Smrt kohokoli je smutná. A nezaslouží si ji nikdo. (Uznávám, existuje pár výjimek) Je spravedlivá v tom, že přijde za každým. A nespravedlivá v tom, že za každý jindy.

Ale s tou poslední větou jsi hodně přestřelil. Protože se ti Nedvědi a Zagorka tolik nelíbí, zasloužili by si zemřít dřív? Přál bys jim to?

Andrew, tady ne. Taky s tim nesouhlasim, ale tady to neřeš…během dneška mi došlo, co se to vlastně stalo a je mi na nic. Vždyť zrovna tahle skvělá ženská…je mi do breku. Teď už ty písničky nebudou stejný, teď dostaly ještě další rozměr – vzpomínku. A ta bude ještě dlouho drásat duši kohokoliv, kdo ji poslouchal… :´(

Já Vám ale neberu, že Vás to mrzí. Jenom by bylo fajn, kdyby kvůli tomu Matěj nepsal takovýhle hovadiny.

A ono to přebolí, neboj. Když jsem Matějovi v létě na Kletry psal, že zemřel Karel Zich, tak mi odepisoval, jak ho to vzalo. A dneska? Už si ani nezpomene…

Lidé se rodí a umírají. Já až budu umírat, chci abych věděl, že jsem v životě něco dokázal a něco zanechal ostatním. V případě Z. Navarové platí obojí.

[3] Nevzpomenu na Zicha? čas od času ano, a Zich byl první, na koho jsem si vzpomněl, když jsem se dozvěděl o Navarové.

A nepíšu, že bych si přál, aby Zagorka nebo Nedvědi umřeli, jen že je tak trochu nespravedlivý, že umíraj zrovna tak chytrý a nadaný lidi…

Proč je to nespravedlivý? Chytrej a nadanej člověk má větší právo na život? Nebo by měl žít věčně?

Já bych řek že chytrej a nadanej člověk žije věčně…Co třeba Eisenstein (podle Voskovce a Wericha – vida, další talentovaná a věčně žijící osobnost)

Souhlasim jinak s Andrewem, páč ikdyž Got zpívá jinak (neříkám že hůř ale prostě jinak…A je osobností pro mnohá ostatní)tak umře tehdy až nastane čas a nebylo by zprávný nechat někoho umřít dřív na ůkor druhýho…

A taky bych řek že to MAtěj nemyslel tak jak to napsal nebo tak jak to vyznělo.

Jednou sem slyšel historku o rodině žijí někde v Kanadě a tam se jednoho večera rozhodl dědeček umřít…Se všema se rozloučil (tehdy nepadla ani kapka slzy) a šťastně, klidně a vyrovnaně odkráčel do postele…Ráno už se nevzbudil.Takhle si představuju smrt…

Jak's mi, Klokane, připomněl toho Wericha – ten tvrdí:

„Bernard Shaw byl živ 100 let. Krátkej život. Bernard Shaw moh žít ještě 250 let, protože pořád měl co říct. Zatímco v tuto chvíli je po celém glóbusu roztroušeno já nevim kolik třicetiletejch, který tady už štyrystapadesát let nemuseli bejt“.

Ale jinak fakt nejsem (a ani nido jinej) v pozici určovat, kdo by umřít měl a kdo ne. A (skoro) nikomu bych to nepřál, asi proto, že vim, že to stejně jednou přijde…

