Finweblog - Matěj „Finwë“ Humpál

Archiv měsíce Listopad 2004

Pětigigový ConVERTER

Čistil jsem dnes harddisk od nepotřebných kusů hardware software. A najednou koukám, co nevidím…

(Obrázek, kde Converter zabírá podle dialogu Přidat/Odebrat programy cca 5000 MB. Ztratil se ;))

Škoda jen, že se po odinstalování tohoto, jinak vynikajícího kousku od Jiřího Bureše (taktéž „provozovatel“ blogu conBlog) opravdu neuvolnilo těch pět giga… Krásně jsem se zasmál.

Nero pálí Řím

Císař Nero byl vůbec zvláštní postava. Nejen, že nechal zapálit Řím, ale taky pronásledoval Křesťany (podle J.J. údajně pro to, že mu ten hořící Řím hasili). Ale dnes jsem (jsme) na ZSV objevil/i zajímavou souvislost: Může nějak souviset zapálení Říma s programem Nero burning Rom?

Rage a Ebeni? Cože?

Poslouchám abum skupiny Rage (neplést s Rage Against the Machine) In Vain (live) z roku 1998. A jak se tak rozjíždí předehra písně Incomplete, melodické cello housle s parádním klavírem a houslemi, najednou slyším hudbu Bří Ebenů

Ne snad melodií, šance, že by jedni od druhých opisovali je hrozně malá. Ale stylem. Cosi v klavíru je v obou tělesech stejně příjemně a snesitelně disharmonické. Ale je potřeba dodat, hlas Peavy Wagnera se od hlasu Marka Ebena dost radikálně liší a Rage volí místo dechů raději smyčce.

Jinak jsem rád za to, že díky Sudovi Rage mám. Je to příjemný mix Rocku, metalu a bří Ebenů ;) Obzlášť živé, unplugged skladby…

Tak. A teď abych kvůli hudebnímu výlevu sháněl příspěvek do fotoblogu...

Jedna praštěná teorie

Tuhle teorii razím už dlouho, asi tak tři roky. Zatím se nikomu nepovedlo ji vyvrátit, ani mně ne, a to se o to snažím seč můžu.

Jde o tohle. Každý člověk vidí jinak barvy. Moje modrá může být Andrewova žlutá atp. Odlišné vnímání barev je působeno posunem spektra (na úrovni mozkového zpracování).

Barvy pojmenováváme všichni stejně. Proč? Protože jsme se to tak naučili. Od někoho, kdo se to naučil od někoho jiného…

Zajímalo by mě, jestli tato teorie jde nějak laicky vyvrátit. Názory vítány v komentářích.

Roadtrip do Zlína – po návratu

Vyrazili jsme včéra s Andrewem do Zlína, a to kvůli dni otevřených dveří na FMK UTB. Cesta (cca 400 km) uběhla celkem rychle, zvládli jsme jak navigaci, tak sníh s deštěm, který nás potkal za Hradcem Králové.

Noc trávíme u mých známých v Přerově. Pokoj s námi sdílí dva spolubydlící – kocour a had – plus počítač s hodně hustými bedýnkami. A co udělají informatici, když jim je k počítači povolen přístup?

Za momentík vyrážíme z Přerova směr Zlín, tam prohlídneme fakultu, otočíme se a pofrčíme zpátky.

Doplnění: Při odjezdu jsme zjistili, že jsme spali v domě s č.p. 1024. Ve Zlíně jsme zaparkovali auto, prohlídli si fakultu, dozvěděl jsem se, co v portfoliu být nemá (Pokémoni a Kačer Donald), naobědvali se v Huse a vyrazili na cestu zpátky.

Zprávy z domova naznačovaly sněhové vánice a náledí – to se nám nezdálo, ve Zlíně totiž jen foukal silný vítr a občas vykouklo i sluníčko, ale u Moravské Třebové jsme uznali, že by to mohla být i pravda. Příjezdem do Hradce Králové však sníh zmizel a udělalo se dokonce jasno.

