Archiv měsíce Říjen 2005

O lenosti a neúctě k věcem

Byl jsem o podzimních prázdninách na oddílovce Kletru, konkrétně na Jablonecké chatě v Bedřichově. Když jsem procházel ty chodby a místnosti, ve kterých jsem strávil více než poslední desatery vánoční prázdniny, přepadala mě až úzkost. A nejen mě.

Když jsem do turisťáku na podzim roku 1995 nastupoval, byla Jablonecká chata ještě plně ve správě oddílu (patří frýdlantským lesům). Jezdilo se tam každou chvíli, začínala se stavět nová „spací“ místnost na půdě, chatu jsme pronajímali jiným oddílům a peníze šly do oprav. Věci se ale drasticky změnily poté, co z oddílu odešel Fru-Fru a Martina (manželé Michalovi).

Pokračování článku…

31. 10. 2005, 19.35 - Výkřik do tmy

Fonetika, francouzština, tělocvik

Na vysoký, jó, to se dá užít taky spousta legrace. Stačí mít trochu štěstí na profesory, doktory a magistry.

Minulé úterý byla namísto Kontrastivní lingvistiky I (fonetiky) naplánována „recording session“, odkud si odneseme záznam vlastní anglické výslovnosti. Tu budem pak v rámci semestrální práce rozebírat a hledat na ní chyby.

Na hlavní budovu jsem dorazil jako první, asi 3/4 hodiny před ostatními. Proto mě jako prvního zavedli do místnosti s počítači okolo (na jednom z nich se válel externí modul Audigy 2) a dali mi do ruky A4 s textem vyňatým z BBC News (asi aby mohli porovnávat s BBC English). Pak jsem byl posazen na absolutně tichou otáčecí židli na kolečkách (takovou bych potřeboval k počítači) do místnosti, která měla asi tak metr a půl na metr a půl, „vytapetované“ kobercem. Přede mnou, na kobecem potaženém stole se skvěl mikrofon velikosti salámu Herkules.

Domluvil jsem a sám jsem zvědav, jak to bude znít. Už jen proto, že jsem hned na začátku místo born vyslovil burn ;-)

Pokračování článku…

20. 10. 2005, 11.14 - Z Prahy

Holt vzdáme hold slovu halt

Pročítal jsem staré komenáře, zápisy v četech, guestboocích a tlachárnách a narazil na zvláštní jev.

Když chce čtenář napsat například „holt se mi to nepovedlo“, napíše často „hold se mi to nepovedlo“. Nevím sice, nakolik je gramatická správnost obhájitelná, ale já bych si i stál za tím holt – hold má totiž (dle nadpisu) trochu jiný význam.

Ovšem obojí je lepší, než psát halt, to si pak čtenář-němčinář-neautor myslí, že má zastavit :-)

18. 10. 2005, 22.22 - Lehké metafyzično

Lubina? Trest smrti?

Určité činy určitých lidí vyvolávají diskuzi. Škoda jen, že k je diskuze vyvolávána v době plné emocí a zjitřených myslí. Naposledy tomu tak bylo, když David Lubina [po|za]střelil Michala Velíška.

V zápětí po Lubinově činu (a v ještě větší míře po jeho zatčení) se v novinách objevily stovky článků o tom, jaký je to nebezpečný člověk, že si zaslouží opravdu tvrdý trest. Po „spravedlnosti“ nejvíce volá Velíškova manželka (je mi nepříjemné tu ženu nazývat vdova po Velíškovi). Ale – proč takto odsuzovat právě Lubinu?

Myslím si, že Lubina měl tu smůlu, že se stal obětí pranýřování za všechny ostatní (nedopadené) vrahy. Podle toho, co mi bylo médii naservírováno vidím, že „vražda“ nebyla nijak úkladná, Lubina zbraní pouze hrozil a nehodlal jí použít. To, že ho Velíškův čin překvapil a on ztratil nervy je věc druhá (ale představte si, že by místo pistole držel v ruce nůž).

Trestný čin? Ublížení na zdraví s následkem smrti Vražda. Trest? Odpovídající. Rozhodně jsem proti vysokému trestu. Také nevidím důvod, proč spojovat právě s Lubinou znovuobnovení diskuze o trestu smrti. Ale asi je to ve státě, kde je možné dostat za posprejování zdi téměř stejný trest, jako za vraždu, normální (§ 257, odst. 3; § 219, odst. 1 trestního zákona)…

10. 10. 2005, 13.23 - Lehké metafyzično

První dny na škole

Se začátkem studia na FF UK jsem se samozřejmě setkal se spoustou situací, nad kterými zůstával rozum stát.

Den jedna

Přijel jsem do Prahy na seminář z Kontrastivní lingvistiky III už v 8.20. Před učebnou jsem ale žádného prváka neviděl, tak jsem se na to „vybod“ a šel si zařídit účet do počítačové sítě. Cestou jsem si na nástěnce všiml, že začínáme (prváci) v 13.00 infor­mativní schůzkou.

V podkroví Šporkova paláce jsem čekal 10–15 počítačů a tak bylo moje překvapení velké – na celkem malém prostoru je jich narváno snad padesát, žádný gympl ;) Zapsal a škrtnul jsem si nějaké předměty, prohodil pár slov na ICQ a vyrazil na schůzku.

Na informativní schůzce nám byli přestaveni kantoři ÚTrl a sděleny základní informace o studiu – tedy:

Nával otázek nebral konce, ale museli jsme opustit učebnu, tak jsme alespoň obklopili Rosťu Valvodu (zástupce překladatelů ve studentské radě a jejího současného předsedu) a ptali se jeho. Na otázky nám odpověděl lépe, než profesoři uvnitř – díky. A protože jsem neměl co dělat, jel jsem domů.

Pokračování článku…

5. 10. 2005, 23.04 - Z Prahy