Finweblog - Matěj „Finwë“ Humpál

Devatero tipů, jak zlepšit své koderské schopnosti

Odzkoušeno na lidech (což neznamená, že to bude fungovat na všech programátorech).

Čtěte

weblogy, dokumentace, specifikace, tutoriály… Získané informace zpracujte „svými slovy“ do vlastního kódu.

Zkoumejte

jak to vlastně uvnitř funguje? (platí zejména pro PHP a další skriptovací(sic!) jazyky) Pokud pracujete s cizím kódem, pomůže vám, když se občas pohrabete ve vnitřnostech. Když to navíc bude dobře napsaný projekt, leccos se určitě přiučíte.

Najděte si práci

Pokud možno někde, kde budete mít pár kolegů na stejné úrovni, pár na vyšší a nadřízeného, co vás bude lehce buzerovat. Mít možnost konzultovat své postupy s ostatními je ohromná výhoda, stejně jako motivace ve formě někoho, kdo vám stojí za zadkem. Bastlením svých kódů doma na koleni bez možnosti konzultace se nikdy se tolik nenaučíte.

Nechte se poučit, nebojte se nechat si poradit…

I když budete mít kolegy, budou vám na nic, pokud budete tupě ignorovat jejich dobré rady (nebo i ty „jen“ dobře mířené). Argumentovat je povoleno, ale až poté, co si z výkladového slovníku (nejmíň) třikrát přečtete a ve finále pochopíte, co to argumentovat znamená.

…ale nezneužívejte ostatních

Nic se nesmí přehánět. Když budete za schopnějšími chodit s kdejakou kravinou, budete závislí jen na nich a vlastní schopnosti budou tlít v koutě. To není dobrý cíl.

Předejte znalost

Něměli byste vědomosti jen sbírat, ale i předávat. (Slovním) popisem něčeho, co umíte použít v počítači si utřídíte myšlenky a leckdy i objevíte dosud skrytá zákoutí. Poznámka: Pro předchozích pár bodů platí pravidlo zachování know-how. Nemusíte z kohokoliv vytahnout cokoliv a vice versa :-)

Nebojte se velkých projeků

Když jsem začínal v Jyxu, hodili přede mě k úpravám CSS o 2500 řádcích. Ze začátku mi z něj šibalo, ale naučil jsem se na něm CSS velmi zhusta a dopodrobna. Věřím, že obdobně to bude fungovat i jinde.

Dodržujte štábní kulturu

Coding standards tady nejsou jen jako opruz. Určete si je (případně přejměte nějaké již vytvořené) a naučte se je dodržovat. Ve vlastním kódu se vám pak bude orientovat mnohem lépe, než bez nich a vzroste i produktivita.

Trénujte

a to na rozmanitých projektech. Vymyslete si mapou aplikaci, která vám v něčem pomůže. Laďte ji k dokonalosti. Vylepšujte. Udělejte si z toho zábavnou soutěž, kde bude stát jazyk proti vám. Pokaždé, když překonáte nějakou laťku (nebo hlášku Laďky), budete zase o kus dál.

A jeden navíc, jako bonus – Naučte se přemýšlet

Můžete si být jisti, že Steve Krug svým „nenuťte uživatele přemýšlet“ nemyslel uživatele vývojářského IDE. Naopak, produkujete-li něco, nad čím někdo přemýšlet nemá (ať už je to uživatel, nebo kodér, který to bude přebírat po vás), zamyslete se pokaždé, než na řádku s kurzorem něco vyplodíte.

HTML klávesové zkratky jsou venku!

Posledního půl roku jsme s konspirační skupinkou zástupců pěti čtyř významných hráčů českého Internetu dávali dohromady Standard klávesových zkratek pro použití na českých webech.

A dnes jsme se zkratkami oficiálně vyšli na svět.

