12. 12. 2004, 22.49
Na tohle téma byla napsána nejedna recenze a nejeden článek. Jestli
hledáte objektivní srovnání daných fotoaparátů, koukněte se třeba na http://www.dpreview.com. Tenhle článek
bude ryze subjektivní a budu při něm lehce nadržovat
sedmsetsedmnáctce. Oba fotoaparáty znám, mám možnost je používat a oba
mají dobrou reputaci. Já mám ale svoje výhrady.
Minolta je neergonomická. Ovládacích prvků na A1 je moc. Na F717 jich je polovina, ale foťák se ovládá mnohem elegantněji. Objektiv je malý a umístěný daleko od spodní strany fotoaparátu. Zoomovacím kolečkem jde otáčet dost ztuha – a při umístění objektivu je dost nepohodlné se k objektivu dostávat více než dvěna prsty. Zato objektiv F717ky sedí na dlani, palcem de ovládá WB/aE Lock a s pomocí ukazováčku se hýbe zoomovacím kolečkem (zoom je na rozdíl od Minolty ovládaný motorem – v menu jde dokonce nastavit, na jakou stranu chceme co dělat – ale je dostatečně citlivý). Taky mi chybí možnost ohnout displej dolů – když koukám přes dav a mám foťák nad hlavou, je to neskutečně užitečná vlastnost. Na displeji samotném pak nedokážu určit, která fotka bude rozmazaná a která ne – mírně rozmazané jsou všechny (stejnou vadu má i Dimage7). Jo a abych nezapomněl – sáňky blesku jsou u Minolty dost nestandardní…
Na druhou stranu tu jsou i vlastnostu, které bych u Soňáka uvítal – jako např. focení sérií snímků po časovém intervalu.
Zkrátka a dobře – možná je to tím, že jsem s Minoltou zatím nebyl schpen vyfotit dobrou fotku (s 717 už jich mám několik), ale na F717 holt nedám dopustit.
Lehké metafyzično, Computer$
7. 12. 2004, 20.38
Jak již poznamenala Gagí u komentářů k nejlepší písni, dnes v ranních hodinách podlehla rakovině jedna z mých nejoblíbenějších zpěvaček, Zuzana Navarová.
Celá její tvorba pro mě byla modlou, ať už s Nerezem, s KOA nebo na Plíhalově Nebe počká. Svět (a smrt hlavně) je krutý, když si uvědomím, že Zagorka a Nedvědi zpívaj' furt dál…
Výkřik do tmy, Musique
7. 12. 2004, 20.29
Před jistou dobou jsem se ptal, jestli jsem drsoň. V témže spotu jsem zmínil i obsahově velmi povedený web Shaman.cz. Shaman pře nedávnem uveřejnil novou, přepracovanou verzi stránek a k výtečnému obsahu tak přidal i SEO, přístupnost, použitelnost a vše zabalil do slušivéno kabátku (ke kterému jsem měl příležitost něco říst i já).
A já bych popřál novému Shamanovi hodně zdaru v příští tvorbě.
(Web)design
2. 12. 2004, 22.55
Občas si tak říkám, že určovat nejlepčí píseň, která kdy byla napsána, je blbost. A když se nad tim zamyslim, mám pravdu. Každý totiž má jiné gusto a má svou „nej“. Proto taky razím teorii že není špatná hudba a dobrá hudba, ale jen hudba, která se líbí, nebo nelíbí…
Péťa „Pif“ Houška mi tvrdil, že nejlepší je Nothing Else Matters. Kdokoli jiný může mít oblíbenou jakoukoli jinou. Já jsem se dlouho zdráhal určovat, ale jak tak poslouchám KISS, tak je mi jasný, že „moje Nejlepší“ je I Still Love You. S touhle písní vydržím ještě dlouho, a jestli bude mít pořád stejnej podtext, kterej má teď, tak to potěš…
A jaká je vaše nej?
Výkřik do tmy, Musique
30. 11. 2004, 21.17
Čistil jsem dnes harddisk od nepotřebných kusů hardware
software. A najednou koukám, co nevidím…
(Obrázek, kde Converter zabírá podle dialogu Přidat/Odebrat programy cca 5000 MB. Ztratil se ;))
Škoda jen, že se po odinstalování tohoto, jinak vynikajícího kousku od Jiřího Bureše (taktéž „provozovatel“ blogu conBlog) opravdu neuvolnilo těch pět giga… Krásně jsem se zasmál.
