První dny na škole

5. 10. 2005, 23.04

Se začátkem studia na FF UK jsem se samozřejmě setkal se spoustou situací, nad kterými zůstával rozum stát.

Den jedna

Přijel jsem do Prahy na seminář z Kontrastivní lingvistiky III už v 8.20. Před učebnou jsem ale žádného prváka neviděl, tak jsem se na to „vybod“ a šel si zařídit účet do počítačové sítě. Cestou jsem si na nástěnce všiml, že začínáme (prváci) v 13.00 infor­mativní schůzkou.

V podkroví Šporkova paláce jsem čekal 10–15 počítačů a tak bylo moje překvapení velké – na celkem malém prostoru je jich narváno snad padesát, žádný gympl ;) Zapsal a škrtnul jsem si nějaké předměty, prohodil pár slov na ICQ a vyrazil na schůzku.

Na informativní schůzce nám byli přestaveni kantoři <acronym title=„Ústav Translatologi­e“>ÚTrl</acro­nym> a sděleny základní informace o studiu – tedy:

• 40 kreditů za semestr (bez ohledu na počet oborů)
• návaznosti předmětů (některé nelze začít před atestací z jiných)
• počítačová síť (to už mám naštěstí za sebou)

Nával otázek nebral konce, ale museli jsme opustit učebnu, tak jsme alespoň obklopili Rosťu Valvodu (zástupce překladatelů ve studentské radě a jejího současného předsedu) a ptali se jeho. Na otázky nám odpověděl lépe, než profesoři uvnitř – díky. A protože jsem neměl co dělat, jel jsem domů.

Den dva

Ráno jsem podcenil pražskou dopravní situaci a nevystoupil na <acronym title=„Černý Most“>ČM</acronym> z auta, kterým jsem se vezl. Tudíž jsem nestihl přednášku Kontrastivní lingvistiky I. Do posluchárny mě vpustili na navazující seminář a profesor nám začal povídat, jaká jsou pravidla a tak dále:

• přednášky nepovinné
• semináře povinné
• povolené 3 absence/semestr
• při 4. absenci vyhazov bez možbosti opakování kurzu
• na semináři nevíme, co se dělalo před týdnem na přednášce = vyhazov ze semináře = absence.

Veselo. Jinak ale vypadal (profesor) jako vtipálek a pohodář, tak jsem zvědav.

Pak jsem se vydal do Celetné pro průkaz studenta. V Jazykovém centru jako obvykle fronta tak na hodinu, ale naproti naštěstí zřídili ještě jednu výdejnu. Tak jsem se postavil do fronty a po půl hodině se dostal na řadu – posadili mě před kameru (SONY Handycam), tou mne vyfotili(!), vytiskli ISIC a šel jsem na překladatelskou analýzu. A protože je překladatelská analýza až pro 2. ročník, jel jsem domů, s pocitem, že těch 40 kreditů dohromady nikdy nedám.

Den tři

Už o něco lepší. Na cvika z jazyka jsem dorazil akorát, bavily mně, po nich potkal Jůlii (druhačka) která mi opět přispěla několika dobrými radami. Dvanáct hodin, čekám na hodinu šermu (od šesti v Hostivaři).

Jdu si koupit tramvajenku. Na můstku hrozná fronta. Jedu na Skalku. Tam si (mimo plán) kupuju tu tramvajenku, páč to tam taky jde. A pak – autobusem 271 ke sportovnímu areálu. Dorazil jsem ve čtyři, čekám do šesti. Postupně přicházejí další zájemci, jakási slečna nám vysvětluje, jak to funguje, jdem se převlíct.

Přicházíme zpátky nahoru, „do parády“ si nás vezme starší pán v kvádru a kravatě. A tu přichází zlom. Přesně ve chvíli, kdy řekne: „Kurz stojí 1000,– Kč za semestr, plus 250,– za registraci. A taky si musíte sehnat vlastní vybavení (tak trochu se v tom vyznám, přičtěte min. 5000. pozn. aut.)“. 9/10 zájemců se sebralo a znechuceně odešlo.

Doufám, že aspoň stihnu ten bus do LBC v 19.00. Pochybuju o tom. Na skalce pod schody je jakási kaluž… snad ne… ale ano, kaluž krve ca o průměru půl metru, válí se vní kus vaty a cosi organického. Lidé nedůvěřivě koukají a pak jdou dál. Stejně jako já. Na Můstku přestup, myšlenkami popoháním metro k větší rychlosti (a bus Hotlineru ke zpoždění). Povedlo se. V 19.05 se bus i se mnou rozjíždí směr domů.

Z Prahy