Finweblog - Matěj „Finwë“ Humpál

Archiv měsíce Květen 2005

Trochu o bezpečnosti

Uvědomil jsem si to, když jsem programoval log přístupů našich třídních stránek…

Chtěl jsem původně, aby se mi u každého nepovedeného přihlášení zobrazilo natypované heslo. Ale pak jsem si uvědomil, že:

• uživatel se třeba jen upsal a blbě má jediné písmenko,
• uživatel si nemůže vzpomenout, které heslo použít a použije to, které používá jinde.

Tím se dozvím citlivé a zneužitelné informace a to nemám zapotřebí (kdybych měl, tak hesla v databázi nešifruju pomocí MD5). A taky mi (konečně) došlo, jak jsou hesla na internetu snadno zjistitelná (k tomu mi mj. pomohl jeden nejmenovaný diskusní server, který jsem nucen číst místo leklého Okouna – po každém úspěšném přihlášení vypíše nespávně natypovaná hesla od posledního přihlášení.)
Z toho mi vychází několik závěrů:

• používat všude jiné heslo,
• používat jiné heslo pro počítač (a jeho software) a pro webové aplikace,
• neregistrovat se pod heslem, které je citlivé na odhalení na pochybných serverech.

Kam se člověk nedostane

Stačí vyrobit jednu nedokonalou retuš obalu sušenek, vystavit ji na webu a udržovat statistiky přístupů. Začnou se dít věci.

Když jsem spouštěl Finweblog v. 1 a umísťoval na něj parodii na Tatranky, netušil jsem, co za vlnu to po více než třičtvrěroce vyvolá. Nejdřív vrostl počet referrerů přicházejících z http://forum.rastaman.cz/viewtopic.php, pak se začly plnit i další Top pozice ve statistice. Všechny právě kvůli tomuto a jedinému obrázku.

Zajímavosti:

• Na mojí stránku přijde z vyhledávačů za měsíc ca. 679 lidí (22.64%) přes výraz bob marley.
• 258 lidí (3.90%) přijde přímo na výše zmíněný spot
• A 257 lidí (3.80%) přímo na tomto spotu svou návštěvu ukončí

Mám ale radost z toho, že je ten obázek alespoň linkovaný (pro Fáru - ne proužkovaný, ale odkaz na něj vede na můj web;) Jak poznamenal Andrew: „Finwe dobývá svět krz Rastatranky.“

A bonus poslední: že objevím zmíněné i na španělském blogu, jehož autor asi česky neumí ani slovo, bych vskutku nečekal.

Holt vzdálenosti se zkracují a člověk se dnes může dostat kamkoliv, a bez statistik o tom ani nemusí vědět;)

Tak takhle to tedy je!

Asi na tu blogstar přestanu lízt. Člověk se pak prokliká k věcem, ze kterých by mohl mít špatný sny…

Kolo plné naléhavosti, vnitřního rozpolcení, vibrátoru a spodních proudů, tak nějak vypadaly rockové balady v očích poroty. (via iDNES)

A samotná blogstar je taky zážitek, obzvlášť ve Firefoxu.

A - máme to za sebou

Tak – po čtyřech dnech peripetií, nervů, rozklepaných kolen (vlastních i těch patřících drahým polovičkám) to máme za sebou. Tedy maturitu.

Je to zvláštní pocit. Na jednu stranu člověk neví, do čeho píchnout, na druhou stranu toho volného času zas až tolik není. Ale vezmu to hezky všechno popořádku, od posledního zvonění po včerejší čtvrteční ukončení.

