Hm… nám zase o nějaký ten kousek vyrostli a včera v Akropoli pokřtili své třetí (čtvrté) CD.
Poprvé v Akropoli – musím říct, že jsem sál čekal krapet větší pro koncerty, které se tam konávají, ale na koncert Hm… možná až moc velký. Ale což, křest nového CD je jen jednou za čas a větší akce se tak dá prominout :)
Jednoduchá scéna, krom nástrojů a mikrofonů jen veliké plátno v pozadí, kam byla, co jsem pochopil, napůl živě promítána projekce odněkud z „předkulisí“ a staré dveře od vlakového kupé, taktéž s projekcí, tentokrát zadní a na sklo. Hm… se drží koncertní tradice – nic nijak nepřehánět, neplánovat; Osvěžují publikum nevázaným humorem, a dokážou si dělat legraci i ze sebe: „My jsme tak trochu chaotická skupina, takže jsme zapomněli vyvěsit loga našich sponzorů, tak bychom chtěli poprosit Štěpánku, jestli by je nemohla nakreslit na plátno za nás“.
Po několika písničkách přišlo ke křtu. Na podium napochodoval Wabi Daněk, prohlásil „Já si myslim, že jste tu měli mít Plíhala, když děláte takový voloviny“ a CD pokřtil umělým sněhem.
Ulicí tiše smutný jinoch kráčí
jako když dítě parkem vláček vláčí.
Cože mu chybí, copak schází mu?
Jen jedno CD – od Hm… „Plán na zimu“
Celé publikum si s ním a s Hm… zazpívalo Rosu na kolejích. Pak natáh bundu, vyndal cigarety a se slovy „Du domů“ se rozloučil.
Na koncertě zazněly všechny skladby z nového alba Plán na zimu, doplněné několika klasikami a už zmíněnou Rosou – nevím, co bylo toho příčinou, jestli za to mohlo, že jsem stál až u podia, ale přišel mi trochu mdlý zvuk, hlavně co se zpěvů a kytary (obzvlášť té akustické v Mém příběhu) týkalo. Nicméně nálada byla skvělá, a i když na Hm… koncertech radši sedím (a to ještě v menším sále), bylo to příjemné (Ovšem až na úvodní neschopnost personálu Akropole dostatečně rychle odbavovat šatnu).
A jak je na tom nové album?
Moc dobře a jsem z něj nadšený. I když od začátku nejsem v případě Hm… uplně fanouškem zhudebňování klasiků, kluci to dělají čím dál líp. Pouštějí se do čím dál náročnějších aranží (fantastická je kombinace flétny a houslí v Inspiraci) a i hudební nápady rostou. A přesto, že melodie jsou chytlavé, stále to není žádné podbízení.
Původní Hm… věci odpovídají popisu Wabiho Daňka – „voloviny“ :) Ale stále platí, že s nápadem a dobře provedené.
Na předchozích albech mi vadí ruchy během písniček (a zejména na krajích), způsobené kabeláží ve studiu nebo kdovíčím, ale všechna čest – toho je Plán na zimu prost.
Plán na zimu si Hm… vydali sami (všechna čest) v nákladu 1500 kusů, má originální obal a rozhodně ho můžu doporučit (ke koupi ;)) všem, kterým styl Hm… aspoň trochu něco říká.
A ještě mi řiká: „Hele, ty tomu nebudeš věřit, ale 80 % toho, o čem se v té písni zpívá, se stalo“
RSS feed komentářů k tomuto článku
A koliks to CD koupil? A ostatní CD jsou v držení kapely a budu si jim muset napsat co?
Měl jsem tam namířeno taky…Ale Zlomatka v Řeznické vyhrála.
Tobě dokáže náladu zkazit nedostatečně rychlé odbavení šatny? :D
250,–
Na svém webu nabízejí buď na dobírku
(250+pošta), nebo k osobnímu předání (250). A pak je k sehnání zatím
na dvou místech po Praze (např. Radost FX u I. P. Pavlova)…
Ahoj Matěji, lámu si hlavu, kdo říká tu větu: „… ale 80 % toho…“ Je to Wabi Daněk nebo Jarek Nohavica v Roku ďábla?
Překvapen z Akropole? Ta je právě kouzelná tím, jak je malá na ty koncerty, které se tam konávají… ;o)