Objeli jsme si dvakrát okruh kolem hradeb Starého Hradce (neúmyslně – netrefil jsem totiž správnou odbočku), u prarodičů si prohlídli zvířenu (pes, kocour, pět koní a tele) a s úderem půl osmé přijeli do Liberce (sníh začal až v Hodkovicích).

Podivný HTML překlep

Píšu HTML a PHP a najednou zírám na překlep: <trable>. To by mě zajímalo, co si Osud zas vymyslel. Zdá se, že nejsou daleko.

<trable>
A jestli nastanou, tak je sem třeba popíšu.
</trable>

Mám rád Jizerky

Kolikrát stačí jen úplná maličkost, aby si člověk uvědomil jinou úplnou maličkost… Po sobotní cestě domů ze školy (seděl jsem skoro celý den ve volební komisi) jsem se zakoukal na Jizerky za mostem a ony byly zasněžené. A já si uvědomil jednu věc: mám tyhle hory hrozně moc rád. Ve všech ročních obdobích.

Za jeden z nekrásnějších pohledů do přírody pokládám ten jarní – to když jizerskohoským bukům začnou růst malé, světlezelené lístečky. Ty světlé skvrny postupně nahrazují zimní šeď bukové kůry a les tak dostává nádhernou přírodní „kamufláž“. A když stojíte pod buky, jejichž listím prosvítá jarní sluníčko a fouká lehký vánek… To se nedá snad ani popsat.

Jizerky v létě moc neznám. Ale dokážu si představit letní vedra na břehu přehrady na Černé Nise, sluneční paprsky spalující trávu (takovou tu hnědou, horskou) pod Frýdlantským cimbuřím, nebo letní lijáky bičující Velkou jizerskou louku. Jediné, čím si jsem jist je, že u Jizerky je v létě hrozně moc borůvek.

Podzim je v Jizerkách snad ještě hezčí, než jaro. Shodli jsme se se Zippym, že v jizerkách není hezčí chvíle (alespoň pro kletra), než stát v podzimním podvečeru pod Sedlem Holubníku a pozorovat mlhu, která postupně pohlcuje kosodřevinová pole. Nádherná je na podzim i Velká jizerská louka, a navíc se díky mlze nepatrně zmenšuje praděpodobnost chycení českopolskými pohraničníky. Rád se na podzim procházím po jizerskohorských cestách, nejraději sám, v mlze a v dešti. Pochmurné počasí poskytuje výtečné podmínky pro dumání o čemkoliv…

Zima – zima je v Jizerkách kapitola sama pro sebe. Ať už lyžuju po dvou metrech sněhu na břehu Josefodolské přehrady, nebo po asfaltu cesty u Krásné Maří, nebo nelyžuju a jen se bořím. Pahýly stromů Čertova odpočinku pokryté sněhem a ledem jsou fantastické téma na fotku (ale nevím proč jsem je ještě nevyfotil…)

Mám rád Jizerky. Strávil jsem v nich nezanedbatelnou část života a budu se do nich vracet i dál, pokud mi to okolnosti dovolí.

Thunderbird Tray

Poštovnímu klientovi Mozilla Thunderbird (česky) toho lze vytknout jen opravdu málo. Jedinou vlastností, která mi chyběla, bylo schování programu do system tray (sada ikon vedle hodin systémového času). Stačilo ovšem jediné vyhledávání v google, abych našel to, co jsem hledal.

Program TB Tray udělá vše, co potřebuji. Lze pomocí něj program spustit, obnovit a minimalizovaný Thunderbird se zobrazí už jen v Trayi. Aktivita „Hromového ptáka“ je signalizována barvou ikonky v Trayi – ČB = neaktivní, barevná = aktivní. Pro program není problémem vyrobit lokalizaci, sám jsem vyrobil a pro stažení umístil českou lokalizaci TBTray. Ta ovšem již není dostupná, důvod jsem popsal v komentářích.

School Foresight

Kde jsem? Sedím u školního počítače ve velkém sále Vědecké knihovny v Liberci a mám za sebou moderování slavnostního zahájení výstavy School Foresight.

