ja nemám název rébl vůbec rád..nevim teda proč, ale od první chvíle sme si nepadli do oka. používám tedy název jiný, odvozený, a to název Vlasta. Ten byl kdysi odvozen z původního názvu Rébl – zkomolením na Redl. K Vlastovi už scházel jen krůček.

Nemaje k réblu co říct, aspoň si rejpnu. Proti vodě, která se do stanu dostane podlážkou, rébl určitě pomůže. Ale proti vodě, která tam zkondenzuje? To si nějak neumim představit. Ale řešení bych měl – nedejchat ;-)

#2 – Andrew – Ona zkondenzovaná voda steče po stěnách pod rébl – pokud je samozřejmě jeho poloha vychytanýá ;-)

Ach tak, on ten rébl, jehož plocha má být vychytaný ;-), přebývá uvnitř stanu. To bohužel já, člověk Kletrem nepostížený, z článku nepochopím.

V tom případě mám otázku. Nebylo by lepší dát ten rébl pod stan?

• Pokud máte rébl ve stanu, tak se tam ta voda spodem dostane stejně, akorát zůstane pod tim réblem. Takže vy máte pocit sucha a bezpečí, ale ve stanu máte vodu stejně.
• Kdybyste ten rébl dali pod stan, tak má voda v cestě dovnitř dvě překážky, takže by se do stanu nejspíš nedostala. Pak ale vyvstane ten problém s kondenzovanou­t vodou.

#4 – Andrew On kdyby byl rébl pod stanem (na sněhu), tak po něm stan sklouzne a máme smůlu. A navíc tak rébl nechrání i stěny, batohy a nechytá kondenzovanou vodu.

A většinou nemáme dostatečně velký rébl, tak jich skládáme na podlážku vícero. Pod stanem by se špatně kontrolovalo, zda mezi nimi nejsou mezery a tak.

Mateji, a co jeste podprdek…?

Rébl je supr, na Ukrajině se docela hodil.. vlastně hodily, páč tam byly dva:)

#6 – Súša- Na všechno dojde, neboj ;)

Jsem zvyklý používat ke stejnému účelu tropiko ze starého áčka (stanu) pro dva lidi, když se trochu nastaví provázky, vejde se pod něj v nouzi i 10 lidí (mají, pravda, trochu mokré nohy, ale to lze řešit jinými způsoby). Čtyři lidé se pod tropikem vyspí velice pohodlně i v silném dešti. V kombinaci s celtou a případně pončem tak lze vytvořit naprosto luxusní příbytek, umožňující otevřené i polootevřené přespávání na nejrůznějších místech. Se stanem pak hmotnostně nesnese srovnání.

Jinak se témuž obvykle říká bivakovací plachta. A lepší variantou, pokud se chcete vyhnout igelitu či autoplachtě a nemáte přístup ke starým A2, může být nechat si bivakovací plachtu ušít na míru, např. Jurek, známý výrobce stanů, tuto službu poskytuje.

U nás v odíle (Ginkgo z Prahy) podobnou funkci plní plastany / ponča – a čím jsou starší, tím o ně má člověk menší strach a víc si k nim dovolí a tudíž stoupá i počet možných využití – opravdu už jsem zkusil i nouzový spacák pončo+deka a je to úplně v pohodě – jak z příručky ;o) . A stavba „A“ přístřešku z lana a asi 6 plastanů mezi 2 stromy je kapitolka sama pro sebe – blbě se tam leze, ale lidí se tam vejde…

kdyby někdo neveděl kde se ocitl rébl, tak sem ho vymyslil já. Definice slova rébl není ještě zcela hotova, páč je to na širší pojetí a už na tom pracuji několik let. Ale v brzké době, Vám všem mohu slíbit, že definice Réblu bude. Tak RÉBL

Pro info:
Pojem Rébl (ve významu, který byl shora popsán) se vyskytuje již v popisu doporučené skautské výstroje v časopise Junák z 60-tých let min. stol. Vznik slova je zde vysvětlován jako složenina počátečních písmen pokřiku „Rychle Edo Bude Lejt“ což byl ustálený oddílový pokřik(hláška) oznamující nastávající déšť a nutnost se proti němu chránit.

Hehe, jak si to teď znova čtu, tak mi dochází, že si protiřečíš.. Nahoře máš popsáno, že rébl jako REscue BLanket a na konci píšeš, že vlastně nevíš, proč rébl.. Nebo mi něco uniklo? :?

#11 – Emanuel Doufám tedy, že připojíš i obsáhlou fotodokumentaci ;-)