Když umře domácí zvíře
6. 11. 2005, 17.13
Znám lidi, co chvají psy a kočky. Někdo jiný má rybičky. Dokonce jsem viděl i šílence s hady a velkými cizokrajnými ptáky (bez dvojsmyslu). My máme tučňáka, hyenu a pumu. A právě ta puma nám v pondělí umřela.
Co se stalo? Po upgrade systému v zavaděči systému nezměnil odkaz na kernel, a tudíž po restartu nenaběhl systém a s ním ani Apache, a tudíž ani weby. To jsem ovšem v pátek ještě nevěděl, a tak jsem žongloval s disky, mechanikami, skříněmi a Live distribucemi Linuxu a po pěti hodinách se mi povedlo zálohovat alespoň data. Úleva první.
Dnes jsem přišel do školy, kde Andrew dokončoval změnu odkazu na soubor s kernelem, pak rychlý restart a weby naběhly. Úleva druhá. Třetí úleva nastane, až zhruba za půl měsíce rozchodíme webový server na (staro)novém železe (IBM) a zmenší se tak pravděpodobnost pádů SW i HW.
Tím se chci omluvit všem, kteří byli kvůli pádu nebohého zvířete odříznuti od svých oblíbených webů ;-)
Výkřik do tmy
Fonetika, francouzština, tělocvik
20. 10. 2005, 11.14
Na vysoký, jó, to se dá užít taky spousta legrace. Stačí mít trochu štěstí na profesory, doktory a magistry.
Minulé úterý byla namísto Kontrastivní lingvistiky I (fonetiky) naplánována „recording session“, odkud si odneseme záznam vlastní anglické výslovnosti. Tu budem pak v rámci semestrální práce rozebírat a hledat na ní chyby.
Na hlavní budovu jsem dorazil jako první, asi 3/4 hodiny před ostatními. Proto mě jako prvního zavedli do místnosti s počítači okolo (na jednom z nich se válel externí modul Audigy 2) a dali mi do ruky A4 s textem vyňatým z BBC News (asi aby mohli porovnávat s BBC English). Pak jsem byl posazen na absolutně tichou otáčecí židli na kolečkách (takovou bych potřeboval k počítači) do místnosti, která měla asi tak metr a půl na metr a půl, „vytapetované“ kobercem. Přede mnou, na kobecem potaženém stole se skvěl mikrofon velikosti salámu Herkules.
Domluvil jsem a sám jsem zvědav, jak to bude znít. Už jen proto, že jsem hned na začátku místo born vyslovil burn ;-)
Z Prahy
Holt vzdáme hold slovu halt
18. 10. 2005, 22.22
Pročítal jsem staré komenáře, zápisy v četech, guestboocích a tlachárnách a narazil na zvláštní jev.
Když chce čtenář napsat například „holt se mi to nepovedlo“, napíše často „hold se mi to nepovedlo“. Nevím sice, nakolik je gramatická správnost obhájitelná, ale já bych si i stál za tím holt – hold má totiž (dle nadpisu) trochu jiný význam.
Ovšem obojí je lepší, než psát halt, to si pak čtenář-němčinář-neautor myslí, že má zastavit :-)
Lehké metafyzično
První dny na škole
5. 10. 2005, 23.04
Se začátkem studia na FF UK jsem se samozřejmě setkal se spoustou situací, nad kterými zůstával rozum stát.
Den jedna
Přijel jsem do Prahy na seminář z Kontrastivní lingvistiky III už v 8.20. Před učebnou jsem ale žádného prváka neviděl, tak jsem se na to „vybod“ a šel si zařídit účet do počítačové sítě. Cestou jsem si na nástěnce všiml, že začínáme (prváci) v 13.00 informativní schůzkou.
V podkroví Šporkova paláce jsem čekal 10–15 počítačů a tak bylo moje překvapení velké – na celkem malém prostoru je jich narváno snad padesát, žádný gympl ;) Zapsal a škrtnul jsem si nějaké předměty, prohodil pár slov na ICQ a vyrazil na schůzku.
Na informativní schůzce nám byli přestaveni kantoři <acronym title=„Ústav Translatologie“>ÚTrl</acronym> a sděleny základní informace o studiu – tedy:
- 40 kreditů za semestr (bez ohledu na počet oborů)
- návaznosti předmětů (některé nelze začít před atestací z jiných)
- počítačová síť (to už mám naštěstí za sebou)
Nával otázek nebral konce, ale museli jsme opustit učebnu, tak jsme alespoň obklopili Rosťu Valvodu (zástupce překladatelů ve studentské radě a jejího současného předsedu) a ptali se jeho. Na otázky nám odpověděl lépe, než profesoři uvnitř – díky. A protože jsem neměl co dělat, jel jsem domů.
