Fonetika, francouzština, tělocvik

20. 10. 2005, 11.14

Na vysoký, jó, to se dá užít taky spousta legrace. Stačí mít trochu štěstí na profesory, doktory a magistry.

Minulé úterý byla namísto Kontrastivní lingvistiky I (fonetiky) naplánována „recording session“, odkud si odneseme záznam vlastní anglické výslovnosti. Tu budem pak v rámci semestrální práce rozebírat a hledat na ní chyby.

Na hlavní budovu jsem dorazil jako první, asi 3/4 hodiny před ostatními. Proto mě jako prvního zavedli do místnosti s počítači okolo (na jednom z nich se válel externí modul Audigy 2) a dali mi do ruky A4 s textem vyňatým z BBC News (asi aby mohli porovnávat s BBC English). Pak jsem byl posazen na absolutně tichou otáčecí židli na kolečkách (takovou bych potřeboval k počítači) do místnosti, která měla asi tak metr a půl na metr a půl, „vytapetované“ kobercem. Přede mnou, na kobecem potaženém stole se skvěl mikrofon velikosti salámu Herkules.

Domluvil jsem a sám jsem zvědav, jak to bude znít. Už jen proto, že jsem hned na začátku místo born vyslovil burn ;-)

Jazyky. Slyšel jsem, že kvalita výuky v Jazykovém centru UK není nic moc, ale když se přihlašuju na výuku Francouzštiny pro středně pokročilé, tak nepředpokládám, že budeme probírat tvoření otázek inverzí (brali jsme to v kvartě). A ve chvíli, kdy „profesorka“ uprostřed hodiny zvedla zazvonivší telefon, jsem ztratil veškeré iluze.

Sehnat takový tělocvik, aby se vešel do rozvrhu a zároveň nebyl v Hostivaři (ca. 80 minut cesty tam a zpět) nebyl žádný med. Nakonec jsem zvolil Sálovou kopanou (v Jednotě, ve středu). Když jsem tam šel poprvé, nikdo tam nebyl. Po týdnu jsem se hned u dveří kolejí (kde je i tělocvična) potkal se spřízněnou duší – slovákem Matějem, a spolu našli „cvičitelku“. Ptali jsme se, proč to, že se minulý týden necvičilo, nebylo nikde napsáno. Řekla nám, že je to už od poloviny září na webu KTV. Mít trochu víc sebevědomí, tak se s ní i hádám; vy to tam někde vidíte?

Převlékli jsme se a postupně (vždy 3 na 3) odcházeli na parkety hrát. Ovšem – místnost 6 × 15 metrů, výklenky oken v kterých se míč furt zastavuje… A místo branek? Žíněnky. Ale zato fajn lidi a super hra.

Problém nastal v okamžiku, kdy bylo moc zájemců o první kurs (10.45 – 11.45). Tak nějak jsme stříhali a já prohrál. S myšlenkou hledání nového tělocviku jsem odešel na dalších 5 minut v poli a když jsem se vracel, spatřil jsem v seznamu kurzu od 10.45 jedno místo volné.
„Prosím vás, o tohle místo se bude ještě losovat, nebo co?“
„Ne, proč?“
„No že je prázdný“
„No to se asi ještě nikdo nezapsal.“
„A myslíte, že bych se moh' zapsat?“ Vrhl jsem nejzoufalejší pohled, jakého jsem byl schopen.
„…no… Tak jo.“

A vymeteno, chodím na tělocvik do Jednoty, jak jsem si přál. A cvičí nás tam celkem sympatická paní, tipoval bych jí tak 70 :-D

Z Prahy