Kolikrát stačí jen úplná maličkost, aby si člověk uvědomil jinou úplnou maličkost… Po sobotní cestě domů ze školy (seděl jsem skoro celý den ve volební komisi) jsem se zakoukal na Jizerky za mostem a ony byly zasněžené. A já si uvědomil jednu věc: mám tyhle hory hrozně moc rád. Ve všech ročních obdobích.
Za jeden z nekrásnějších pohledů do přírody pokládám ten jarní – to když jizerskohoským bukům začnou růst malé, světlezelené lístečky. Ty světlé skvrny postupně nahrazují zimní šeď bukové kůry a les tak dostává nádhernou přírodní „kamufláž“. A když stojíte pod buky, jejichž listím prosvítá jarní sluníčko a fouká lehký vánek… To se nedá snad ani popsat.
Jizerky v létě moc neznám. Ale dokážu si představit letní vedra na břehu přehrady na Černé Nise, sluneční paprsky spalující trávu (takovou tu hnědou, horskou) pod Frýdlantským cimbuřím, nebo letní lijáky bičující Velkou jizerskou louku. Jediné, čím si jsem jist je, že u Jizerky je v létě hrozně moc borůvek.
Podzim je v Jizerkách snad ještě hezčí, než jaro. Shodli jsme se se Zippym, že v jizerkách není hezčí chvíle (alespoň pro kletra), než stát v podzimním podvečeru pod Sedlem Holubníku a pozorovat mlhu, která postupně pohlcuje kosodřevinová pole. Nádherná je na podzim i Velká jizerská louka, a navíc se díky mlze nepatrně zmenšuje praděpodobnost chycení českopolskými pohraničníky. Rád se na podzim procházím po jizerskohorských cestách, nejraději sám, v mlze a v dešti. Pochmurné počasí poskytuje výtečné podmínky pro dumání o čemkoliv…
Zima – zima je v Jizerkách kapitola sama pro sebe. Ať už lyžuju po dvou metrech sněhu na břehu Josefodolské přehrady, nebo po asfaltu cesty u Krásné Maří, nebo nelyžuju a jen se bořím. Pahýly stromů Čertova odpočinku pokryté sněhem a ledem jsou fantastické téma na fotku (ale nevím proč jsem je ještě nevyfotil…)
Mám rád Jizerky. Strávil jsem v nich nezanedbatelnou část života a budu se do nich vracet i dál, pokud mi to okolnosti dovolí.
RSS feed komentářů k tomuto článku
Teda, to je ale sentimentální…
Matěji, kde jsi se dostal na takovouhle cestu myšlenek?
Jo, tak tohle mi mluví přímo z duše… ten Kletr holt zanechává následky;) Vůbec se nedivím, že máš Jizerky hrozně moc rád, protože jsi v nich prožil velkou část svýho života:)
to jo, musim souhlasit, kato, i kdyz me kletr zasahl bohuzel jenom na 3 roky… bylo to bezvadny, hory `sou krasny… a nejenom jizerky! treba takovy krusny, sumava nebo ceskej les…;) planuju se zas objevit na vanocni, pokud to vedeni povoli-treba si spolu zas obalime nejakej ten smazak;)
Jůůůůůůůůůůůůůůůů!!! To by bylo supr, Yani…přijeď, uvidíš naše nový malý a vlastně i velký a nevíc oživíš tu malou skupinku, co tam bude (pác náš tam už fakt moc nejni…) Hej, tebe člověk skoro nevidí…:ß Určitě přijeď, Ajku ukecáme, Ferdyšovi už je to šumák a Hamča je v pohodě;)
tak to je fajn, uz abych si pripravila bezky:) no, kdyz mi tecka obcas vypravi, co ma ve druzine, nestacim se divit:) klidne me muzete zapojit jako minikompars do nejaky hry, kdyz budete potrebovat, ju? pa letim do skoly:)
Jojo, Kačenka je případ;)
Tak já to řeknu Háně, ať s tebou do nějaký hry počítá…:) Už se hróóózně těšim na smažení těch sejrů, v tom jsme sehraný… Pozdravuj ve škole…
volej z vokna, to je moje:) hlavne, kdyz zrovna vchazel ferdys a ja hrozne nenapadne vyndavala panev zpoza toho okna:) ve skoole pozdravim, mejte se vesele (ale to se mate stejne:)
Hele, Yanka tu je/byla;)
A Matěji, ty si nestěžuj… Chutnaly ti ty sejry??? Chutnaly, tak vidiš;) A nějakej olej z vokna, to už nejni podstatný…
Nezapomínej na to, že já na tech sejrech nechal taky svůj kus práce. A nejen na sejrech, jako chromej kuchař výpravy…
sejry byly dobry:) nojoooo matejicccku, tys byl vlastne chromak (juuuuuuu to je skoro jak chrobak:))
Máš recht… Ta charakteristická vůně Jizerek, kterou sem cejtíval v mladejch a beztarostnejch letech svýho života…Bohužel táta prodal chatu na Jizerce a sní i celý moje mládí strávený tady(a že nebylo malý)…Teď už jizerskej výtr neslíchávám…Jen možná když se toulám po Tatrách (nízkejch: Tlstá/Ostrá)tak zaslechnu jeho slabounké volání a posílám po něm Jizerkám pozdrav…Je mi po nich smutno a moc.
Kvůli tomu, o čem mluvíš, bych nevyměnila Hejnice ani za pohodlné vyspávání ráno. V Jizerkách žiju a našla jsem si v nich spoustu oblíbených míst. Frýdlantské Cimbuří je podle mého jedna z nejkrásnějších vyhlídek celkově. Nechci ti to rozebírat tady na stránkách, ale k Jizerkám mám hodně velký vztah. V přírodě ti je jedno, jestli prší nebo je krásně. Jde o pocity, vůni a klid na duši. Déšť je kouzelnej na podzim, když se ti to barevné listí leskne, vzduch je čistý…
Vlastně nevím, ani proč jsem to tu začala. No na tom nezáleží, když jsem to tu napsala, tak to pošlu ;)
:´-)