Z Prahy
The Real Group - In the Middle Of Life
22. 9. 2005, 12.29
České národní povědomí o švédských vokálních souborech asi nebude nic moc. Proto taky většina z vás nebude znát kvintet The Real Group, který nedávno vydal svou novou desku – In The Middle Of Life.
S The Real Group jsem se seznámil před nástupem do Akcentu – konkrétně s hitem Chili Con Carne, o kterém jsem už určitě psal, a který můžete slyšet i od Akcentu. Deska „Nothing but The Real Group“, na které Chili je, se mi zas tak silná nezdá – vypalovačky jsou tam dvě, tři, a zbytek jsou pomalé, skoro až unylé fláky, s malou pestrostí aranží.
Zato In The Middle Of Life je jiná. Vokalisti opustili zažité schéma „a capella, sem tam beatový podkládek“ a do svých písní (všechny skladby jsou původní) namontovali elektrické kytary, baskytaru, sem tam klávesy a opravdové bicí. Zároveň existují (na internetu) aranže čistě pro sborovou úpravu.
Na <acronym title=„In The Middle Of Life“>ItMoL</acronym> je parádní, že ani pomalé písně netrpí unylostí, nebo aranžemi bez nápadu. Skvělá je (i pro velké použití nástrojů) úvodní Prime Time Blues. Fantastický kus tenora Anderse Edenrotha jsou pomalé, mollové Words, nebo rychlá The Grass Grows Greener s geniálním basovým (vokálním) sólem a beatboxovým doprovodem. A co teprve geniální vokálová Gøta! Nelekejte se názvu, je kompletně bez textu – a i kdyby byla švédsky, poslouchala by se určitě skvěle. Švédština je totiž na hudbu skvělý jazyk, a o to víc v podání The Real Group.
Jediná nevýhoda Real Group je ta, že se jejich alba VELMI těžko shání. Jak v českých obchodech, tak na P2P sítích. A to je škoda, protože by mohli být tahounem a iniciátorem vzniku podobných, českých sborů. Máme jen 4TET a to je zoufale málo.
Musique
Střípky vlastní historie
21. 9. 2005, 0.55
Do uklízení se málokdo hrne. Ať už se uklízí kdekoli. Někdy je ale úklid potřeba a když se uklízí zajímavá místa, člověk často narazí na zajímavé věci.
Na chalupě máme starou místnost, kam se odkládá harampádí. Dříve tomu tak nebylo, dokonce si pamatuju, jak jsme tam spali. Ale během let se v té půdní místnosti nahromadilo neskutečné množství starých věcí a my se rozhodli (kvůli prostoru pro ubytování hostí oslavy významného jubilea) tu místnost vyklidit.
Prokousávajíce se hromadami věcí jsme postupně obnovovali zažité i nezažité vzpomínky na životy obyvatel chalupy. Začalo to bundou. Bundou, kterou jsem ve čtvrté třídě nosil na turisťák a na jedné výpravě mi ji vzadu spálily plameny krbu, u kterého jsem stál… Měl jsem z toho tenkrát málem mindrák, ale maminka tu díru spravila tak, že záplata ani není poznat…
Pokračovalo to tátovými kravatami, sbírkou odznaků, hračkami. Starými dikobrazy, knížkami. Až nejstarší vrstvy ale přinesly ty pravé poklady.
Pradědeček měl ve zvyku psát si do kalendářů (takových těch
knižních) co který den dělal a jaké bylo počasí. V mimořádných dnech
se dala najít i poznámka navíc („Milan na návštěvě“
). Jak
jsme tak zaprášenými knihami listovali, narazili jsme na 21. srpna 1968 –
mezi zápisy o tom, kde se kdy oralo, je malá poznámka Okupace
. Jako
by se nic nedělo, další dny opět zápisy o tom, kde se kdy oralo. Pak jsme
narazili na zápisník z roku 1938. U 15. března je poznámka
„Neštěstí vlasti!“
.
Smutné jsou poslední stránky pradědečkova deníku. Poloprázdné, často
s jediným „Marodil“
uprostřed. A pak – nic. Prázdno.
Vzpomněl jsem si na Jana Tleskače.
Posledním nádherným artefaktem, který chalupa vydala je mapa Jirkova snad ještě z dob císařství. Prohlédnout si ji můžete kliknutím na obrázek nahoře. A jak to s tou místností dopadlo? Je prázdná, je v ní koberec a místo pro 10 lidí se spacáky.