Na výstavě, která probíhá od 8. do 20. listopadu, můžete vidět 16 z více než 800 projektů připravovaných pro „Školu zítřka“ – namátkou například projekt EUDOXOS , pomocí nějž můžete prostřednictvím internetu ovládat dalekohledy observatoře na řecké Mount Ainos (v prospektech vtipně zaměněné za Mount Alois)… Oblíbená je i dotyková tabule Smart Board – taková větší dotyková obrazovka…

Výstava každopádně stojí za shlédnutí, a jestli potřebujete nějakou knížku v knihovně, máte o důvod navíc ji shlédnout.

Mám náladu pod psa

Každý, kdo má blog, si někdy na něco stěžuje. Ať už na bolavá záda nebo neohleduplné řidiče. Já mám náladu pod psa.

Poslouchám Duo Seraphim od J. H. Galla a Versa est od T. L. de Victoria. Omílám to už asi po dvacátý a ještě mě to neomrzelo. Proložil jsem to jedním Requiem od Mozarta. To je tak krásná hudba! Ale člověku na duchu moc nepřidá.

Nevím, z čeho ta moje Vánoční nálada plyne. Jen doufám, že se vytratí ještě před tím, než půjdu spát…

A co já posluchám za muziku?

Poslední dobou (možná trochu více poslední) se na blozích roztrhl pytel s články o tom, co kdo poslouchá za hudbu. Ať už jde o Pixyho, Arthura Denta, nebo White Doga.

Můj seznam by obsahoval spoustu autorů oblíbených človíčky uvedenými výše. Ale, protože, stejně tak, jak píše Arthur, je můj hudební vkus těžko zařadtelný, vyjmenuju spíš to, co se mi nelíbí, nebo to, co nesnáším.

Nemám rád všechno od disca výš. Všechny ty techna, trance, elektronika mi rve uši. Mám rád rock i metal, ale končím u Iron Maiden, možná Nightwish. Nic tvrdšího nemusím, ni Pantheru, ni Dimmu Borgir. Nemám rád českou dechovku, narozdíl od dechovky balkánské (ale můžu lidovky i sprostonárodní písně, to jo). A nakonec - většina popu je pro mne dost plytká, nemám rádsnáším chlapecké kapely podobné Luneticům, Back Street Boys ap. A taky nemám rád punk (snad jsem ten styl odhad' dobře) kapel typu Blink 182 nebo Greenday.

A co mám opravdu rád? Hm..., Traband, Jarret, Oldfielda, Kiss, Iron Maiden, jazzové standardy, Norah Jones a spoustu, velkou spoustu dalších.

SEO GFXŠ? Nic moc.

Teď jsem dal v google vyhledat „gfxš“. A? První je stránka Antonína Seidla Výroky profesorů GFXŠ, pak online kurzy na našem moodlu, pak moje Tematické plány a tak dál. Hlavní stránka našeho gymplu na první stránce vůbec není.

Asi se pudu, jako školní webmaster, někam zahrabat. Taková nehoráznost!

Konec zlatých časů černých pasažérů

Už je to tak. Černým pasažérům MHD v Liberci skončily zlaté časy. Mně to tak připadá.

Od října loňského roku do října toho letošního jsem potkal revizora jednou jedinkrát. Po říjnu – Dvakrát za tři týdny. Poprvé nic příjemného, 400,- ale měl jsem u sebe občanku. Ne tak podruhé. Nejdřív povídali, že si zavolají městské, kvůli prověření totožnosti. Pak mi sami(!) navrhli, když se dozvěděli, že jsem si lítačku jen zapomněl doma, že to zkontolujem dole na terminálu. Pohoda, chovali se slušně a ještě jsem si s nimi popovídal na téma „Dopravní situace v Liberci.

Skončily mi zlaté dny. S ježděním na černo končím, už mi to za to nestojí.

Jsme vůbec v Čechách?

Dnešní procházka městem byla značně multilinguální. Jen po cestě do ZUŠ a zpět jsem potkal: asi šest Němců, pár Poláků a čtyři Rusy(!). A doma jsem se ve sportovních zprávách dozvěděl, že …flustrovaní domácí…

Tak nevím, kdo se nás snaží v době voleb obsadit. Poláci? Rusové? Flustrovaní domácí? Jan Tleskač?