Jeli jsme takhle jednou – s Kletrem, jak jinak – vlakem. A nebyl to ledajaký vlak a zrovnatak v něm nejeli ledajací cestující.
Dokonce to ani nebylo na trati Liberec-Rychnov. Bylo to na cestě z Liberce do Hrádku n. N. a vlak patřil společnosti s hrdým jménem Die Bahn. Za Hrádkem měl pokračovat do Žitavy a dál do Drážďan – přesto se mu na „palubě“ usadilo značné množství Čechů.
Seděli jsme kolmo na směr jízdy, naproti záchodkům. A ty se staly zdrojem veškerého povyražení po cestě.
Představte si:
Nebýt toho, že jsme v Chotyni vystupovali, asi bychom se:
Je sice pravda, že ČD mají (pokud nějaké mají) u záchodků „semaforky“ červeno-bílé, ale co je v tom za rozdíl?
Vidím červenou - barva agresivní, barva výstražná, barva, která sama o sobě říká stop - tak neberu za kliku, je tam obsazeno. A nutno podotknout, že nezi těmi pokusy nebyl ani jeden „normálni“, takhle šly za sebou…
RSS feed komentářů k tomuto článku
no ty si z toho mateji delas srandu ale ja dneska ve skole prisla na holcici zachody a cekam tam tu trikilometrovou frontu jako dycky a najednou uplne neznama holka, ktera stoji prede mnou se me zeptala jestli jako ta cervena barva znamena ze je zachod volnej…tak sem na ni koukala a jediny na co sem se zmohla bylo precti si laskave finweblog…chvili na me tak divne koukala a nakonec se zeptala holky ktera stala pred ni…
IMHO tam těch lidí šlo víc, páč když sem šla já, byla tam aspoň jedna slečna za mnou a jeden hoš přede mnou a vy už ste byli naprosto vytlemený a tim ste mě dokonale zmátli…