Výkřik do tmy
Jak na růže
17. 9. 2005, 18.17
Víte, jak se starat o růže? A jak docílit více krásnějších květů?
Fígl je v tom, že květy se musí po odkvětu hned odstřihnout zahradnickými nůžkami. Rostlina si tak zachová víc síly pro květy, místo aby ji použila na tvorbu šípků.
Poznámka: publikováno přímo z chalupy mobilním telefonem Nokia 6230
Lehké metafyzično
Příchody a odchody
14. 9. 2005, 23.05
Nevím, čím to je, ale poslední dobou se mi zdá, že spousta skupin lidí (alespoň tak, jak jsem je znal a měl rád), se začíná rozpadat. A obávám se, že to není jen zdání, ale tvrdá pravda.
Odchody a rozchody
Nemám rád změny. Tedy – ty změny, kde se přechází od něčeho zaběhnutého k něčemu jinému, neznámému. Taková změna se právě odehrála – mám po maturitě, nastoupil jsem na novou školu, jiné město, jiní lidé, daleko od přátel, lásek, zázemí. A tahle změna má za následek také odchod (ale určitě ne definitivní) z part, kde jsem rád a kde jsem strávil jedny z nejhezčích chvil života – Ratab a Kletr.
Změny ale postihnou i ostatní – vzhledem k tomu, že nejsem sám, kdo odchází. A proto se obávám, aby ani jedna z part nevymřela na úbytek členů – přeci jen – všichni v Liberci zůstat na věky nemůžeme a nových dobrých lidí je jako šafránu. A s tím souvisí další problém:
Příchody
Dvě skupiny, které nahoře jmenuju, trpí na nové členy. Hlavním
problémem jsou mladí. Nevěřili byste, jak je obtížné, sehnat do oddílu
patnáct deset dobrých, stálých nováčků – druháků.
Zpomalené od Soudu ani od jinud nepočítám a grázly, pokrytce a hamouny taky
ne. Nevím čím to je, asi přetechnizovanou dobou – každý druhák je teď
buď zavalen kroužky a zájmy a na oddíl nemá čas, nebo je domácí povaleč
a oddíl je na něj moc velká zátěž. Nevím čím to, ale když jsem před
deseti lety začínal sám, ze složení první schůzky nás v oddíle
vydržela minimálně polovina pět let a tři lidi dodnes. Dnešní nováčci
mají mnohem větší „úmrtnost“. U prvňáků a druháků to ještě jde,
ale sehnat pořádnou posilu k „velkým“ (5. třída +) je
nadlidský úkol.
A druhý problém příchodů jsou sympatie. V oddíle nám to, vzhledem k nedostatku pořádných nováčků nehrozí, ale Ratab bude mít, obávám se, problém se sžít a dát dohromady. Hodně se promíchaly a zindiferentněly skupiny organizátorů a účastníků, okruh potenciálních přátel se rozšířil a já se obávám, aby se moc nerozšířila závist, nesnášenlivost a žárlivost.
Lehké metafyzično
Čas na redesign
12. 9. 2005, 0.49
Čas od času nadejde chvíle, kdy je potřeba změna.
Nejsem z těch, co by svému webu dopřávali nový vzhled co chvíli (jako třeba Dan). Už dlouho si říkám, že by Finweblog potřeboval nový kabát, a konec konců i nové vnitřnosti. O víkendu jsem si hrál a výsledkem je to, co vidíte před sebou – nový design i kód.
Doufám, že se vám líbí. Pokud ne, přeji vám, abyste si na něj rychle zvykli, i já jsem s tím měl ze začátku potíže ;-) A pokud objevíte nějakou chybu, tak budu rád, když mi dáte vědět – spousta se toho ztratí, i když máme <acronym title=„Objektově orientované programování“>OOP</acronym>.
(Web)design
Inspiruje se Rowlingová v Čechách?
9. 9. 2005, 8.05
Sledovat televizi po ránu může být o zdraví. Nebo minimálně o bránici.
Například v dnešním ranním Jihomoravském večerníku jsem de dozvěděl, jaké štěstí měl rybář odkudsi z jižní Moravy, protože při rybaření spadla těsně vedle něj větev vedle rostoucí vrby. Což by nebylo nic zas až tak světoborného, kdyby jiný místní starousedlík neprohlásil:
…tento strom spadl například dnes již podruhé…
Začínám doufat, že bradavická škola čar a magie je někde na Jižní Moravě.
Lehké metafyzično