Tajemnost zvaná RÉBL

Réblu většina lidí mimo Kletr asi stěží slyšela. Převzali jsme jej odkudsi z Ruska (minimálně dokumenty o něm získal oddíl v Rusku), a i když má mít větší škálu použití, než jak jej používáme my, je nám velmi užitečným pomocníkem.

Název rébl je zkráceninou slov REscue BLanket. V překladu tedy „záchranná deka“. Ve skutečnosti se jedná o kus igelitu o velikosti cca 3 × 4 metry. Může mít i tvar pytle (který je pro některá použití nezbytný), ale ten se zase na jiná nehodí. Pro některé „nepytlové“ varianty lze nahradit igelit autoplachtou, která se dá koupit v jakémkoliv obchodě s zahrádkářský­mi/autopotřeba­mi.

Varianta „plachta“

Primární použití réblové plachty je stavba přístřešku. Konstrukce je jednoduchá – na dostatečně rovné místo mezi dva stromy se napne provázek, přes ten se kratší stranou přehodí rébl a v rozích se přikolíkuje k zemi. Výška provázku je záležitostí experimentu – výš = méně místa do šířky, více do výšky a vice versa. Strany réblu můžeme zatížit kládami, aby z nich neskapávala voda dovnitř přístřešku a neprofukovalo.

Někteří by mohli namítat, že celta zastane podobnou práci – ano, zastane, ale:

Na obranu celty lze říct, že v lese vypadá líp – to je pravda, ale pokud nechceme vzhled lesa hyzdit igelitem, zelená autoplachta by měla stačit. Mívá v rozích i kovové kroužky, takže se na ní lépe navazují provázky pro přikolíkování (dokonce i na prostředky zemnících stran).

Na zimních přechodech (ano, i na tom novohradskohor­ském) používáme rébl jako ochranu před vodou ze spoda. Podlážka stanu je sice gumová, ale kdo ví jak se tam nějaká ta voda vždy dostane – dírama, zkondenzuje ap. Proto je lepší prevence.

Když vaříme na ohni a prší nám za krk, není to nejpříjemnější. Vhodně umístěný rébl ochrání před deštěm a umožní za deště i nouzové sušení věcí. Neprůhledná autoplachta pak skryje oheň před nechtěnými pozorovateli.

Igelitový rébl lze použít jako nouzový protidešťový obal na batoh. Leckdy je do struktury igelitu nutné zasáhnout i nožem, ale to je přijatelná cena za suchý spacák a vůbec všechny věci v batohu.

Varianta „pytel“

Pytlovou variantu nepraktikujeme, leč použití má. Většinu lidí napadne nepromokavý obal na spacák – chyba lávky – látka nedýchá a brzo byste byli jako jetel. Lézt v pytli do pytle jen v krajním případě :-)
Podle ruskéhodokumentu lze pytlový rébl nafouknout a po zajištění použít jako nouzové plavidlo. Zní proveditelně, ale netestovali jsme.
V pytli lze také nosit věci – nosnost závisí na použitém materiálu.

Pytel lze dát dovnitř batohu a teprve do něj balit – jako protekci proti vodě. Zabírá ale dost místa a nedá se pak rychle změnit jeho účel. Na vystlání batohu stačí dostatečně velký tlustostěnný košák. Také nechrání víka a postranní kapsy, o batohu samotném nemluvě.

Proč RÉBL?

Proč se réblu u nás říká rébl nevím. Je to zvyk. Možná se někde používá igelit pod jinými názvy, ale pojem rébl je „náš“ a zahrnuje vekou škálu podobných (ale ne stejných) věcí s širokou škálou užití.

Turistika

Komentáře

Sfalemír

13. 4. 2006, 10.08

ja nemám název rébl vůbec rád..nevim teda proč, ale od první chvíle sme si nepadli do oka. používám tedy název jiný, odvozený, a to název Vlasta. Ten byl kdysi odvozen z původního názvu Rébl – zkomolením na Redl. K Vlastovi už scházel jen krůček.


Andrew

13. 4. 2006, 20.29

Nemaje k réblu co říct, aspoň si rejpnu. Proti vodě, která se do stanu dostane podlážkou, rébl určitě pomůže. Ale proti vodě, která tam zkondenzuje? To si nějak neumim představit. Ale řešení bych měl – nedejchat ;-)


Finwe

13. 4. 2006, 23.29

#2 – Andrew – Ona zkondenzovaná voda steče po stěnách pod rébl – pokud je samozřejmě jeho poloha vychytanýá ;-)


Andrew

14. 4. 2006, 8.09

Ach tak, on ten rébl, jehož plocha má být vychytaný ;-), přebývá uvnitř stanu. To bohužel já, člověk Kletrem nepostížený, z článku nepochopím.

