Archiv měsíce Únor 2007

Vybíráme baterku - svítilnu

Do kategorie Turistika dlouho nic nepřibylo a tenhle článek mám delší dobu v hlavě, takže zamyšlení nad tím, jak vybírat, když si chceme pořídit ideální svítilnu, vulgárně zvanou baterka.

V zásadě základním rozhodnutím je, jestli vybírat čelovku, neboli baterku, kterou upevníte na hlavu, nebo baterku do ruky. Abych řekl pravdu, nepoznal jsem moc baterek do ruky, které by stály za to. Jediné, které můžu doporučit, jsou baterky GP Discovery. Skvělý dosvit, celkem slušná výdrž baterek. Ale jsou velké, těžké a jejich stavba není příliš pevná. Zaměřme se tedy na svítilny hlavové, též nazývané čelovky.

Vyjasněme si priority

Celý náš výběr se bude točit kolem dvou hlavních parametrů: Výdrž baterií a dosvit. Tyto dva parametry jsou, podle mých pozorování, nekombinovatelné a buď budeme preferovat jeden, nebo druhý. Kompromisy pouze omezené a za příplatek.

Chcete ušetřit? Zapomeňte na kvalitu. Dlouhou dobu jsme do Kletru kupovali jako odměny čelovky PETZL Zoom na ploché baterie – klasická žárovka, baterie na temeni hlavy. Nic levného, ale šťastlivci, kteří tenkrát zoom dostali, ho mají dodnes (6–8 let). Tahle baterka, která se dnes už patrně neprodává, má střední dosvit a v mrazu vydrží solidně svítit jeden večer/noc. Zato konstrukce je velmi pevná a nemusíte se bát ani deště, ani stropu jeskyně, kde si budete svítit na cestu.

Pokud byste dnes chtěli čelovku s dlouhým dosvitem, kupte si nějakou halogenovou. Výdrž na baterie minimální, ale šajn jako kráva.

Na běžné používání doma i venku, prakticky kdekoliv, mi ale nejlíp vychází relativní novinka – LED čeovky. Opět platí pravidlo – neinvestujete, nemáte kvalitu. Baterky s cenou okolo 200–300 vydržely tak měsíc, dva. Zato model, který můžu doporučit, je PETZL (náhoda, že?) Tikka plus. Tři kusy AAA baterií (mini tužkové) jsou schopeny pohánět jí velmi dlouho. Nebudete s ní sice schopní simulovat světlo policejního vrtulníku, ale na posvícení na cestu, na vaření, stavění stanu, ale i večer na deník/knížku naprosto postačí – a jako bonus – vydrží svítit velmi, velmi dlouho, jedny baterie v té mé mi vydrží zhruba dva měsíce, nebo i déle. Záleží na hustotě používání (a také na intenzitě svícení, která se u modelu Tikka plus dá nastavit ve třech různých úrovních, plus blikání jako bonus).

A když chcete kompromis dosvitu a výdrže? Prodávají se čelovky, kde můžete přepínat mezi halogenem a LED diodami, tzv. modely DUO.
A další tip – nemusíte se omezovat na běžné baterky. Držel jsem v ruce cyklosvítilnu Author X-Ray, která, ač na LED diody, strčila svítivostí ostatní (i halogenové) svítilny do kapsy. A výdrž na baterie taky nebyla špatná.

Pokud chcete kvalitní baterku, neváhejte a nebojte se incestovat investovat do kvalitní čelovky.

22. 2. 2007, 21.34 - Turistika

Fish Fillets 2 aneb jak pohřbít skvělý nápad nevkusem

Před nějakou dobou jsem tu psal o tom, jak byla pod GPL uvolněna druhá nejlepší česká hra, Fish Fillets. Teď se na trh dostala druhá verze a já musím konstatovat zkalmání. „Du blejt, velebnosti“.

Ukázka levelu FF2 Neviděl jsem zatím žádnou hru, jejíž remake do 3D podoby by se dal nazvat jako „hezký“ (Situace kolem Warcraftu III je diskutabilní). Neskutečně hnusný ZOO Tycoon 2, C&C Generals a dále. To jen doba si žádá nacpat otáčení, zoomování, a vůbec 3D modely všude tam, kde hardwaové nároky ještě nepřekročily 1GHz, 1GB RAM, 128MB grafickou kartu a tak dále.