Po debatách mezi sebou, uvažování a přemítání o britském standardu klávesových zkratek a po konzultacích s centrem TEREZA se zkratky ustálily na tomto rozložení:

0

Na obsah stránky – odkaz vedoucí na začátek unikátního obsahu aktuální stránky

1

Nápověda ke klávesovým zkratkám – otevře stránku s informací o použitých klávesových zkratkách

2

Hlavní strana – odkaz na úvodní stránku

3

Mapa stránek – nepovinné – pokud je to možné, odkáže na mapu stránek

4

Vyhledávání – nepovinné – pokud je to možné, přenese kurzor do textového políčka vyhledávacího formuláře

5 – 9

Volitelné funkce

Na celé věci je super, že se podařilo spojit konkurenty (jmenovitě Atlas, Centrum, iDNES, Jyxo a Seznam) a shodnout se na jednotném schématu napříč největšími českými weby, portály, aplikacemi (které samozřejmě daný standard použijí)… Iniciativě by to tak mělo dát pořádný odrazový můstek k prosazování standardu na dalších webech.

další informace

www.ippi.cz – web iniciativy, která zkratky prosazuje. Nápovědy, návody, standard podrobně.

tisková zpráva Seznamu

reportáž ČT z tiskové konference, cca 23:45 (u které je škoda, že si na ní přihřál polívku jen Seznam, ale co, novináři. Můžete jim stokrát opakovat, že je to společný projekt, a nic.)

Přechod z disku na disk - pohoda s Acronis True Image

Řekněme, že máte disk, který vypadá, že co chvíli zkolabuje. Anabází reinstalu a zabydlování jste prošli nedávno, takže se vám podruhé nechce… Není jednodušší řešení, než vytvořit přesnou kopii disku původního na disku novém. To jsem si na vlastní kůži vyzkoušel a jsem s postupem, v jehož hlavní roli se objevuje Acronis True Image, naprosto spokojen.

Ráno jsem si v práci musel znova postěžovat, že disk má nějakou pomalou odezvu. Původně jsem to viděl na „feature“ truecryptu, ale když se tak chovaly i nešifrované partice, musel jsem názor přehodnotit. HDD Health (který už před půl rokem odhadl konec životnosti disku na únor) ukázal zdraví disku kdesi ve třetině, a tak jsem přešel od úvah k činům, objednal a vyzvedl nový disk spolu s USB rámečkem a v pohodlí obydlí začal převádět.

Zapojení disku do Windows nedělalo problémy. To až TI nedokázal nový disk nadetekovat a vytrvale hlásil, že s jedním diskem pracovat neumí, že potřebuje dva. Rozmrzele jsem posháněl asi tři alternativy klonovacího softu, hned první mě donutila po instalaci restartovat systém a po restartu – vida – TI už prázdný disk poznal. Nastavení klonu disku je s pomocí velmi intuitivního wizardu okamžikem několika minut. Nový disk byl větší než starý, a duplikované partice nebyl problém zvětšovat/zmenšovat a posouvat.

Klik na osudné tlačítko a TI začal v bootovací sekvenci systému konat své dílo. Trvalo mu to asi hodinu a kus, během níž jsem úspěšně několikrát usnul a byl rád, že jsem si nastavil budík. Po dokončení „press any key“ a už už jsem výměnu disků v počítači odkládal na další den, když na mě z obalu na rámeček disku vypadlo přesně to, co mi chybělo – šroubovák. Vyšrouboval jsem z počítače disk starý, nasadil (zatím provizorně) disk nový a spustil.

Ani nebylo potřeba moc spínat ruce – systém naběhl a k mému velikému překvapení se bez nejmenčích problémů nechal namountovat i šifrovaný oddíl. Před výkonem TI smekám, mám (sice nestabilní, ale přece) záložní disk k dobru a můžu mít alespoň pocit, že jsou moje data a schopnost výkonu povolání zase trochu bezpečnější, resp. jistější. Nasadit nový disk napevno a je to.