V tom případě mám otázku. Nebylo by lepší dát ten rébl pod stan?

  • Pokud máte rébl ve stanu, tak se tam ta voda spodem dostane stejně, akorát zůstane pod tim réblem. Takže vy máte pocit sucha a bezpečí, ale ve stanu máte vodu stejně.
  • Kdybyste ten rébl dali pod stan, tak má voda v cestě dovnitř dvě překážky, takže by se do stanu nejspíš nedostala. Pak ale vyvstane ten problém s kondenzovanou­t vodou.

Finwe

14. 4. 2006, 8.40

#4 – Andrew On kdyby byl rébl pod stanem (na sněhu), tak po něm stan sklouzne a máme smůlu. A navíc tak rébl nechrání i stěny, batohy a nechytá kondenzovanou vodu.

A většinou nemáme dostatečně velký rébl, tak jich skládáme na podlážku vícero. Pod stanem by se špatně kontrolovalo, zda mezi nimi nejsou mezery a tak.


Súša

15. 4. 2006, 16.19

Mateji, a co jeste podprdek…?


Kačí

16. 4. 2006, 20.21

Rébl je supr, na Ukrajině se docela hodil.. vlastně hodily, páč tam byly dva:)


Finwe

16. 4. 2006, 22.38

#6 – Súša- Na všechno dojde, neboj ;)


Shaman

19. 4. 2006, 23.52

Jsem zvyklý používat ke stejnému účelu tropiko ze starého áčka (stanu) pro dva lidi, když se trochu nastaví provázky, vejde se pod něj v nouzi i 10 lidí (mají, pravda, trochu mokré nohy, ale to lze řešit jinými způsoby). Čtyři lidé se pod tropikem vyspí velice pohodlně i v silném dešti. V kombinaci s celtou a případně pončem tak lze vytvořit naprosto luxusní příbytek, umožňující otevřené i polootevřené přespávání na nejrůznějších místech. Se stanem pak hmotnostně nesnese srovnání.

Jinak se témuž obvykle říká bivakovací plachta. A lepší variantou, pokud se chcete vyhnout igelitu či autoplachtě a nemáte přístup ke starým A2, může být nechat si bivakovací plachtu ušít na míru, např. Jurek, známý výrobce stanů, tuto službu poskytuje.


BoB

24. 4. 2006, 19.16

U nás v odíle (Ginkgo z Prahy) podobnou funkci plní plastany / ponča – a čím jsou starší, tím o ně má člověk menší strach a víc si k nim dovolí a tudíž stoupá i počet možných využití – opravdu už jsem zkusil i nouzový spacák pončo+deka a je to úplně v pohodě – jak z příručky ;o) . A stavba „A“ přístřešku z lana a asi 6 plastanů mezi 2 stromy je kapitolka sama pro sebe – blbě se tam leze, ale lidí se tam vejde…


Emanuel

8. 12. 2006, 14.58

kdyby někdo neveděl kde se ocitl rébl, tak sem ho vymyslil já. Definice slova rébl není ještě zcela hotova, páč je to na širší pojetí a už na tom pracuji několik let. Ale v brzké době, Vám všem mohu slíbit, že definice Réblu bude. Tak RÉBL


robin

31. 7. 2007, 15.33

Pro info:
Pojem Rébl (ve významu, který byl shora popsán) se vyskytuje již v popisu doporučené skautské výstroje v časopise Junák z 60-tých let min. stol. Vznik slova je zde vysvětlován jako složenina počátečních písmen pokřiku „Rychle Edo Bude Lejt“ což byl ustálený oddílový pokřik(hláška) oznamující nastávající déšť a nutnost se proti němu chránit.


Kačí

31. 7. 2007, 16.06

Hehe, jak si to teď znova čtu, tak mi dochází, že si protiřečíš.. Nahoře máš popsáno, že rébl jako REscue BLanket a na konci píšeš, že vlastně nevíš, proč rébl.. Nebo mi něco uniklo? :?


Lopéz

20. 4. 2008, 11.35

#11 – Emanuel Doufám tedy, že připojíš i obsáhlou fotodokumentaci ;-)


Vložit komentář

K tomuto příspěvku není povoleno přidávat komentáře.