5. 9. 2007, 17.05
Na Bloku Filipa Rožánka se objevila zpráva o tom, že časopis ABC, někdejší to nedostižný zdroj vědomostí, informací a papírových modelů, po 4 letech opět mění (nejen) logo. Ach jo.
Měl jsem ABC rád a nemálo ročníků mám kompletních stále ještě doma na poličce. Přestal jsem ho kupovat ve chvíli, kdy se obsah začal měnit v encyklopedii Pokémonů a komiks na zadní straně byl nevkusně kolorován počítačem.
Nelitoval jsem, protože cena šla nahoru a kvalita (spolu s množstvím informací) dolů. Nevábné úvodní stránky, méně kvalitní papír (a to i ten „vystřihovánkový“)… A teď se navíc bude v ABC objevovat tahle hrůza… Navíc – k obsahu
…fotografie jsou nově větší, přibývá kreseb, články doplňují tzv. buttony, graficky pojaté stejně jako logo, a piktogramy. V celém časopise se pak používá více velikostí a druhů písem (včetně autorských), díky čemuž je obsah přehlednější. (z tiskové zprávy)
Všimněme si té zmínky o autorských fontech a větších fotografiích. To v překladu znamená, že z ABC se stane bulvárek, něco jako BRAVO nebo COSMOGirl!, na stejně stránkách bude ještě méně textu a tudíž i méně informací. Ale hlavně, že ten text bude vyveden cool autorskými klikyháky v CMYK 100% 0% 0% 0%.
Jo – a ještě to logo:
Lehce upraveno
Výkřik do tmy, (Web)design
3. 9. 2007, 21.49
Poté, co se mi na disku dlouho neohřálo Kubuntu 7.04, jsem si opět prošel anabázi s odstraňováním linuxu ze systému, při té příležitosti formátoval datovou partition a když už byla prázdná, řekl jsem si: proč nevyzkoušet to slavné šifrování TrueCryptem. Jako bonus jsem na šifrovaný oddíl přesunul i profily Firefoxu a Thunderbirdu.
Je malá šikovná freeware utilita, která umí vytvářet nejrůznější typy šifrovaných oddílů: buď zašifruje celou diskovou partition, nebo vytvoří virtuální oddíl v souboru o zadané délce… Já jsem zvolil šifrování celého oddílu, v intuitivním průvodci si vybral 256B šifrovací algoritmus Twofish (patrně proto, že z testu rychlosti vychází nejlépe), zvolil heslo a celý 60GB datový oddíl přeformátoval.
Od té doby disková jednotka D: zmizela a objeví se vždy, až když jí nechám (pomocí ikonky TrueCryptu v trayi) připojit – při připojování samozřejmě musím zadat správné heslo. Lze nastavit, kdy se jednotka automaticky odpojí – při odhlášení, při spořiči obrazovky, při přechodu do úsporného režimu… Naopak umí automaticky připojit (samozřejmě s výzvou k zadání hesla) oblíbené jednotky při přihlášení do Windows (bohužel ne po znovupřihlášení po úsporném režimu, to je podstatná vada na kráse).
Na běhu TrueCryptem šifrovaného oddílu jsem zatím nezaznamenal žádný problém, až na to, že občas po přihlášení z úsporného režimu zapomenu jednotku připojit a tudíž Psi, Thunderbird a Firefox marně hledají své profily. Naštěstí jsou ale relativně inteligentní a nezruší se kvůli tomu, jen zahlásí, že nemůžou najít a po namontování jednotky už zase šlapou. TrueCrypt je v zásadě dělaný na to, aby uchránil data před nenechavýma ušima/očima, ale ne před jejich ztrátou, oddíl šifrovaný v souboru lze třeba v momentě, kdy není připojen, bez probléml smazat – šifrování do souboru lze tedy spíš s úspěchem použít, když chcete data pálit na nějaké médium.
Převod profilů na šifrovanou partition byla akce sama o sobě, neobešla se zcela bez problémů, ale nakonec všechno zdárně dopadlo – jak na to a co může značně pomoci?
Vytvořte nový, prázdný profil. To jednoduše zvládnete pomocí Profile Manageru, který se spustí příkazem
firefox.exe -ProfileManager
resp.
thunderbird.exe -ProfileManager
V průvodci vytvořením profilu lze určit umístění, kde nový profil bude – vyberte nějaký vyhovující adresář na šifrovaném oddílu.
