3. 11. 2004, 13.24
Už je to tak. Černým pasažérům MHD v Liberci skončily zlaté časy. Mně to tak připadá.
Od října loňského roku do října toho letošního jsem potkal revizora jednou jedinkrát. Po říjnu – Dvakrát za tři týdny. Poprvé nic příjemného, 400,– ale měl jsem u sebe občanku. Ne tak podruhé. Nejdřív povídali, že si zavolají městské, kvůli prověření totožnosti. Pak mi sami(!) navrhli, když se dozvěděli, že jsem si lítačku jen zapomněl doma, že to zkontolujem dole na terminálu. Pohoda, chovali se slušně a ještě jsem si s nimi popovídal na téma „Dopravní situace v Liberci.
Skončily mi zlaté dny. S ježděním na černo končím, už mi to za to nestojí.
Lehké metafyzično
Komentáře
Gagí
3. 11. 2004, 18.54
To mi povídej. Já sem jezdila minulej rok tak čtyry měsíce na černo, ale teď už se fakt bojím… Pomalu se radši projdu pěšky než jet bez lítačky.
xomax
3. 11. 2004, 19.13
Hmm, tak to je situace… Já na revizory nenarazím a nenarazím, ni v Liberci, ni v Praze… :o) Asi mám štěstí, i když já jsem vždy jezdil s lítačkou nebo jízdenkou – kvůli pohodlnosti, že se nemusím s nikým dohadovat…
Finwe
3. 11. 2004, 19.16
No to já měl poslední rok taky štěstí. Ale teď mě očividně opustilo…
Andrew
3. 11. 2004, 19.23
Lidi, lidi… Fakt těch deset korun nemáte? Mně to za ten adrenalin opravdu nestojí.
Finwe
3. 11. 2004, 19.38
No, když jezdíš rok na černo a nikdy tě nechytěj, tak se ti to sakra vyplatí. A ani ten adrenalin pak už není (to si ovšem vynahradíš hned, jak tě chytěj. Vlastní zkušenost…).
Andrew
3. 11. 2004, 23.43
Ano, když jezdíš rok na černo a nikdy tě nechytěj. A už se ti to někdy povedlo? Podle toho, co píšeš, tak ne.
Prostě mi to za to nestojí. Koupim lupen a je hotovo. A když nemam peníze, jdu pěšky. Liberec není Praha, tady se dá všude dostat po svých.
Gagí
4. 11. 2004, 19.20
[4] Já vim, že je to skoro nemožný, ale deset korun je vcelku dost. Kupříkladu včera mi chybělo 50 halířů, abych si koupila aspoň jeden rohlík, a že sem měla sakra hlad po já nevim kolika hodinách ve škole…:)))
Andrew
4. 11. 2004, 23.11
Ehm… Asi používám spojení „chudý student“ v nějakém podivném pavýznamu, protože (ač se za chudého studenta považuji) se mi ještě nikdy nestalo, že bych si nemohl koupit rohlík. A i kdybych u sebe neměl cash, tak vím, kam si pro něj jít (bankomat, maminka :-)…
Gagí
5. 11. 2004, 16.03
No, ono do bankomatu se chodí těžko bez karty a maminka je většinou na hony vzdálená a navíc je mi blbý ji otravovat s penězma…to radši hladovím a po pár hodinách se stejně domů dostanu:)
KLK
4. 12. 2004, 1.44
Já prosím jsem jezdil deně půl roku na černo a za tu dobu sem revizory potkal jednou a to sem jim dal falešnou průkazku.Ani to nebolelo:Nadiktovat španý méno a adresu pak podpis a alou do školy…Pak sme se přeztěhovali a já chodim pěšky…
Vložit komentář
K tomuto příspěvku není povoleno přidávat komentáře.