Problém je v tom že je to celí tak moc provázaný že na druhý straně týhle vobrovský koule žije člověk jeden bezvíznamnej život. My ale nemůžeme říct že byl bezvíznamnej protože: V jednu chvíly zazvoní telefon. „Halóó?"říká muž v telefonu."Ko­nishoua"odpoví­dám (já rozený japonec a právě i těd telefonuji japonskym telefonem v Japonsku)"En­schuldigung Sie bitte ehm…Do you speak english?“ "Yes"odpověděl sem(dále imaginárně překonám jazykovou bariéru a angličtinu převedu do plynulé češtiny…"Omlouvám se ale to musí být omyl…Já volám společnosti Hans a spol. pro kterou pracuji jako řidič Avie…Potřebuji pomoc poněvadž sem ztracen někde mezi Prahou a Libercem…""Tak to vám bohužel nepomůžu poněvadž se Jmenuji Xo-chu a nemám ani potuchy že nějaký Liberec existuje…Ale máte docela příjemný hlas a já sem tak osamělí nechcete si povídat?""Mile rád. Taky mi není zrovna nejlíp před týdnem sem se totiž rozvedl…

Japonec ani neví že právě zachránil život jedné české osobnosti úzce zpjaté s hokejem…Pana Hlinku, který by se jinak střetl čelně s touto Avií a následně by po dvou dnech umřel v nemocnici…

[1] až [7] Já vim, jaks' to myslel, ale když bys to bral doslova, tak je to pěkná demagogie.

[8] Ono by možná bylo lepší, kdyby se panu Xo-chuovi dovolal pan Hlinka a Xo mu poradil, ať se připoutá. Moh tím ušetřit jeden život (svůj) a druhý nezničit (řidiče tý Avie).

Já bych toho nechala. Je to kdesi napsaný a mělo se to všechno stát. Nechci bejt hnusná, ale nějaký takovýhle názory jako co bychom měli lidem přát a co ne, sou mi úplně ukradený. Každej člověk si stejně myslí, co chce, a není úplně fér jedny omezovat a druhý ne. Je mi smutno z Navarový, i ze Zicha a spousty jinejch dobrejch lidí, protože mi má bejt smutno, a nevim, jestli by to mělo jednou přebolet, protože to by znamenalo, že bych zapomněla. A zapomínat je to jediný, co se nemá. Stejně tak maj bejt i jiný styly než ty, co se nám líbí, protože jinak by na světě nebylo krásno, žijem ve světě protikladů a bez nemilýho nemůže bejt milý.

No, neznal jsem Zuzanu Navarovou osobně, ale troufnu si říct, že by o takovouhle poctu nestála…

Kdo je HAN?

Han :-)

Zuzana byla úžasný člověk…..a mně věřte protože já jí znala osobně….…..příjde mi divný že se o ní takhle lidi baví…vedou o ní debatu…...no já nic proti ale jen vám chci říct že já bych také byla radši kdyby umřeli dříve ti zlí lidé a potom ti hodní….to by byl svět krásný….

Zuzanka byla velice výjimečný skromný duchovně procítěný člověk bez sebevětšího ega,měla v sobě skromnost,čis­totu,lásku ke všem lidem,ráda pomáhala druhým potřebným postavit se na nohy,vždy se ptala druhých velice dobrosrdečně na jejich zdraví a cítila se po celou dobu nemoci velice š'tastná a naplněná s mírem na duši.Uměla dát cenné rady ohledně příprav různých chutných pokrmů,uměla ukázat ,že nejkrásnější momentky v žití jsou ty momentky,kdy se človíček dokáže radovati z mála z té hřejivé slastné minutkové chvíle stisku dlaní,libého přátelského pousmání.Moc milovala přírodu a hlavně Čeeský ráj a hrad Kost,kde trávila své poslední krásné duchovní chvíle.Pokaždé když byla na Hradě kost zpívala si svojí srdeční písničku V Buši a u řeky Orlice prožívala zcela vzácné slastně dojemné chvíle s písní Orlice.Prosím jestli toto čte slečna Fany ráda si s ní maličko popovídám na mém serveru seznam.Možná,že jí potěším a nadchnu a dodám maličko světýlka do duše …a možná ne.....ale byla bych moc potěšena,kdybychom spolu našly řeč…mám dosti na srdíčku a na dušičce ohledně paní Zuzanky Navarové d.T Fildinka@seznam­.cz #14 – Fany