Vypněte program a zkopírujte data ze starého profilu (patrně bude někde
v %AppData%\Mozilla\Firefox\Profiles\xxxxxxxx.default
nebo
%AppData%\Thunderbird\Profiles\xxxxxxxx.default
) do
adresáře na šifrovaném disku. V případě Firefoxu už lze spustit program
s novým profilem a otestovat funkčnost. V Thunderbirdu je ještě potřeba
orevřít v šifrovaném profilu soubor prefs.js, najít výskyty cesty
starého profilu a přepsat je na cestu k novému profilu (lépe řečeno
k souborům pošty nového profilu). Pro jistotu jsem během testování
spouštěl oba programy přes ProfileManager a ve chvíli, kdy byly oba
otestovány, zkusil jsem přejmenovat adresáře starých profilů a spustit
naostro. Případné chyby je potřeba vyladit (pomocníkem je JS konzole obou
programů) a ve chvíli, kdy není žádná chyba, lze v ProfileManageru smazat
staré profily a posléze i jejich soubory.
Nicméně postup zde popsaný zkoušejte jen na vlastní riziko :)
Computer$
27. 6. 2007, 22.46
(Aktualizováno 11. 7.) Málo věcí mě dokáže vytočit tak, že se rozpálím do běla, tep mi vyskočí na 200 a začnou se mi klepat ruce tak, že nedokážu napsat větu bez překlepů. Jednou z nich je, když dá někdo moje telefonní číslo nějakému agentovi s teplou vodou bez mého svolení, jinou zas, když vyprodukuji obsah, někdo mi ho sprostě ukradne a když ho konfrontuju, zavěsí mi telefon uprostřed věty.
Prodávám foťák. Svého milého „Karla“ (Zeisse), který mi věrně sloužil, ale zatoužil jsem po lepším a nevidím důvod vydržovat si dva foťáky vyšší třídy. Proto jsem sednul k internetu a sesmolil aukci na aukru (už skončila) a k ní připojil fotku prodávaného Soňáka, kterou jsem osobně vyfotil u nás na balkoně.
Aukce skončila, dal jsem další inzerát, tentokrát na www.fotobazar.cz. A abych byl v obraze, prošel jsem (pár dní po vložení vlastního) i ostatní inzeráty, které nabízely stejný foťák. Jaké bylo moje překvapení, když jsem našel inzerát (screenshot), u kterého byla moje fotka!
Říkám si: takle to nenecháš, vzal jsem telefon a zavolal na kontaktní
číslo. Paní, která to zvedla, zněla nejistě. Zeptal jsem se jí, jestli ta
fotka, co tam je, je fotka prodávaného přístroje:
Ona: Není, ale je to stejnej typ…
Já: A odkud je ta fotka?
Ona: To já nevim, tu tam dával manžel.
Já: Já vám řeknu, odkud je ta fotka. To je moje fotka, z inzerátu
fotoaparátu, který sám prodávám, osobně jsem ji vyfotil a je na ní
přímo přístroj, který prodávám. A přijde mi nefér…
Obsazovací tón.
Ženská mi klidně zavěsí v půlce věty. Sakra, tlak se mi zdvojnásobil
a trvalo hodnou chvíli, než se mi přestaly třást ruce.
Napsal jsem na kontaktní e-mail fotobazaru s žádostí o odstranění
inzerátu a čekám, jak zareagují. A té paní ve schránce taky nechám
zprávu. Třeba změní názor a alespoň se omluví.
Aktualizováno: Přišla mi odpověď od fotobazar.cz – záležitost chápou, uznávají a inzerát bez okolků smazali. Skvělý přístup, děkuji za něj. Paní se mi neozvala. Budu pro příště s takovými počítat a svoje fotky určené jinam, než na vlastní weby, raději opatřovat vodoznakem.
Výkřik do tmy
26. 6. 2007, 22.14
Co a jak nastavit do funkce header, aby se stalo to a to?
Tento článek je zejména rychlým návodem pro vlastní potřebu. Na úvod ještě připomenu, že hlavičky je nutno posílat před tím, než se začne cokoliv vypisovat. Ale na to byste, díky/kvůli warningu přišli jistě sami :)
Skvělý a podrobný článek o přesměrování s 3XX kódy pod HTTP na La Trine
// Přesměruje na http://example.com
// mělo by se uvádět kompletní absolutní URL.
header('Location: http://example.com');
// Nastaví typ dokumentu na plaintext a kódování na utf-8
header('Content-type: text/plain; charset=utf-8');
// Nastaví odpověď tak, aby prohlížeč nechal obsah odpovědi stahnout místo zobrazení
// Při posílání netextových dat je lepší nastavit Content-type např. na application/octet-stream
header('Content-disposition: attachment; filename=file.txt');
Následující příklad by měl browsery, které se chovají podle
specifikace, donutit danou stránku nikdy necachovat.
