč mají některé školy (jejich fakulty, katedry), které se zabývaj reklamou a webdesignem totálně nepřístupné weby? U jiných se to omluvit dá, ale zrovna tyhle… A rozhodně bych zde neuplatňoval přísloví o kovářově kobyle.

Finwë - v2.0

Tak, po třech dnech práce jsem vypliv' novou verzi Finweblogu. Doufám, že s ní nebudou problémy, a poprosil bych o případný bugreport do knihy návštěv, nebo na mail.

Verze 2.0 je zatím bez skinů, ale až (a jestli) skiny přijdou, tak to bude stát za to. A komu se víc líbil předchozí styl, může si dál na adrese http://finwe.gfxs.cz/old prohlížet ty moje slabomyslné úvahy v předchozím skinu, obě stránky používají stejnou databázi galerie i textu.

Hvězdná pěchota trochu jinak

V komentářích kritiky webu na Intervalu jsem narazil na zajímavý odkaz. Webdesigneři už prý mají také svojí hvězdnou pěchotu... Trochu jsem to prohlížel a některé kousky opravdu stojí za to. Jen mi tam (možná trochu) chybí MCT :)

U Peruna!

Tak jsem zas jednou zběsile klikal na odkazy webových stránek a ty mě zavedly na web firmy Perun. Vybaflo ohromné flashové okno, (které mi do KISSáků začalo okamžitě počítačově generovaným hlasem prohlašovat: "New Data Recieving") a já jsem začal tento web shledávat (pro hnidopicha) velmi zajímavým.

Zajímalo by mě, proč má autor (přestože je angličtina pro web Perunu víceméně hlavním jazykem) na stránkách podobná zvěrstva jako: Mens - Muži, for 1024x768 optimalized, nebo scannerování. Speciaizace firmy je velice široká (od Webdesignu přes DTP až po modeling – dokonce nabízí i cosi pojmenované gigital photos) a já si říkám, proč koordinátor weboých stránek nevěnuje svému "svěřenci" větší pozornost.

A taky bych čekal, že na HTML stránce (kterou díkybohu mají) flash nebude. Omyl... Někdo se bez něj holt neobejde.

Taková webová soutěž na (P)pooh

Zavítal jsem, už ani nevím jakou náhodou, na web Michala Dočekala pooh.cz. Zaujal mne odkaz na seznam finalistů soutěže o nejlepší webové stránky školy – vždyť jsem se jí se svým výtvorem také účastnil. A whoa! Takové zhovadilosti, které se dostaly do finále…

• Zapomeňte na validitu, beztabulkový layout a tak podobně. Tabulky, frontpage, hnus.
• Marquee, blikající texty, animované GIFy, mnohakilobytové obrázky
• Stránky načítající se přes půl minuty (při 512kbps!)
• Bojím se jen pomyslet, co je školství zač, když v celém regionu (a ne v jediném) není jediná škola s trochu lepčím webem.

Celá soutěž se stala velice neobjektivní rozdělením do krajů a neukazuje objektivně kvalitu školních webů v Čechách (na Moravě a ve Slezsku).

screenshot1,scre­enshot2,screen­shot3.

Top10 nástrojů na tvorbu webu

Říkám si, když už Yuhů nás, blogery (říkám si tak a jsem na to hrdý.. :-) ) vyzval k tomu, abychom vypsali, které nástroje používáme, uvedu tedy taky svůj žebříček…

• Macromedia Dreamweaver MX 2003 (Code edit) a Macromedia Homesite
• Adobe Photoshop 7.0.1 CE
• TopStyle 3
• MySQL Front 2.5, případně PhpMyAdmin
• Firefox 0.8, IE6, Icapture a Iecapture, Opera 7.cosi
• MSIE Developer Pack (Slunečnice.cz)
• Corel Draw 11
• Windows Commmander 5.11
• Mozilla Thunderbird jako poštovní klient
• Winamp 2.91
• ICQ 2003b Build #3906

A na serveru běží:

• Apache 1.3.29
• MySQL 4.0.16-nt
• PHP 4.3.3

Takže tolik asi k tomuhle…

Jo a mimochodem… fascinuje mě, že, přestože Yuhůova výzva je den stará, zareagovala na ní velká část známějších bloggerů… No jo, holt ta provázanost, to je věc!