Pátek nás přivítal nevlídně; Už okolo tři čtvertě na šest jsme stepovali před školou, abychom se na příchozí řádně připravili. Od třídního jsme sice měli pokyn „nežebrat“, že prý to vypadá blbě (a ono asi jo), ale odolejte, když vám studenti podobných taškařic znalí, spolu s mnohými profesory, peníze sami nabízejí. Řetěz obou oktáv se táhl od mostu až ke vchodu a obsahoval celou řadu povolání – od vojáků přes lékaře až po Achillea a bezdomovce. Jak jsme záhy zjistili, přitahovali jsme pozornost nejen kolemjdoucích, ale i lidí ze školy – okna budovy vedle a nad vchodem byla celou dobu plná zvídavých obličejů, to se snad ještě nikdy nedělo, alespoň co si (matně) pamatujeme. Rozloučení před svaťákem probíhalo také výtečně. Sešlo se nás ca 20 z 25, pokecali jsme, zajásali nad výtěžkem ranního snažení a okolo desáté se rozběhli po domovech, začít se taky trochu učit.

Pokračování článku…

Největší Čech - nominační večer

Nechal jsem se zlákat. Zajímalo mě, co si národ zvolil do první stovky. Většinu jsem čekal, něco mě i nepříjemně překvapilo.

Pětatřicáté místo Daniela Landy mě nakrklo nesmírně. Dost dobře nechápu jak kdosi, kdo vyřvává „oi, oi, oi!“, má rozsah půl oktávy a v posledním roce jen těží z hudby Karla Kryla, může vylézt tak vysoko (přestože mám jeho tvorbu od Vačíku po Pozdrav z Fronty + Krysaře rád a Tajemství jsem ještě nesoudil). To už se radši podepíšu pod umístění Marie Terezie, přesto, že Češka vůbec nebyla. Taky mě hodně mrzí, že se ve stovce vůbec neumístil vynikající literát, dramatik, básník a textař Jiří Suchý, přestože sportovců, kteří, jak trefně poznamenal kdosi z komentujících,

jednou ten gól nedaj' a to jejich božství skončí

je tam dost a dost.

Rozhodně mám ale radost z umístění Václava Havla a Jana Wericha v první desítce a z toho, že se ve stovce objevily tacím jako Wichterle nebo Horáková.

Pocit z dobře vykonané práce

V posledních několika dnech se mi i dařilo

Míříme vesele k maturitě, a s ní jsou spojeny i takové veselice, jako je výroba tabla, nebo příprava posledního zvonění. Na našem tablu jsem se (neskromně) lvím podílem účastnil a kromě pochval těch, co ho viděli ve výloze Fryčova knihkupectví mě potěšil i článek LD – článek, který vyšel tento týden.

Začal jsem se rozkoukávat v systému Texy!, a díky jemu (jí?) se dozvěděl o zvýrazňovači syntaxe FSHL (jehož náhled můžete vidět i v minulém příspěvku). Líbí se mi, dobře se mi s nimi pracuje, jen u FSHL mi chyběla gramatika SQL. Tak jsem si ji po několika náhledech do kódu napsal. Mj. jsem ji i poslal autorovi a ten ji překvapivě rychle přidal do nové release.

A poslední věcí, která mi udělala radost, je maturitní písemka z češtiny – za jedna, pořád tomu nevěřím…

Už jen tu maturitu a budu, jak říká Kubula strašně moc happy people (upřímnoúšklebník)

Jak na Trackback

Trackback je nástroj, s jehož pomocí je možné při psaní reakce na něčí článek jednoduše upozornit autora, že na jeho článek bylo reagováno, odkud, kým a jak. Zkoumal jsem TB trochu důkladněji, protože jsem jeho podporu přidával vlastnímu blogu a tak popíšu, jak to všechno funguje.

Přijímání TB

Pro přijetí TB vytvoříme soubor, který pak u článků uvádíme jako Trackback URL. V adrese odkazu TB URL by měla být definována proměnná, která pak umožní zjistit, ke kterému blogpostu poslaný TB patří. Já volil variantu $id, tedy id postu v databázi.

Trackback ping je posílán metodou POST a posílá čtyři zásadní proměnné:

• $title – Titulek reagujícího příspěvku (povinné)
• $excerpt – Výtah z reagujícího příspěvku (nepovinné)
• $url – Permalink (tedy trvalý odkaz) na reagující příspěvek (povinné)
• $blog_name – Jméno reagujícího periodika, potažmo blogu (nepovinné)

Pokračování článku…