Více
o Cache-Control
// datum, kdy vyprší platnost stránky (dojde k zneplatnění cache). Ve formátu podle RFC 2822
header('Expires: Mon, 26 Jul 1997 05:00:00 GMT');
// datum poslední modifikace souboru. Porovnává se s datem prohlížečové cache a životností cache.
header('Last-Modified: ' . gmdate( 'D, d M Y H:i:s' ) . ' GMT');
// vlastnosti cache. Neukládat, necachovat, vždy znovu načíst ze serveru.
header('Cache-Control: no-store, no-cache, must-revalidate');
// vlastnosti cache. Příznak false ve funkci header znamená, že se má
// obsah přidat ke stávající hlavičce Cache-Control, místo přepsání (defaultní chování)
header('Cache-Control: post-check=0, pre-check=0', false);
// Necachovat. Hlavičky Pragma jsou pozůstatkem ze specifikace HTTP 1.0
// a pro klienty nejsou povinné. Proto se také už neplánuje zavedení jejich nových hodnot.
header('Pragma: no-cache');
Při použití „custom 404 message“ (např. při obcházení mod_rewrite) je třeba potlačit defaultní zprávu serveru o tom, že došlo k chybě 404. K tomu slouží jméno protokou spolu s číslem a jménem odpovědi. Zrovna tak se dá server „přesvědčit“ k zaslání stavu 404, pokud používáme nějaký framework a všechny requesty (ať už existující, nebo ne) přesměrováváme do bootstrapu.
Seznam návratových kódů s odpovídajícími významy
// Nastaví 200 OK
header('HTTP/1.1 200 OK');
// Vzápětí ho přepíše na 404 Not Found
header('HTTP/1.1 404 Not Found');
// Obdobně funguje i pro ostatní návratové kódy
Na víc možností, které by se v PHP mohly hodit si nevzpomínám. Pokud si vzpomenu, doplním. Pokud na ně přijdete vy, jsou vítány v komentářích. Budiž vám k tomu nápomocna syntax Texy pro php kód.
Computer$, (Web)design
25. 6. 2007, 22.09
„Hurá“, Apple konečně přizpůsobil svojí betu „nejlepšího prohlížeče na světe“ i nám smrtelníkům s českými Windows… Stručně shrnu první pocity.
width
a
height
přímo v HTML.Nahoře Safari, dole Firefox.
Asi jsem si až příliš zvykl na přizpůsobivost Firefoxu, že mi plusy, které Safari přináší, k přechodu (a dokonce ani k uvažování o něm) prostě nestačí.
Computer$, (Web)design
21. 6. 2007, 19.13
Uvědomil jsem si dnes, že mám svůj Firefox narvaný pluginy
rozšířeními a vyladěný k maximální použitelnosti. Podělím
se o to, jak to všechno vlastně vypadá.
Po kliknutí se objeví větší obrázek, kde je vše vidět pěkně pohromadě (jestli se vám obrázek zobrazený javascriptem nevejde na obrazovku, otevřete si jej (ve firefoxu) do nového tabu).
Navíc mám mnoho komprimovaných záložek (pouze ikony – pro weby bez faviconu je možné nastavit pomocí rozšíření Favicon Picker).
Dále mám nastavenou celou řadu zkratek pro rychlé vyhledávání (imdb, wikipedie, cambridge dictionary, jyxo, jyxo zboží a podobně).
I přes velké množství rozšíření běhá firefox stabilně a klidně i několik dní bez nutnosti restartu (kvůli velké spotřebě paměti).
P. S.: Kompletní seznam rozšíření
Computer$, (Web)design
19. 6. 2007, 18.15
Jan Spálený patří k mým oblíbenějším umělcům – proto jsem s radostí uvítal zprávu o vydání nové desky Zahrada v dešti, nechal se třikrát odpálkovat v bontonlandu v Centru Chodov (že prý „Ten nic nového nevydal“) a konečně kýženou placku sehnal až v Liberci, taktéž v bontonlandu.
První
nepříjemné překvapení mne čekalo při vložení disku do mechaniky – ze
sluchátek se mi totiž ozývalo jen přerývaný tlumený zvuk tuby, nic, co by
se dalo poslouchat. Zkusil jsem nagrabovat – výsledek byl ještě horší.
Že by nějaká ochrana proti kopírování? Nebo je poškozené médium?
Zkontroloval jsem povrch média – bez škrábanců, v pořádku (to, že
médium vypadá jako pálené a ne jako lisované, nechám stranou). Vrátil
jsem do mechaniky a hle – hraje.
ASPM má netradiční nástrojové obsazení, krom tuby a kornetu vyniká zejména vibrafon (někdy nahrazený marimbou). Z předchozích desek jsem byl zvyklý na skvělé, chytlavé melodie (některé z nich rytmicky pekelně náročné), perfektně hráčsky zvládnuté, doplněné o chraplavý hlas Jana Spáleného, který zpíval texty s poselstvím, s myšlenkou, vtipné, hravé rýmem.