V souvislosti s tím by mě nikdy nenapadlo, že by se do 3D dala (a nedejbože mohla) předělat i tak skvěle provedená hra, jako byly Fish fillets. V jednom ohledu mě vývojáři potěšili – 3D modely při hře opravdu použity nejsou. Nicméně! Snažit se, aby 2D bitmapová grafika vypadala, jako při použití 3D modelů je řešení snad ještě nešťastnější. Když se podívám na screenshoty, modely obou ryb mi připomínají nechvalně známé sádrové trpaslíky (dlouho už jsem o nich neslyšel, v roce 2007 snad přece jen zavládla jiná móda).

Intro FF2 K dovršení všeho! Jen se podívejte na ty titulky! Neantialiasovaný, ale hlavně Comic Sans! Zlo ve své nejčistší podobě (nemluvě o tom, že bych si dovolil pochybovat o tom, jestli mají kluci z Altar Games ošéfovaná autorská práva).

Tolik k podobě. Jestli budou nové Fillets také tak skvěle hratelné, s vtipnými dialogy a dobrou muzikou nevím. Veřejné demo k disposici není. Ale až bude, ani nevím, jestli mi bude stát za to, ho instalovat. Vždyť vizuální podoba nových fillets je stovnatelná s ergonomií nové lahve Plzeňského Prazdroje (ale o tom zas příště).

19. 2. 2007, 20.34 - Computer$

Zhůvěřilosti dnešní „češtiny“

které slyším a čtu denně a nikdy mi nepřestanou trhat uši. Ať už jsou ÚJČ podloženy, nebo ne.

Mamky skvělé jídlo

Používání druhého pádu podstatného jména místo odpovídajícího tvaru přivlastňovacího zájmena. Mamčino, samozřejmě.

Jak používat správně zájmena (včetně záludných můj×svůj, jež×jenž) se můžete dočíst v článku Dalibora Behúna Hříchy pro šíleného korektora – zaměřeno na zájmena na Intervalu.

Má tolik a tolik let.

Jak, má? Jak může člověk „vlastnit“ roky? Vždycky se přece, aspoň u nás, říkalo? „Je mu tolik a tolik let“. A ještě lépe je to dělat po způsobu Jana Vodňanského ;) :

Používejte raději než nepřesného slova věk nebo stáří mnou doporučené formulace: časová funkce věku neteře nabývá hodnoty n rovná se a za to n vždycky přiřadíme, obvykle v den neteřiných narozenin, další číslo řady přirozených aritmetických čísel. Pozor! Proč říkám přirozených, což jsou ta celá kladná. Jakmile někdo přiřadí zápornou hodnotu, zbytečně se blamuje, kupříkladu výrokem, že jeho neteři je minus deset let, takže se hned vidí, že do toho vůbec nevidí.

Přijdeme „tady“

Ostravština a podobná moravština. Správný tvar je samozřejmě „sem“.

Už dostáváte?

Zrovna dnes jsem byl v KFC a pán za pultem se ptal: „Kdo tady ještě nedostává?“ Dostává co? Co když se chci jen na něco zeptat a nechci nic dostat? „Už dostáváte?“ „Ano, ta slečna co je tu se mnou mi dává několikrát týdně.“ nebo „Ano, od svého šéfa dostávám kapky denodenně.“

15. 2. 2007, 22.15 - Lehké metafyzično

PHP třída generující RSS

Měl jsem potřebu moci do kteréhokoliv svého projektu jednoduše přidat RSS feed, nezávisle na struktuře dat v databázi, a na zdroji dat vůbec. Na internetu jsem buď líný hledat, nebo nic takového, co by mi vyhovovalo, neexistuje. Tím pádem vznikla třída Rss (možná ještě přejmenuji), volně k použití pod licencí CC Attribution-ShareAlike 2.5

Potřeby, vlastnosti

Pokračování článku…

14. 2. 2007, 11.21 - Computer$