Computer$
30. 11. 2004, 13.20
Císař Nero byl vůbec zvláštní postava. Nejen, že nechal zapálit Řím, ale taky pronásledoval Křesťany (podle J.J. údajně pro to, že mu ten hořící Řím hasili). Ale dnes jsem (jsme) na ZSV objevil/i zajímavou souvislost: Může nějak souviset zapálení Říma s programem Nero burning Rom?
Výkřik do tmy
25. 11. 2004, 22.59
Poslouchám abum skupiny Rage (neplést s Rage Against the Machine)
In Vain (live) z roku 1998. A jak se tak rozjíždí předehra písně
Incomplete, melodické cello housle s parádním klavírem a
houslemi, najednou slyším hudbu Bří Ebenů
Ne snad melodií, šance, že by jedni od druhých opisovali je hrozně malá. Ale stylem. Cosi v klavíru je v obou tělesech stejně příjemně a snesitelně disharmonické. Ale je potřeba dodat, hlas Peavy Wagnera se od hlasu Marka Ebena dost radikálně liší a Rage volí místo dechů raději smyčce.
Jinak jsem rád za to, že díky Sudovi Rage mám. Je to příjemný mix Rocku, metalu a bří Ebenů ;) Obzlášť živé, unplugged skladby…
Tak. A teď abych kvůli hudebnímu výlevu sháněl příspěvek do fotoblogu…
Musique
24. 11. 2004, 23.48
Tuhle teorii razím už dlouho, asi tak tři roky. Zatím se nikomu nepovedlo ji vyvrátit, ani mně ne, a to se o to snažím seč můžu.
Jde o tohle. Každý člověk vidí jinak barvy. Moje modrá může být Andrewova žlutá atp. Odlišné vnímání barev je působeno posunem spektra (na úrovni mozkového zpracování).
Barvy pojmenováváme všichni stejně. Proč? Protože jsme se to tak naučili. Od někoho, kdo se to naučil od někoho jiného…
Zajímalo by mě, jestli tato teorie jde nějak laicky vyvrátit. Názory vítány v komentářích.
Výkřik do tmy
20. 11. 2004, 14.06
Vyrazili jsme včéra s Andrewem do Zlína, a to kvůli dni otevřených dveří na FMK UTB. Cesta (cca 400 km) uběhla celkem rychle, zvládli jsme jak navigaci, tak sníh s deštěm, který nás potkal za Hradcem Králové.
Noc trávíme u mých známých v Přerově. Pokoj s námi sdílí dva spolubydlící – kocour a had – plus počítač s hodně hustými bedýnkami. A co udělají informatici, když jim je k počítači povolen přístup?
Za momentík vyrážíme z Přerova směr Zlín, tam prohlídneme fakultu, otočíme se a pofrčíme zpátky.
Doplnění: Při odjezdu jsme zjistili, že jsme spali v domě s č.p. 1024. Ve Zlíně jsme zaparkovali auto, prohlídli si fakultu, dozvěděl jsem se, co v portfoliu být nemá (Pokémoni a Kačer Donald), naobědvali se v Huse a vyrazili na cestu zpátky.
Zprávy z domova naznačovaly sněhové vánice a náledí – to se nám nezdálo, ve Zlíně totiž jen foukal silný vítr a občas vykouklo i sluníčko, ale u Moravské Třebové jsme uznali, že by to mohla být i pravda. Příjezdem do Hradce Králové však sníh zmizel a udělalo se dokonce jasno.
Objeli jsme si dvakrát okruh kolem hradeb Starého Hradce (neúmyslně – netrefil jsem totiž správnou odbočku), u prarodičů si prohlídli zvířenu (pes, kocour, pět koní a tele) a s úderem půl osmé přijeli do Liberce (sníh začal až v Hodkovicích).
Sobě pro radost
15. 11. 2004, 23.24
Píšu HTML a PHP a najednou zírám na překlep:
<trable>. To by mě zajímalo, co si Osud zas vymyslel. Zdá
se, že nejsou daleko.
<trable>
A jestli nastanou, tak je sem třeba
popíšu.
</trable>
Výkřik do tmy