Dodatek: na to vše stačil 15denní trial TrueImage. Umí toho spoustu navíc, takže by se možná i dalo uvažovat o placené verzi.

Inaugurační slib - úřední to listina.

Nebo spíš úředničinou zatouchající.

Koukám na fotogalerii z inaugurace nového prezidenta na Aktuálně.cz. Pero funguje (někde jsem četl, že bylo za milion, tak co by nefungovalo), krásný ruční papír slibové listiny a na něm…

fantastickou kombinací tučné kurzívy Times New Roman a tučné kurzívy Arialu zapsán bez ladu a skladu patřičný text. Pod ním podpis – Václav Klaun. To by tak sedělo.

10 programů

„Máš babu“, povídá mi takle jednou PaulMan.

Tak deset, říkáte? Matně si vzpomínám, že jako šestý článek na Finweblogu byl ten, kde jsem popisoval Top10 nástrojů na tvorbu webu – dobrá, dáme si po letech opáčko a sestavím seznam s širším záběrem (a pravda, zadáním).

1. Total Commander – Nedávno konečně koupený. Nedát za takhle fantastického pomocníka 600, za to jsem se leta styděl.
2. Firefox – Webový prohlížeč vyladěný rozšířeními až k skoro úplné dokonalosti (tedy až na rychlost a spotřebu paměti)
3. Thunderbird – Pošťák. Umí to, co potřebuju, včetně integrace kalendáře a synchronizace úkolů a kontaktů s mobilním telefonem
4. Miranda IM – Nepřekonaný multiprotokolový klient. ICQ, Jabber.
5. PhpED – pro velmi pohodlný vývoj PHP aplikací
6. Winamp – Přehrávač hudby, který stojí za to – tím, že mi necpe, co nechci.
7. WinSCP/Putty/Cygwin – Trojice programů, bez které bych nikam nic nenahrál a nikde nic nenastavil. Oslí můstek mezi Windows a Linuxem.
8. Sharpreader – Systémově náročná, ale pro mě skoro ideální RSS čtečka.
9. ACDSee 10/IrfanView – dvojice obrázkových ukazatelů, jeden pro rychlost, kvalitu a pohodlí a druhý pro ohromnou sílu jednoduchých úprav
10. MyPhoneExplorer – Komunikace s telefonem

Pravda, některé jsem vynechal (je Windows program? A co takový Taskix, o kterém pomalu ani nevím, že běží, ač se spouští po startu systému? A Truecrypt) a někde jsem příčku zdvojil, ale co, že.

A kolík? Mě by zajímalo, co používá za programy nějaký jiný PHP guru (.cz). Nebo nějaká jiná PHP lama.

Jakou doménu pro seriózní web?

Až jednou opravdu zavedou do praxe TLD .xxx, budeme opět zahlceni doménami mimi-kocarky.xxx?

Mám web a chci pro něj důstojné místo na síti. Ano, pokud je web český, myslím, že nejlepším řešením je česká doména. A bude v tuto chvíli sloužit přesně k tomu, k čemu má sloužit.

Trochu horší, ale stále slušnou doménou jsou mimonárodní domény .net, .org .info a nebo třeba .name – ovšem pouze, pokud se použijí vhodně. Matně vzpomínám na doménu semantika.name (ano, už ji převzali pod správu linkfarmáři), na které byla problematika sémantiky celkem dobře rozebírána, nicméně, jak poznamenal kdosi na Intervalu, Kdyby se objevil nějaký Josef Sémantika, tak by na tu doménu měl právo spíš.

Domény .com se mi pro české a seriózní weby nezdají. Fajn, byla dotkom bublina, ale to už je dost dlouho. Fajn, některé české výrazy jsou s .com ještě volné, narozdíl od odstatních, ale .com má přeci jen původně sloužit americkému komerčnímu segmentu.

Volné domény malých států (.tk, například) jsou taková znouzectnost, asi, jako provozovat firemní web na webzdarma.

Ale co se mi zdá nejodpornější, je doména .eu.

Z zajímavého EU záměru se stal artikl pro SEO příživníky, kteří ne a ne sehnat doménu, co by alespoň trochu pomáhala. tak tu máme spoustu nejlepsich a top .eu domén, na kterých by kvalitní obsah pohledal. Ne, za to eu doména samotná nemůže.

Až začnu na stránkách pod doménou .eu nacházet nějaký obsah, který k této doméně přísluší, možná přehodnotím názor. Obávám se ale, že si dřív vytvořím podobný názor na několik dalších TLD, které stihnou ti, co do toho mají co kecat, uvést v veřejný provoz.

P. S.: ještě, že nemusím koukat, jak přibývají domény vodni-skutry.aero nebo detske-plinky.museum.

Firefox je vůl

Na co nezapomenout při záloze systému

Sem tam je prostě nutné reinstalovat systém (většinou poté, co šachujete s oddíly, na které pak přijde linux, který v zápětí přijde zase pryč). Zejména pro sebe si sestavím (průběžně doplňovaný) seznam, abych pro příště opět na něco nezapomněl.

Dokumenty a dokumentová data

Dokumenty mám všechny na jednom šifrovaném oddílu. Není proto nic jednoduššího, než všechny soubory vzít a prostě je zkopírovat vedle. To samé platí o adresáři, kde jsou zdrojáky vyvíjených aplikací. Pozor, pokud ignorujete v TC adresáře .svn (nebo jiné verzovací), nezkopírují se při záloze – přijdete tak o stav vůči SVN a musíte pak repozitáře složitě obnovovat ručně.

Plus další soubory zahrnující smlouvy, dokumentace k vyvíjeným projektům, atd, pokud nejsou namapovány do složky dokumentů.

Databáze

Zapomenout na databáze, na to jsem doplatil naposledy. Naštěstí byly aktuální stavy databází na ostrých strojích, ale co kdybych měl složitou databázi pouze lokálně? MySQL, PostgreSQL, dumpy. Případně, tím směrem jsem se vydal po posledním reinstalu, směřovat všechny databázové soubory do vývojového adresáře na šifrovaný disk. Sníží se sice rychlost čtení/zápisu, ale data budou ve větším bezpečí.

Profily

Profily Firefoxu, Thunderbirdu, Mirandy a Psi mám uloženy taktéž na šifrovaném disku. Pokud je tam nemáte, nezapomeňte na ně, zejména ztráta pošty by byla strašnou pohromou.

Nainstalovat Firefox a rovnou do něj načíst starý profil se všemi rozšířeními a původním nastavením je pak přímo skvělé! :)

Krom profilů je tu taky téma windows, s ním související fonty a kurzory.

Fonty obecně jsou taky dost opomíjená část zálohy.

Data aplikací

Nejsložitější část. Myslet na všechny programy, které by mohly mít nějaká specifická složitá nastavení… Navíc, je třeba ji provést, i když máte jinou datovou partici a reinstal provádíte jen na té systémové.

Nejdůležitější je myslet na data účetního software, ten si je totiž většinou ukládá právě do Dat aplikací.

Pak je tu: nastavení IDE (phped), zapsané feedy Sharpreaderu, nastavení SVN, a pokud nemáte profily Firefoxu a Thunderbirdu jinde, tak i ty.

---

Samozřejmě toto není vše, ale snažil jsem se podchytit ty nejdůležitější body zálohy. Pro příště. Pokud vás něco obecného ještě napadne, jsou tu komentáře.

Mp3tag - geniální program na správu audiotéky

Správa alb uložených jako mp3 (nebo wma, flac aj.) není jen správné umístění a pojmenování souboru. Zejména po té, co jsem se zaregistroval na last.fm a vedu si statistiku poslouchané hudby, začal jsem pociťovat potřebu moci lépe spravovat taky id3 tagy. Mp3tag mi šetří hodiny času, protože většinu akcí s tagy lze s jeho pomocí automatizovat.

