18. 5. 2011, 22.23
Přes PaulMana a Julii. Nj, tady těch mých 30 záseků. Dohledá si ten, kdo opravdu bude chtít. Nemluvě o tom, že jsem tak vyhraněn, že leccos na youtube fakt není.
Quincy Jones and Sammy Nestico Orchestra – Into the Night – Nejúžasnější kompozice. Ever.
Xindl X a Olga Lounová – Láska v housce. Nejhorší jsou ty dementní popěvky, kterých člověk zaslechne čtyři takty a už se jich nezbaví celý den.
Jan Spálený & ASPM – Žlutá růže – Tolik optimismu a pozitivního myšlení najednou mě prostě dycky dostane…
Vlasta Redl, Slávek Janoušek, Jaroslav Samson Lenk – V pořádku. Destilovaná deprese.
Každá někoho. Opravdu. Lépe řečeno některou. Jestli mám vybrat konkrétní, tak ale KISS – I Still Love You. Ta totiž nejdýl a nejvíc, jakkoliv už to pozbylo síly.
Skoro se to stydím napsat, ale Jason Mraz a jeho Butterfly mi připomene cestu ze zastávky K Barrandovu do „krtečka“. Bylo to na těch cestách to nejpozitivnější.
Žalman a spol – Jantarová země – Jeden víkend v Brně. Zatím asi ten nejúžasnější víkend vůbec.
Rajaton – Dobbin’s Flowery Vale. A že dalo fušku tu finštinu natrénovat.
John Williams – Hedwig’s theme – není nad pořádný valčík. Samozřejmě s takovou, která to umí. A že jsem v tomhle ohledu měl štěstí.
Roger Waters – In the flesh – Vzpomínám na jedno ratabácké ráno, kdy chyběla hodina do začátku programu. Rozhodli jsme se ji vyplnit Zdí a samozřejmě jsme všichni do jednoho vytuhli.
Dan Bárta & Illustratosphere – Planetám. A kdyby něco, dycky se to dá svýst na znamení zvěrokruhu: „No jó, ryba. S tím já nemám nic společnýho.“
Jakákoliv od Kryštof. Tak třeba naprosto dementní Srdce.
Úspěch – Vražda srnky. Úchylné, ale geniální.
Michal Prokop – Kolej Yesterday.
One for My Baby – konkrétně provedeno Robbie Williamsem.
Jaromír Nohavica – Mám jizvu na rtu. Vlastně se do teď nemůžu pořádně rozhodnout. Na jednu stranu je ta písnička naprosto dokonalá, ale dycky mě kolem ní hrozně nasere ten dav povykujících posluchačů. Je pravda, že Michal Žáček to v Lucerně dost zachraňuje.
Rádio jde tak nějak mimo mě. Co pamatuju, tak to naposled s přehledem vedla Touha Dana Landy.
Pavel Havlík – Písnička na tři. Tuhle věc skoro ani na internetu nenajdete.
Dave Matthews & Tim Reynolds – Stay or Leave (z alba Live at Radio City Music Hall). Píseň, která mě přivedla k fenoménu jménem Dave Matthews. A to z části proto, že ji Dave hraje na Taylora.
Jaroslav Samson Lenk & Slávek Janoušek – O Zradě
Joe Williams – Too Marvelous for Words
Těla – My. Taky nic moc pozitivního.
Cadence – Perfect Kiss. Nebo něco na ten způsob.
Buty – Nad stádem koní. Bez diskuzí.
Buty – Rak. Sólo na psací stroj mě dostane dycky. A to i po tom, co jsem po letech pochopil, že chytil do ruky raka.
Ezio – Back on your own again – Obyčejné akordy podané neobyčejně.
Chris Thile – The Eleventh Reel – Holt Pan Mandolinista.
Hm… – Piloti.
Až se mě zeptáš
proč jsem tak smutný,
řeknu, že v lesích
jsou mělké jámy.
V těch mělkých jámách
piloti mrtví
hlídají všechno,
co chci ti říct.
Kytky se smály – Jiří Suchý. Ovšemže u nás se tomu říkalo a říká „Nexivál“ z „vánek si vál“…
Petr Kalandra & ASPM – Někdy se jdu opít. Jak říká Plíhal: dětská píseň musí být krátká, veselá a o zvířatech. Nevím, proč by děti neměly mít nárok na nějaký pořádný depresivní dětský blues.
Musique
Komentáře
Honza
19. 5. 2011, 13.13
Naučit se tu Finštinu :D
Vložit komentář
K tomuto příspěvku není povoleno přidávat komentáře.