Při prvním poslechu této desky mne zkamala jak melodická, tak textová stránka věci. Melodie mi přišly překombinované, jako od někoho kdo se buď snaží poprvé napsat blues, nebo se zoufale pokouší vymyslet něco nového (zejména skladba Tonda B. III.), ale múza nepřichází (neleze s autory do kutlochu, jak se zpívá v první písni „Mé múze“).
Co se desce nedá upřít, jsou fantastická aranžmá, skvěle zasazená do nástrojového obsazení, s nápadem. Jen zpěvová linka občas Janu Spálenému chraptí až moc, a tam, kde by mohly skoky o sekundu, tercii skvěle doplnit doprovod, tím písničky lehce ztrácejí.
Druhý poslech mi přinesl zalíbení v několika hudebních nápadech. Mám rád desky, které si člověk musí krapet naposlouchat, aby se mu začly líbit. (A tak to zdaleka není u všech, některé se mi nezalíbí, i kdybych je poslouchal stále dokola). Je to jakási známka toho, že mi pak déle vydrží, neoposlouchají se tak rychle… A s každým dalším poslechem se mi deska líbí zas o trochu víc.
Resumé? Na předchozí dvě fantastická alba Jana Spáleného & ASPM Zahrada v dešti nemá. Ztrácí hlavně školáckými texty, ve kterých buď chybí idea, nebo je tak překombinovaná, jako jsou na některých místech melodie. A to mi pak dělá problém ji najít. Jinak ale deska dokáže zaujmout a za předchozími rozhodně nezaostává aranžemi.
Ochrana proti kopírování se nekoná – jen jsem si později uvědomil, že jsem ve winampu povoli 24bit přehrávání a to mi s MP3 jaksi nefungovalo :-)
Musique
3. 6. 2007, 10.04
Martin Malý na webu Čertoděj upozorňoval na „komunitní“ RSS čtečku Illumio – Položky a kanály jsou umístěny na vzdáleném serveru a spravovány pomocí lokálního klienta. Tahle idea se mi velmi zamlouvá a Illumio slibovalo i víc – sdružování do skupin čtenářů s podobným zaměřením, či upozorňování na články, které se blíží vašemu zájmu, a s normální čtečkou byste je propásli, protože zdroj, ze kterého pocházejí, třeba neznáte.
Nechal jsem se tedy zlákat a Illumio klienta stahl a nainstaloval. První
nepříjemný pocit byl už z průběhu instalace – usmívající se slečny
s internetových fotobank mi automaticky evokují lichváře typu cofidis nebo
provident – instalátor mi neumožnil zakázat vytvoření položky programu
v nabídce Start, což by nebylo nic zas až tak hrozného, kdyby si program
nevytvořil v položce Programy
svého zástupce ale navíc
ještě přímo v první úrovni nabídky Start vlastní složku
Programs\Startup
(!). Fuj. Zároveň si vyrobil složku
C:\temp
, kam zapsal dva textové soubory (Fuj fuj, aneb jak to
vypadá, když je programátor čuně a neumí používat proměnné
souborového systému). Při instalaci vyžaduje vypnutí prohlížeče, ale
když kliknete na „Cancel“, tak se dané okno objeví znovu – vypnutí
prohlížeče tedy nejde obejít.
Computer$
28. 5. 2007, 20.42
Říkejte si tomu třeba profesionální deformace:
Milovat je typu
boolean
.
Lehké metafyzično
8. 5. 2007, 15.29
Po nedělním, či
jinak svátečním obědě otvíráme v rodinném kruhu dvě až tři lahve
Plzně. Tyto lahve bych si
dovolil zcela bez výčitek ironicky označit jako designový počin (kdo chce,
tak „‚designový počin‘“) roku 2006.
Jestli jste měli to štěstí a novou lahev Plzně viděli jen na plakátech, buďte rádi. Tam změna vzhledu lahve působí přesně tak, jak je myšlena. Až jsem si říkal, jak oni to dělají, že mají vrch lahve tak krásně zarovnaný. Jestli třeba nevymysleli nějaký nový patent otevírání lahví. Ne.
Papír.
Rovný vrch lahve tvoří papír, který je pod úrovní zátky lehce
perforovaný. Ano, lehce, tudíž nejde jednoduše odtrhnout (buď ho
neodtrhnete celý a musíte trhat povícekrát nebo odtrhnete víc, než kam
sahá perforace). Na to, že se papír odtrhne při použití otvíráku,
zapomeňte. Buď budete lít pivo ven z lahve přes zbytky zlatavé celulózy,
nebo prostě použijete ruce a papír odstraníte manuálně.
Za tuhle změnu opravdu nedík.
Lehké metafyzično