O tomhle víkendu jsme byli, s Kletrem, na návštěvě oddílu Indiánů (pravé jméno Zvědové) v Praze.
Už v autobuse DPML jsem začal mít pocit, že to nebude jen tak ledajaká vyjížďka, kromě batohu mě tížila ještě brašna s půjčenou D70, dvěma objektivy a spoustou filtrů, stativ a kytara. Stativ a kytaru mi naštěstí vzali mí „fellow“ (nejen) kletři, Káťa s Mirkem, už u radnice, ale rozhodně tím nekončily problémy. Když jsme totíž dorazili k autobusu, dozvěděli jsme se, že naše místenky neplatí, nedostavili jsme se 5 minut před odjezdem. Autobusák nás pak naštěstí dovnitř vzal, ale šest lidí muselo stát. Celou cestu do Prahy! Děs běs.
Na Černém Mostě si nás vyzvedl Zmatek a krtkem a tramvají jsme (po další hodině cesty) dorazili do Motola, do tělocvičny nad klubovnou Zvědů. Večer byl tak nějak prázdný, hlavně proto, že jsem dva měsíce plánoval, že v tuhle chvíli budu o necelé 4 kilometry dál, v Liboci, v klubu Delta, na křtu nové desky skupiny Hm... – Oběd.
Sobota utíkala rychle, zato byla ohavně vyčerpávající. Tři hodiny (od 10 do 1) jsme strávili na Starém městě (v Praze, ne v liberecké hospodě...) probíhajíc uličky a průchody v rámci parádní hry, kterou pro nás Indiáni připravili. Dál jsme prošli Staroměstskou radnici, stoku, Letnou (u metronomu) a ve Stromovce se (konečně) zastavili u Planetária. Tam jsem zjistil, že boty neboty se mi na pravé noze vytvořily tři puchýře!!! (tři) A to jsem tři roky neměl ani jeden...
Program planetária byl fajn, hlavně moje a Zippyho komentáře: „Hele, word-art“. „Aspoň, že to není Comic Sansem“. „Hele, Comic Sans...“. Návrat do Motola, k mému zklamání, nevedl přes noční Prahu a já chtěl fotit... Zato jsme si náladu trochu vylepšili zpívandou u Joysticka na „ranči“. Tam jsem, poprvé a naposledy na výpravě, použil stativ.
Neděli jsem skoro nevnímal. Pohorky do města nejsou nejlepší obuv. Nevadí mi čtyřicítka (km) v přírodě (když mě neberou lýtka), ale desítka ve městě... No, desítka... Další muka jsem zažíval, když všude okolo mne vlály vlajky a zářily nápisy „Staropramen“ a já věděl, že „ve službě“ si pivo prostě nedám. Nikdy jsem na pivo neměl takovou chuť, jako teď o víkendu…
Když jsem se, spolu s ostatními, dotrmácel (přes Vyšehrad, Petřín a Strahov) zpět do Motola, pro batoh, kytaru a stativ, moc ze mne nezbývalo. Dát si dvacet v autobuse Praha - Liberec taky nebyl nejlepší nápad, hrozně špatně se pak vstává... Zkrátka – až se budu chtít příště zničit, vyrazím v pohorkách na víkend do Prahy.
Update: Ty umělejší (od umělec) fotky najdete v galerii Střípky pražské mozaiky.
RSS feed komentářů k tomuto článku
A já v tom městě musím žít celý týden!!
Ale, větvičky se povedly..
Ano ano, ale podle mých informací jsou zvědové pouze jednou částí indiánů. Zvědy indiáni posílali na průzkum, pokud například narazili na stopy jiného indiánského kmene nebo pokud zjistili, že někde před nimi táboří bledé tváře. Karel May - součást všeobecného vzdělání :-)
Jo, Matěji, neni přídavný jméno od slova "UMĚLEC" spíš "UMĚLEČTĚJŠÍ"???:)
Tyjo, z toho, co píšeš, to vypadá, že ten víkend byla pořádná zbíračka. To by jeden neřek, když jede do Prahy :-)
Pár jednohubek, které mě při čtení napadly:
Moje oblíbené otázka: „A jaké z toho plyne ponaučení?“ Nechodit po mestě v pohorkách. Naštěstí já, jakožto ryze městský člověk, ani žádné nemám :-)