Finweblog - Matěj „Finwë“ Humpál

Archiv měsíce Srpen 2005

Україна - zážitků na roky dopředu

Už je to nějaký ten pátek, co s oddílem pořádáme expedice do krajin cizích, nečeských. Bývala to Karélie, Kavkaz, Egypt, Maroko, Nepál; V poslední době saháme (převážně kvůli tomu, že je to podstatně levnější) po východních krajích – Rumunské Karpaty, delta Dunaje. Letos jsme se rozhodli pro Karpaty ukrajinské, spolu s Koločavou, domovem Olbrachtova (a Uhdeho/Štědroňova) Nikoly Šuhaje loupežníka.

Poznámka: kompletní fotogalerii si, jak jste možná již poznali, můžete prohlédnout na webu T. O. Kletr

Prašná cesta do Solotvina

aneb „Nasolit se na začátku výpravy není tak špatný nápad“

Nevím přesně, proč jsme se na Ukrajinu nevypravili vlakem – snad proto, že čtrnáctimístným autobusem s ukrajinským řidičem Vasilem (a několika dělníky, vracejícími se domů) cesta rychleji uteče a člověk vyprodukuje více adrenalinu. Už jen fakt, že Vasil po celých čtyřiadvacet hodin nespal a vše bez problémů odřídil. Ostatní Ukrajinci se mezitím starali o nás – koupili nám meloun a horlivě nabízeli vodku, kterou sami konzumovali již z Liberce.

Během cesty se Ferdyš, jak má ve zvyku, s Vasilem skamarádil a zařídil nám okružní jízdu po karpatském podhůří – konkrétně do solných dolů v Solotvinu. Problém byl v tom, že Vasil rozvážel Ukrajince do jejich domovů a pak už bylo na cestu pozdě. Vyhodil nás tedy (o půlnoci) kus od své domácí vsi, my rozbili tábor a domluvili se s ním na devátou hodinu dalšího dne.

Pokračování článku…

Sin City

O Sin City už delší dobu slýchávám jen slova chvály. Taky se mi nedávno poštěstilo ho shlédnout, a musím se přiznat, že k němu rozhodně nemůžu zaujmout postoj: Nejlepší filmový počin roku.

Je pravdou, že zpracování filmu je unikátní. Samá černobílá, jen tu zvýrazněné rty červenou, tam oči zelenou, tu kůže padoucha ohavně světélkující žlutou. „Divně“ se chová i krev, která je na světlých místech (hrdinova košile, tvář asiatky s mečem) tmavá a na místech tmavých bílá – zajímavý způsob, jak jí zvýraznit. Navíc se sem tam objeví jen černo-bílé obrysy známé z komiksových zpracování. Počítače tu hrály nemalou roli a na výsledku je vidět (a má být vidět) to, že předlohou je komiks. To je ale na jiných místech spíše na škodu.

Celý film tvoří tři příběhy, které se potkají jen na jednom místě – v hospodě, kde se Jessica Alba jako Nancy zrovna předvádí s lasem na pódiu. Celé propojení tří příběhů spočívá v pouhém setkání hlavních postav, aniž by ty spolu nějak komunikovaly. Více než polovinu mluveného slova zabírají vnitřní dialogy hlavních protagonistů – dokážu si představit bublinu v komiksu, ale u třetího příběhu už mě to začínalo nudit.

Příběh jako takový (a to u všech tří ministory) je taky komiksový – vzhledem k tomu, že na stránkách komiksového sešitu se těžko zabíhá do větších podrobností – všechno je pak tak přímočaré, že už snad ani více být nemůže (tu mord, honička, mučení, mord, mučení, honička, polibek a tak stále dokola).

Sečteno a podtrženo, zpracování nové a nevšedně komiksové, příběh přímočarý, nenutí k přemýšlení – až na ten malý detail, že se ve filmu vyskytuje takové množstní postav, ve kterých se snadno ztrácí. Ale Eliah Wood jako tichá vraždící stvůra mě pobavil (tím spíš, že není nijak namaskován, vypadá jako obyčejný dvacátník ve svetru a brýlích)

Harry Potter and the Half-Blood Prince

Když já si vzpomenu, jak jsem na HP před dvěma lety nadával… Předevčírem jsem ale dočetl jeho šestý díl, „Harry Potter a Princ poloviční krve“ a ten mě opět utvrdil v tom, že J. K. Rowling psát umí a celý příběh HP je zatraceně napínavě vymyšlen.

Upozornění! Následující text bude obsahovat spoilery – nechcete-li se dozvědět, kdo s kým bude chodit, kdo se obrátí na temnou stranu a ktrerá z hlavních postav umře, nepřejíždějte vyznačená místa myší a nelezte sem přes nic, co nepodporuje CSS ;-)

To, co mě na díle JKR udivuje nejvíc je to, že napínavost a rozsáhlost HP série se stále zvyšuje. Zatímco závěr pátého dílu je akční, pro závěr dílu šestého mě nenapadá jiné slovo, než overwhelming.<spoiler>To, že Snape přejde na temnou stranu se očekávat dalo, ale že při tom zabije Brumbála a jeho smrt není vykoupená nalezením jednoho z kousků Voldemortovy duše mi přijde už trochu moc.</spoiler> Posledních 100 stránek knížky jsem četl jedním dechem, od šesti do čtvrt na jednu.

Dalším plusem je jazyk. Přestože český překlad nevyšel, nedělalo mi problém prokousat se knížkou (a nejen touhle, i ostatními) v angličtině. Děj se dá, i s drobnými nuancemi, pochopit, problémy mi dělaly jen slovesa grimas (shrugged, grinned, groaned ap.)

Dobře se vyvíjejí i postavy - trojici hlavních hrdinů mám pořád za malé ňoumy, ale ono jim je sedmnáct, myslí jim to a dokonce se i párují <spoiler>Ron s Levandulí Brownovou (a posléze to vypadá, že přeci jen Hermiona) a Harry s Ginny (!)</spoiler>

A abych našel i nějaká negativa

• na to, co se okolo Harryho točí mi ta jeho publicita přijde dost malá
• Hlavní akce přijde vždycky až na konci školního roku, nikdy na začátku

Závěr HP&HBP je tak silný, napínavý a nedokončený, že už se teď nemůžu dočkat sedmičky ;-)