Metodika

Jak ukládám hudební soubory?

schéma je jednoduché

<interpret>/<album>/<číslo> - <název>

Následující schéma je závazné asi jen z 90%, pokud je třeba mezi číslem a názvem jen mezera, nepřejmenovávám hned všechny skladby.

Pokračování článku…

Co mi brání zcela přejít na Jabber

Píšu občas o tom, jaké má ICQ problémy a jak je v alternativních klientech řešit. Firmou také sem tam prolítne nějaká zpráva o tom, co zas v AOL natropili. A po takovém spotu nebo zprávě se pravidelně najde někdo, kdo vykřikne „ICQ sucks, mám Jabber a jsem v pohodě“, nebo něco na ten způsob. Případně lepší „kdyby všichni přešli na Jabber“. Problém je právě v tom „všichni“.

Většina kontaktů, na kterých mi záleží, používá ICQ

A do budoucna tomu ani jinak nejspíš nebude. Jistě, v Jabberu existují transporty, ale jejich užití si neužiju. Proč? Čtěte dál.

Problém s výběrem serveru, potažmo JID

„Slušné“ Jabber servery znám tři. Jabber.org, tam je finwe@ jistě zabrané, Jabber.cz (tam mám finwe@ zaregistrováno, ale stabilita serverů mi brání ho používat) a talk.google.com – ten je můj primární, ale stejně k němu mám výhrady, nemá žádné transporty (jen nově AIM/ICQ a ten nepoužiju), také je často nedostupný a postrádá další pokročilou funkcionalitu (ukládání položek uživatelského profilu ap.).

Nedostatky Google Talk jako XMPP serveru (Jabber je jméno pro komunikaci nad XMPP protokolem. Stejně tak Google Talk je jméno pro komunikaci nad XMPP protokolem. GTalk toho umí míň.) by byly na delší povídání. Čekal jsem, že to, když už to zaštiťuje Google, bude alespoň stabilní, ale není. Úroveň nastavení mizivá, ale aspoň to mám svázáno s poštovním účtem, kam se mi zálohují rozhovory. (Dvousečná zbraň, lze vypnout). I přes ty nedostatky ale talk.google jako server vede.

Ke všem třem serverům mám výhrady, nevím, jak jabber.org, ale oba zbývající mají často problémy s dostupností – tzn, že si proti ICQ moc nepolepším.

Další servery (ty, které neznám), prostě nebudu zkoušet. Právě proto, že se změnou serveru je třeba změnit i JID, se nové testuje špatně. Taky nevím, jak bych ze serveru na server přenášel roster (seznam kontaktů). Znovu nechat všechny autorizovat? nedík.

Pofidérní ICQ transport

Častý argument Jabber „evangelistů“ je Jabber má ICQ transport, s ICQ kontakty zůstaneš v kontaktu. No jo, to sice zůstanu v kontaktu, ale jen do té doby, než zase spadne Jabber server :) Požití víceprotokolového klienta mi tady přijde výhodnější – Jabber se znovu připojuje, zatímco na ICQ si dál povídám s někým. A samozřejmě vice versa, když nejede ICQ.

Nejde mi do hlavy, že ti největší křiklouni nadávají na ICQ co to dá, protežují Jabber co to dá, ale bez ICQ transportu by se neobešli. Sáhněte si do svědomí, jaký je poměr vašich ICQ/Jabber kontaktů? Chlubíte se tím, že máte jabber a že ICQ už nepoužíváte, mám Jabber a jsem v pohodě a zároveň se obejdete bez transportu?

Jiná věc je odmítání přístupu ke kontaktům ICQ jinak, než přes transport, protože jsou na serveru ICQ neaktuální (kontakty přidané přes transport se na server neukládají). Ale to je problém, za který už od počátku může právě ten pofiderní transport.

Není ideálního Jabber klienta

Důležitý je článek a první komentář ;)