Andrew mě v komentářích k předchozímu příspěvku přivodil nápad popsat Těm-kteří-tomu-nerozumí, co znamenají ta písmenka alternativního textu u fotografií fotoblogu. Tak tedy:
DSC F717 je typ fotoaparátu. 717 je konkrétně SONY, pak tu můžete vidět třeba Prakticu (kinofilm) a v budoucnu třeba i Nikon D70. Andrew ví…
Čas, po který byla otevřena závězka fotoaparátu, v sekundách. Čím kratší čas, tím více světla je potřeba a pohyb je „zmrazenější“. Delší časy se dají použít k vytvoření zajímavých efektů
Clona. Čím je clona větší, tím je potřeba více světla. Na druhou stranu, s rostoucí clonou roste i hloubka ostrosti, tudíž je na fotce větší rozsah „toho ostého“. Další funkcí clony je utlumit světlo jdoucí do objektivu tak, aby bylo možné nastavit kýžený čas – aby fotka nebyla při velkém světle přesvětlená, je ji třeba „odclonit“…
Citlivost „filmu“. Čím je vyšší, tím méně světla je k vyfocení fotky potřeba. Na druhou stranu je větší ISO vykoupeno šumem. F717 „umí“ ISO 100 – 800, D70 200 – 1600 (a při 1600 šumí stejně, jako SONY při 200. To je dáno velikostí snímače, který je u D70, jakožto digitální zrcadlovky, mnohem věší, než u 717).
Post-processing. Znamená, že si fotku otevřu v nějakém editoru obrázků (fotokrám) a upravím mu jas, kontrast, aplikuju filtr, odstraním barvy… (nebo je jen „ztlumím“ tak, že se to pak Andrewovi nelíbí) ;)
Ano, výřez znamená skutečně výřez. Většinou se jím vybírá z fotky to nejpodstatnější a zlepšuje se kompozice.
Z ostatních jste se ve fotoblogu mohli setkat s Kodak Gold 200. Jméno a typ filmu, na který byla fotka focena. Číslo udává ISO filmu (to je u kinofilmu dané jeho zrnitostí a nenastavuje se na fotoaparátu). hp scanjet 3670 – scanner, kterým jsem fotku převedl z papíru/negativu do elektronické podoby.
Doufám, že tenhle příspěvek nebudu muset přidávat do kategorie „Sorry, Fári“ a že ti-kteří-tomu-nerozuměli už jsou Ti-kteří-tomu-alespoň-trochu-rozumí :)
RSS feed komentářů k tomuto článku
ad čas: Kdes sebral inspiraci pro tohle tvrzení opravdu netuším... Nějak ji tam nevidim...
Se hned nečil, jenom jsem na to chtěl upozornit, bo by to někdo neznalý mohl přehlédnout.
Ha, aha. Tak to jo. A clonu jsem doplnil, snad je to postačující...
Nicméně Tvoje první věta je v rozporu s tím, co tu píšu. A v příštím díle bys moh psát, že správná expozice vznikne správnou kombinací clony a času. A třeba taky jak musím změnit čas, když změním clonu třeba z 4 na 5,6 atd. Bude prima seriál :-)
Jo a „to nejlepší, co soudruzi v NDR kdy vymysleli“ se jmenuje PraKtica… :-)
ja mam jedinou pripominku..u toho odstavce f2.5 ti chybi podle me ve slove toho ostreho to r....myslim teda..a jinak sou to ty slova v uvozovkach:)a jestli ne tak nic..a jinak no radit to do ty kategorie nemusis...celkem to chapu ale stejne mi to nic nerika naka clona4...nedokazu si to predstavit a kdyz jo tak to stejnak nikdy nepouziju:)
Jo a jak přesně funguje ta závězka? :-)
btw1: Dneska ráno jsem eště přemejšlel o tý cloně a aby se člověk vyhnul nedorozumění, měl by rozlišovat CLONA a CLONOVÉ ČÍSLO.
btw2: U tý clony se poslední věta defakto rovná první, ne? IMHO je zrovna ta clona vysvětlená dost zmatečně.
A kdybys chtěla vidět, jak to funguje v praxi, tak si tu mouchu stáhni někam do počítače a
A prosba na Matěje: Cítím se být tím-kdo-tomu-po-teoretické-stránce-rozumí-víc-než-dobře. ALE je jedna věc, kterou jsem nikdy nepochopil a kterou IMHO nikdy nikdo nikde nevysvětlil. To, že s rostoucím clonovým číslem roste hlouba ostrosti, je fakt. Ale proč? Docela by mě to zajímalo. Neviděl jsi někdy někde vysvětlení? Asi se zeptam Neffa na INVEXu :-)
BTW Byla i druhá věc, kterou jsem nechápal. Představte si, že z jedné banky převedete peníze do jiné. To dělají stovky lidí denně. Nojo, ale ty peníze si ty banky musí nějak předat. Toto mi bylo vysvětleno hned na první přednášce z financí. VŠ rulez :-)
Taky si přihřeju polívčičku :-)
ad čas: Nechci z nikoho dělat tupce, ale bacha na to, že je to zlomek 1/něco, takže čím VĚTŠÍ to „něco“ je, tím je to KRATŠÍ čas.
ad clona: Chybí mi tam, co to ta clona vlastně je. A upozornění na to, že tady jsou nejčastější problémy s vysvětlením menší/větší. Ono totiž v angličině aperture (překládáno clona) znamená tu „díru v iris“, takže „nejmenší clona“ je ve Tvém případě 8 a „největší clona“ je u Tebe 2.
A ještě bych prosil ohniskovou vzdálenost a její ekvivalent ke kinofilmu.
Jinak jsem (opět) překvapen, že mé slovo má na Finweblogu nezanedbatelnou váhu :-)