O Réblu většina lidí mimo Kletr asi stěží slyšela.
Převzali jsme jej odkudsi z Ruska (minimálně dokumenty o něm
získal oddíl v Rusku), a i když má mít větší škálu
použití, než jak jej používáme my, je nám velmi užitečným
pomocníkem.
Název rébl je zkráceninou slov REscue BLanket. V překladu tedy
„záchranná deka“. Ve skutečnosti se jedná o kus igelitu
o velikosti cca 3 × 4 metry. Může mít i tvar pytle
(který je pro některá použití nezbytný), ale ten se zase na jiná
nehodí. Pro některé „nepytlové“ varianty lze nahradit igelit
autoplachtou, která se dá koupit v jakémkoliv obchodě
s zahrádkářskými/autopotřebami.
Varianta „plachta“
Primární použití réblové plachty je stavba přístřešku.
Konstrukce je jednoduchá – na dostatečně rovné místo mezi dva stromy
se napne provázek, přes ten se kratší stranou přehodí rébl a
v rozích se přikolíkuje k zemi. Výška provázku je
záležitostí experimentu – výš = méně místa do šířky, více do
výšky a vice versa. Strany réblu můžeme zatížit kládami, aby
z nich neskapávala voda dovnitř přístřešku a neprofukovalo.
Někteří by mohli namítat, že celta zastane podobnou práci – ano,
zastane, ale:
