Co vydrží mapa?
Při putování kdekoli v terénu, který neznáme (a tudíž chodíme hlavně s mapou), nás může překvapit nepřízeň počasí. V té chvíli je pozdě vzpomenout si, že jsme i naši mapu měli na takovou situaci připravit.
Mapa, jako taková, je velmi choulostivý kus papíru. Stačí jí třikrát, čtyřikrát denně rozložit a za týden se začne ze skladů vytrácet barva a poté se začne i trhat. Tomu však lze zabránit.
Původně (v roce 1995, když jsem
do Kletru nastupoval) se používalo obalení do
igelitu – jedna vrstva z jedné strany, druhá z druhé, kraje
sešít nebo slepit. Toto řešení sice chrání proti vodě, ale jeho
odolnost není vysoká – trhá se. Navíc mapu nechrání před
poškozením ze stálého překládání. Vzpomínám si, jak jsme
v Hradci Králové sháněli igelit na mapu a paní v papírnictví
nám nabídla krásný, pevný, ale bohužel černý :-)
Později jsme doma přešli na možnost lepší, která se v Kletru používá dodnes. Je jí oblepení mapy průhlednou lepicí páskou. Čím je páska širší, tím lépe výsledný produkt vypadá (a menší dobu trvá i samotné oblepení mapy). Je ale třeba dávat pozor, aby nevznikala neolepená místa, a také aby se izolepa nechytla tam, kde nemá – při odlepování s sebou může utrhnout i kus mapy (je ale pravda, že novější mapy KČT – 1:50 000, které používáme – a nemůžeme si je vynachválit – jsou vyrobeny z lesklého papíru a páska z nich odlepit jde celkem dobře).
Mapa oblepená izolepou se pak stává takřka nezničitelnou, ale zároveň roste možnost jejího využití – nouzová ochrana před deštěm, ubrus (otřít a je to), dá se na ní dokonce i klouzat (pozor, na vlastní nebezpečí :)) Jednu takovou mapu jsem podrobil (neschválně) testu á la Horst Fuchs, kdy jsem ji (obalenou v rybičkové pomazánce) nechal ležet tři týdny pod sněhem (původní plán byl ji druhý den ze sněhu vyndat a zmrzlou pomazánku obouchat). Mapu jsem po třech týdnech vyndal a stále se dá používat (nutno ale přiznat, že lepící páska zkřehla a lehce zhnědla a to mapě na čitelnosti nepřidalo).
Zkrátka, olepení izolepou můžu vřele doporučit. Pokud neoblepujete ohromnou mapovou plachtu, je to to nejlepší, co se mapě dá udělat.
Nová kategorie Turistika bude přinášet postřehy a zkušenosti z oboru, které jsem za bezmála jedenáct let v Kletru stihl nasbírat.
Komentáře
RSS feed komentářů k tomuto článku
Zrovna jsem se začal poohlížet po mapě do Norska, tak alespoň vím, jak ji budu chránit (nebýt článku, tak ji tahám nahou..)
A tak mě napadá s cestou do zahraničí (podobné vaší Ukrajině), jestli si koupit jednu obrovskou podrobnou mapu na celou oblast nebo se radši shánět po menších, skladnějších, operativnějších mapách, třeba jenom národních parků?
To záleží. Jde o to, jak jsou jednotlivé mapy podrobné a nakolik na sebe navazují. Podrobnost bych bral jako hlavní faktor – samozřejmě v mezích, mapa na OB opravdu není potřeba, skladnost a snadnou manipulaci až jako druhou věc.
A velká mapa když se oblepí, tak je hodně neskladná.
Přesně jak píše Finwe, ta oblepená mapa je hrozně nešikovná. Špatně se skládá, nevejde se do obalu a špatně se s ní pracuje. Většinou nemám problém s tím, že by se mi mapa ničila a pokud ano, oblepím jen hrany (zlomy). Jediný případ, kdy se IMHO vyplatí oblepovat předem (a opět stačí jen hrany), jsou zimní přechody hor a podobné speciální akce, u kterých lze čekat větší nepřízeň počasí. V ostatních případech však stačí slušné zacházení.
#4 - Shaman To jsem se asi špatně vyjádřil. Neskladná je pouze velká oblepená mapa. U normáních (běžná velikost KČT 1:50 000) map s velikostí a skladností není problém – jen se musí trochu opracovat sklady a pak už se dobře skládá, a i do obalu by se vešla – ale na co dávat mapu do obalu, když ta izolepa působí jako obal mnohem kvalitnější? :)
A nedokážu si nás představit, jak hledáme v jednu v noci v příšerné průtrži mračen převis na spaní podle neolepené mapy. Jednu zrušenou mapu mám doma (na obrázku nahoře), a té stačily dva dny cyklojízdy s malou přeháňkou.
#4 - Shaman Souhlasím s Matějem, s mapou oblepenou v izolepě mám jen samé dobré zkušenosti a rozhodně bych netvrdila, že je neskladná nebo že se špatně skládá. Stačí ji jen často používat, ona se poddá. Svou mapu (Lužické hory) mám 7 let, jinou (Jizerské hory) 6 let a nemám jediný důvod si stěžovat. Teda mám, ale na sebe, protože v době, kdy jsem mapu „lepila“ do izolepy, jsem si s tím nedávala takovou práci, jakou bych si dala dneska a tudíž to podle toho vypadá. Ale ještě pořád podle obou map chodím a ještě nikdy se mi nestalo, abych se ztratila a pak se zas nedokázala najít.
Ovšem klouzání na mapě v izolepě nedoporučuju, i přes tu izolepu mapa hodně trpí;)
Jo a Xome, co já vim, tak jsme si mapy Ukrajiny a Rumunska vždycky stahovali z netu a tiskli je. Takže víc map na sebe navazujících..
Ehm… JAko Kletr musim souhlasit s Maťejem a KAčí. Mapa přežila dva roky devastování a spousty příhod.(třeba tři vajíčkové) Klouzal jsem se na ní pořád a jediný důvod proč jsem ji vyhodil byl ten, že začala zapáchat. Vřele doporučuju. A znám jednoho člověka, kterej bezchybně obaluje mapu : Eva Lukášová (po osobní konzultaci dodám i adresu ;) )
#7 - Kačí Jojo, to je další alternativa (kterou se nejspíš dám) – detailní mapy jenom kousku území a jedna velká s větším měřítkem pro navigaci mezi různými městy a parky.. Děkuji za přínosné komentáře
#7 - Kačí Ovšem tiskli jsme je vedle sebe a ve finále slepili, takže z nich byla jedna velká oboustranná mapa (tedy alespoň na Ukrajině). Olepená izolepou ;)
A neměli jsme těch map vícero? Ne, to bylo Rumunsko, tam jsme jich měli víc, na Ukrajině jsme měli jednu oboustranou, že?
to je super clanek:) moje mapa je este po citronovi – a jak pekne drzi! po zkusenostech z kletru oblepuju laskou snad uplne vsechno, naposled skripta na dejiny umeni..:) mejte se krasne
Plně souhlasim s matějem..Vzpomínám si jak mi někdy před pár lety jednou ve škole o přestávce vysvětloval že igelitový obal nestačí, ale že se musí CELÁ oblepit..no po pár dnech sem to nejspíš udělal, rozhodně už nevim kdy to bylo ale Jizerky i Lužické mám dodnes..a hnedle po tom co sem se nastěhoval do práglu sem si hned koupil mapu..a vzpomněl si zase na matěje:)
Nejlepší je chodit bez mapy a doufat, že v nouzi nejvyšší nějakou najdeš pohozenou na okraji opuštěného lomu… jako se to podařilo mně a Vacimu kdesi v jedné z maďarských roklí ;-)))