Vse je vec nazoru :-) Mne aranze pripadaji velice napadite, texty hrave a paradoxne Tonda B. je moje oblibena skladba. K panu Spalenemu jsem se kdysi dostal pres Petra Kalandru a tehdy mi vadilo, ze jeho blues jsou prilis „intelektualni“ a malo primocara „bluesova“-tak mi to pripadalo tehdy. Asi se „vyvijeme“ oba, on kraci dal muzikantsky a ja posluchacsky a muzikantsky v ramci moznosti. Leta obdivuji Toma Waitse a teprve ted mi doslo, ze Jan Spaleny je jeho ceskym ekvivalentem. Ne kopii, je jiny, misty jazzovejsi, misty funkovejsi, misty rockovejsi, jeho texty jsou „ceske“ nejenom jazykem. Zahrada v desti mi pripada jako tezka pohoda a narozdil od rozhlasovych a hitparadovych „uzasnosti“, ktere nejsou poslouchatelne ani jedenkrate, ji lze poslouchat opetovane a clovek slysi stale neco noveho.
P.S. mam iTunes a taky mi to „skakalo“ a mam to na zbrusu novem Macovi, takze je tam nejaky zakopany, ne pes, to je Lynn, ale cesky politik :-)

Ale já neříkám, že se mi Tonda B. III. nelíbí :) Jen mi jeho hudba připadá už moc „bez člověčiny“. Minulý týden mi Tonda v hlavě vyhrával skoro pořád :)

A asi jsem také přišel na to, co mi na té desce úplně nesedí – „elektrizace“. Piána, varhany, hammondy a všechno zní nějak studeněji, než jak jsem zvyklý. Naproti tomu – akordeon Radka Pobořila je fantazie :)

Jelikož Jan Spálený patří k mým velkým oblíbencům a bluesovou muziku upřednostňuji, tak zřejmě nemohu být úplně objektivní v hodnocení, ale jelikož je to mé sedmé album Jana Spáleného a účasten byl jsem dosti jeho koncertů, tak říci musím, že je to skvělé album. Nepouštěl bych se do porovnávání s dvěmi předchozími alby, neboť každé z nich je dost jiné. Však nemůže být řeč o tom, že by toto bylo slabší, či výrazně lepší. Skvělé je to, že prostě je a je mazlivé a hřejivé a ponuré a temné, prostě správné blues. To jestli si nemůžu na některou skladbu zvyknout, to patří k věci, ale rozhodující je ten pocit, který doprovází tu chvíli, když rozhodnu se posti si toto cd a již předem se těším na první tóny. Což se mi u tohoto alby děje.

Mel jsem na tuhle desku celkem zalusk a intenzivne ji asi 10 dni shanel.. nikde nesehnal. Pak jsem to uz jaksi vzdal a zapomnel.

Hm, nevim, co dodat, 100 lidi, 100 chuti. Posloucham Spaleneho asi 20 let, na podzim si pred rokem jsem ho poprve slysel osobne u nas. Od te doby vim, co cekat. Ten pan je tezky astmatik a ma kousek pred 70-kou!!! Smekam pred nim, ze hraje a zpiva, jak zpiva, ac ze starsich desek ho znam jinak. Zkuste byt tolerantnejsi a nebo zkuste vydat svou CD a pak si poctete nazory na webu. :-)

Ale, no tak, Jirko! Odkdy je právo na kritiku spojeno s povinností dokázat, že kritizující to dovede udělat líp? To bych pak nemohl ani zkritizovat jídlo v restauraci, když jsem v životě kuchaře nedělal. Jinak s Vámi souhlasím, Jan Spálený je skvělý muzikant a v životě nenahrál špatnou desku. Já jen lituji, že jedno album, Blues pro Mr. Vaňka, vyšlo svého času pouze na MC kazetě a v takovém malém nákladu, že jsem se k němu nikdy nedostal, abych si ho mohl digitalizovat a udělat si z něj CD-R. :-((