Tak to o tom Ratabu, myslím, že problémy tam mají hlavně ženy. Chlapi si to prostě umějí vyříkat. Nechci Kačí nijak kritizovat, ale myslim, že vedla trošičku zbytečnou debatu.Teď nevim jak to napsat, aby se někdo neurazil. Prostě si musí zvykat na roli „Í“, protože už jím párkrát byla a s tím přichází i to, že holt nebude na všech akcích jako účastník. Platí jasná rovnice septima nerovná se kvinta. Nechci tady rozpoutat to samí co na tlachárně. Ratab problémy mít nebude, spíš si myslím že teď dostal kapačku nové krve

Něco mi říká, že to fořád nechápeš. Ale to bych tu neřešil, na Tlachárně o tom padlo dost…

Hmm… komentovat Ratab nebudu ;) a Kletr taky ne… já si tohle řešim malinkato po svém, v průběhu posledního roku a půl jsem začala hodně být s lidma, kteří nemají se školou nebo s místem bydliště nic společného. A po pravdě, vyplatilo se. Nemám pocit že by teď něco umřelo, protože je dost lidí, které můžu vidět kdykoliv se mi zachce a a oni mě dokonce vidí rádi (což o svých bývalých „skupinách“ nemohu s klidem v duši tvrdit)… ale proč to sem píšu. Možná o to jde, člověk může všechno, co si jen přeje, o přátelství to platí dvojnásob. A pokud Ty budeš chtít, tak se kdykoliv kamkoliv můžeš vrátit/podívat. A to že se odcizíš se na druhou stranu vyvažuje tím, že si každý nachází ve svém okolí nové „skupiny“, takže vazba ke starým zůstává „pouze“ krásnou vzpomínkou a zkušeností do budoucna :)

A k problematice mladých… ještě před pár měsíci bych sem napsala zakaboněnýho smajlíka. Teď už ne. Kdysi mi někdo řekl, že se mi to jenom zdá, že s našim odchodem ze školy už tam nikdo nezůstane. A měl pravdu. Já vím, tyhle děcka už nejsou jako my, to si snad řiká každej (a všímejte si, jak moc se v tomhle podobáme babičkám a dědečkům). Jenže nemáme právo říkat horší než my. Prostě jiní, a věř mi, že v něčem lepší. Stejně jako my sme byli v očích „dospělých“. :) Tý jo, mám nějakou filosofující náladu. No, asi takhle :) To co má zemřít, zemře. Ale na místo dané věci se postaví třeba dvě další, který budou danou generaci bavit, toť zákon přírodního výběru :) A smutnit kvůlu tomu nebudem, my si zažili to, co jsme si měli zažít a co nás bavilo…

A já to s Váma zažila moc ráda ;) Dík, má drahá generace :P

Pokud vim, tak tady byly ještě odpoledne tři komentáře. Ale to je jedno. Nemyslím si, že u Ratabu bude problém se sympatiemi, spíš si teď přijdu, jako kdybych byla naprostej schizofrenik. No, každopádně noáčci jsou obecně problém už delší dobu a zatím přežívá a funguje jak Ratab, tak Kletr. A doufám, že to tak i zůstane!!! A k rozchodům a odchodům.. jo, je to těžký, moc těžký a ještě těžší pro ty, kdo se na svý kamarády a přátele hodně upíná (vim o čem mluvim;) A vždycky, když mám pocit, že něco končí, mám strach, že to, co přijde, bude horší.. Ale ono nebude:) Akorát to nebude takový, jako to předtim.. Něco jako ty primáni, jak psala Gagí. Taky nebudou horší, budou prostě jiný… Naštěstí:)

Víš Matěji, takhle nějak podobně jsem se cítila touhletou dobou, minulej rok… A když jsem se přistěhovala z Chomutova (resp. z Jirkova) sem, do Liberce, byla jsem strašně smutná, páč jsem tam měla lidi, kt. jsem měla ráda! Softballový tým a tak… a teď najednou nic! Slíbili jsme si s ostatníma, že si budeme psát, volat, že se občas sejdem a tak…

Čas utekl rychleji, než jsem čekala a v Liberci jsem už rok… a uvědomuji si strašnou a krutou pravdu – ,,kašlu" na svý starý kamarády, softballový tým… Už na ně nemám tolik času, dřív, ze začátku jsme si psali 3 – 4 krát měsíčně… A teď? Už jsem jim (a oni mně) nenapsala asi 5,6 měsíců… Se svojí spoluhráčkou ze sofballu, velice dobrou kámoškou, která byla kdysi něco jako má sestra, jsem se viděla o prázdninách… Chladnější rozhovor jsem snad nikdy nevedla – patřila jsem (a snad patřím) vždycky k těm upovídaným.. ale už jsem jí neměla co říct…

Mohla za to možná i ta dálka, těch x kilometrů, co nás oddělovalo… ale taky nevím, co jim mám říct, až jim budu volat, co jim mám napsat.. nevím, možná jsem divná, ale neumím to popsat… je to složitý…

Doufám však, že se svýma ,,starýma kamarádama" udržíš i nadále kontakt a že to nedopadne stejně jako u mě:o(((

mozna komentuju trochu pozde,ale prece. Docela me prekvapilo,ze se nekde objevil takovy pekny ..jak to nazvat…text?clanek? Jak tak koukam,tak Risa stale uplne nepochopil o co jde,ale jsem rada,ze Matej jo a tak si muzu byt jista,ze ta debata na tlacharne nebyla jen naka zenska zarlivost-nebo aspon ne v tom svetle v jakym ho vidi risak. Ke Kletru toho moc rict nemuzu,snad jen to,ze taky shanime do telocvicny novy a novy lidi,aby team nevymrel a taky se asi trochu nevede.Ale to me tak nestve-nebo to tak neberu-neni to muj problem,ja tu svy kamarady a zazitky a veci,kery sem se tam ci jinde naucila budu mit porad.Je to jejich minus,kdyz na to budou moc lini.Ja jim to rozhodne neberu.Problemek mam asi v tom,kdyz zacnu pocitovat neco jako rozpad te skupiny,jak uz matej rikal.Pruser je,ze s tim nic nenadelam.A dalsi pruser,Kaci,je,ze se bojim,ze opravdu uz to lepsi nebude!Gagi,mas pravdu,ze ty maly nebudou horsi,jen jini. Ja to taky vim. Me spis mrzi,ze oni vstupujou do toho uzasnyho obdobi zivota a ja ze z nej vystupuju.A ab­solutne nevim co bude dal,protoze najednou se mi plno veci hrouti. Mozna ze jo,mozna ze bude lip.Ale ja tomu ted fakt neverim.